Norská lyžařka Ragnhild Mowinckelová byla první obětí nové éry světového lyžování, v němž je zakázáno používání zdraví a přírodě nebezpečného fluoru. Další průběh sezony ale může přinést podobných případů mnohem víc. „Tyhle vosky prostě nejsou povoleny. Pokud je někdo používá, je to za čárou,“ vysvětluje Michal Lamplot, ředitel běžeckého lyžování mezinárodní federace FIS.
Zatímco Hliník se odstěhoval do Humpolce, fluor má od letošní zimy úplně zmizet ze světa profesionálního lyžování. FIS po dlouhých letech váhání konečně přistoupila k úplnému zákazu, ke kterému jí zavázalo nařízení Evropské komise z roku 2017. To už od července 2020 zakázalo vyrábět a uvádět na trh klíčovou látku PFOA, perfluorooktanovou kyselinu. Té se používalo třeba při výrobě teflonu na pánvičky nebo olejových barev. A také lyžařských vosků, které obsahovaly řetězec C8/PFOA, neboli vazbu C8.
„Produkty, které obsahují fluor, za určitých podmínek fungují fakt dobře. Zlepšují skluznost a rychlost lyží. Když je teplo, voda, tak to funguje hodně dobře,“ vysvětlil Lamplot na lyžařském semináři Forum Nordicum v rakouském Bad Mittensdorfu.
Problémem jsou negativní stránky používání fluoru jako dopad na životní prostředí a přímý vliv na zdraví servismanů, kteří při mazání lyžích v buňkách museli přes zimu dýchat nebezpečné výpary. FIS se snažila fluor zakázat už několik let, akce ale vázla kvůli problémům se spolehlivostí kontrolních přístrojů. Od aktuální zimy ale už zákaz platí.
Jako první to poznala norská alpská lyžařka Ragnhild Mowinckelová, která byla při prvním obřím slalomu sezony v Söldenu diskvalifikována, protože její lyže obsahovaly fluor nad určenou hranicí. K chybě se pak přihlásil výrobce lyží Head s vysvětlením, že látka se do skluznice dostala použitím kontaminovaného náčiní.
„Fluor je přítomný v přírodě víceméně všude, myslím, že to je osmnáctý nejčastější prvek v přírodě. Ale rozhodně to není tak, že by kontaminace vznikla ze vzduchu. Musí tam být fyzický kontakt, jako třeba použití kartáče. Stačí, když bude mít člověk zašpiněné ruce, ta mašina je tak citlivá, že to pozná,“ vysvětluje Lamplot.
Zisk přístroje schopného zjistit fluor na skluznici dlouho zdržoval start nové éry, teď si je ale FIS jistá, že má k dispozici spolehlivé měřící zařízení, které dokáže odhalit vazby fluoru s uhlíkem a prokázat tak přítomnost nepovoleného prvku.
„Používáme přístroj, který se používá v různých odvětvích, ve farmaceutickém průmyslu, v policii při analýze drog. Ten přístroj funguje,“ říká Lamplot.
Cena jednoho zařízení se údajně pohybuje kolem 40 000 eur a jeho nákup i provoz hradí FIS. Při závodech Světového poháru v běžeckém lyžování budou například v sezoně k dispozici čtyři podobné přístroje, při víkendech společných se severskou kombinací pak ještě víc.
Zákaz fluoru platí pro všechny lyžařské disciplíny sdružené ve FIS a také pro biatlonovou federaci IBU. Přístup měření se v drobnostech liší. V závodech v alpském lyžování se například lyže kontrolují až v cíli.
Běžci na lyžích budou mít kontroly ještě poctivější. Servismani musí jediný pár lyží při bruslařských závodech a dva páry při závodech klasickou technikou nejpozději třicet minut před startem uložit do kontrolního stanu. Tam bude podle podmínek zkontrolován co největší počet lyží. Další kontrola pak závodní lyže čeká hned za cílem, kde už se zkontrolují všechny páry.
Lyže budou testovány na několika místech, pokud přístroj na třech z nich ukáže nepovolené hodnoty, výsledkem jsou tzv. červené lyže. A s nimi závodník nemůže na start, v cíli je pak trestem diskvalifikace.
Podobně to bude fungovat i v biatlonovém Světovém poháru nebo na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. Mezinárodní federace IBU plánuje testovat všechny lyže na startu s povinným odevzdání půl hodiny před startem. Na biatlonových i lyžařských závodech se bude používat spektrometr Bruker Alpha II FT-IR. Povolená hodnota, která se na přístrojích bude zobrazovat zeleně, se pohybuje od 0,1 do 1. Pokud bude výsledek nad ní, číslo zčervená. Po konci závodu bude červená zóna začínat na hodnotě 1,81. Pokud test naznačí, že je lyže kontaminovaná, bude provedena potvrzující kontrola.
V biatlonu bude fungovat systém karet. První červená karta znamená šanci lyže před startem vyměnit, druhá červená znamená zákaz startu. Udělovat se taky budou žluté karty, první jako varování, druhá žlutá se jako ve fotbale promění v červenou.
„Hranice je stanovená tak, aby nepředstavovala nějakou výhodu pro závodníka. Měření, které provádíme, je víceméně laboratorní měření, které se dělá ve venkovním prostředí,“ vysvětluje Lamplot. „Mašina pracuje na základě infračervené analýzy, je tam algoritmus, který analyzuje odraz, každý prvek má svoji křivku, podle toho stroj dokáže poznat, jestli je přítomný fluor.“
Zakázaná látka se na skluznice může dostat různými způsoby, nejenom aktivní snahou podvádět. Může jít o kontaminaci z kartáčku, nebo naopak o nedostatečné vyčištění.
„Proto bych prosil, aby se nepoužívalo, že někdo podvádí. Je to hodně komplexní záležitost. Když je lyže červená, automaticky to neznamená, že by se někdo snažil používat zakázané výrobky. Přístroj přečte tu hodnotu, nedokážeme říct, že je to způsobené tím a tím. Je jasně vidět, že to překračuje hranici,“ říká Lamplot.
Nejlepší cestou, jak se vyhnout problémům, by bylo použití nových lyží i kartáčů. To by ale znamenalo obrovské zásahy do rozpočtů jednotlivých týmů, které mají zásoby starých lyžařských párů.
„Není úplně ekonomicky možné říct, že všechny lyže, co jste měli, můžete vzít a odvézt na sběrný dvůr. A není to ani nutné, protože máme vyzkoušené doporučení, jakým způsobem postupovat,“ uvedl Lamplot. „Lyže, u kterých se používaly fluorové vosky jakéhokoli druhu, je možné vyčistit. Ale je nutné ten postup dodržet, nedělat žádné zkratky. Když se postup pravidelně opakuje, je možné používat i starší lyže.“
Všechny týmy se tak musí naučit fungovat bez fluoru, na němž ale kvůli jeho vlastnostem dosud závodní lyžování stálo. Borci se budou muset připravit na to, že se lyže v některých podmínkách budou chovat jinak.
„Možná budou časy horší, pro závodníky to bude náročnější,“ říká Lamplot. „Myslím, že je dostatek bezfluorových vosků. Samozřejmě, procházíme dobou změny, tahle sezona bude náročnější než normálně. Týmy vědí, že nemůžou používat hodně produktů, o nichž věděli, že fungují. Týmům to změní metodu práce a výrobky, které používají.“ Od začátku diskuzí o zákazu fluoru panovaly obavy, že na jakoukoli změnu budou líp připravené lyžařské velmoci v čele s Norskem.
„Větší týmy s větším rozpočtem, s většími možnostmi nákupu výrobků, zdrojů, které můžou investovat do lidí, aby si to vytestovali, samozřejmě budou mít do určité míry výhodu. To tak bylo vždycky. Největší a nejbohatší týmy mají nejvíc možností, jak jít ve vývoji mazání dál,“ připouští Lamplot.
KDY STARUJÍ SVĚTOVÉ POHÁRY |
|||
| Alpské lyžování | 11. listopadu | Zermatt – Cervinia | sjezd mužů |
| 18. listopadu | Zermatt – Cervinia | sjezd žen | |
| Běžecké lyžování | 23. listopadu | Ruka | sprinty klasicky mužů a žen |
| Skoky na lyžích | 24. listopadu | Ruka | muži |
| 1. prosince | Lillehammer | ženy | |
| Severská kombinace | 30. listopadu | Ruka | provizorní kolo ženy |
| 1. prosince | Ruka | provinzorní kolo muži | |
| Freestyle lyžování | 24. Listopadu | Stubai | slopestyle mužů a žen |
| Alpský snowboarding | 14. prosince | Carezza | paralelní obří slalom mužů a žen |
| Snowboacross | 1. prosince | Les Deux Alpes | snowboardcross mužů a žen |
| Freestyle snowboarding | 30. listopadu | Peking | Big Air mužů a žen |
| Biatlon | 25. listopadu | Östersund | štafeta dvojic, smíšená štafeta |
