Z nápadu u kávy se zrodil den, na který nezapomenou. Běžkyně na lyžích Kateřina Janatová s biatlonistou Ondřejem Šantorou si zpestřili přípravu neobvyklým výletem. Ráno nasedli na kolo v polských Jakušicích a po 280 kilometrech a víc než 11 hodinách napříč Českem sesedali u rakouských hranic.
S nápadem na jízdu, při které by přejeli celé Česko od severu k jihu, přišel Šantora. „Seděli jsme u kafe a Ondra mi řekl, že by jednou chtěl propojit na kole polské hranice s rakouskými. To bylo v úterý. A v sobotu jsme vyjeli,“ vypráví Janatová.
Vstávali v šest hodin ráno, na sedmou se přesunuli do polských Jakuszyc, odkud se vydali nejkratší cestou na jih. Najeli přesně 281,8 kilometru, nastoupali 2 751 metrů a spálili 4 138 kcal. Projeli přitom území tří států. Nakonec se po krátkém úseku v Rakousku vrátili do Česka a svou cestu zakončili na zastávce Majdalena.
Odtud se chtěli vrátit vlakem do Prahy. Jenže po 11 hodin a 23 minut dlouhé cestě jim vlak ujel o pět minut. „Naštěstí jsme měli možnost přespat poblíž u Ondrova trenéra, což byla docela náhoda,“ popisuje jilemnická závodnice.
Poslední vlak přitom nestihli kvůli silné kroupové přeháňce, ze které si odnesli bolavé šrámy. „Než jsme se stihli schovat, tak kroupy rozbily Ondrovi hlavu tak, že mu tekla krev. A já si odnesla nějaké modřiny,“ líčí nejdobrodružnější část cesty Janatová. „Jinak nás žádná velká krize nepotkala, i když to samozřejmě bylo náročné. Nejtěžší to bylo od dvoustého kilometru, kdy se silnice začala zvedat a jeli jsme hodně do kopce. Kromě toho jsem začala dostávat křeče do rukou od batohu.“
S přibývajícími kilometry také bylo čím dál těžší doplňovat energii. „Nejdřív jsme jedli za jízdy různé banány, tyčinky a dětské přesnídávky, které mám ráda. Měli jsme s sebou i několik rohlíků se šunkou. Ale později už jsem nemohla jíst nic. Tělo nechtělo jídlo přijmout,“ vypráví Janatová s tím, že cestou měli tři odpočinkové pauzy.
Odměnou pak byl smažený sýr. „A hlavně teplá sprcha, protože jsme byli úplně promočení z deště. Jinak jsem se i druhý den cítila v pohodě, nohy mě ani moc nebolely.“
