Bank: Život bez bolesti nemá smysl

Jenže úspěšný návrat mezi sjezdařskou elitu byl taky bolestivý, Bank si z něj odnesl vlásečnicovou zlomeninu ukazováčku na pravé ruce.

Loni v lednu si Bank při tréninkovém pádu v Kitzbühelu způsobil otevřenou zlomeninu nohy. Celou další sezonu mu pokazila bolest, kterou ho trápily šrouby zpevňující kost. Ovšem teď předvedl návrat jak se patří.

Osmadvacetiletý český sjezdař po téměř dvouleté pauze znovu naskočil do Světového poháru, s číslem 49 na dresu postoupil do druhého kola obřího slalomu a v něm si pak zajel druhý nejlepší výsledek v této disciplíně ve „svěťáku“ v kariéře, za 24.

Právě v prudké pasáži jste chyboval a projel jednu bránu téměř středem trati, čímž jste ztratil čas. Bylo to způsobené jen bolestí, nebo vás rozhodila i nějaká díra v trati?
„Ne. Podmínky byly takové, že jsem mohl soupeřům trochu ujet. Chtěl jsem závodit, protože byla šance být do patnáctky a udělat si pozici do dalších závodů. Ale s výsledkem jsem spokojený. Jsem rád, že jsem prodal to, že jsem v tréninku jezdil rychle. Jenže jsem si myslel, že ruka bude v pohodě. Ale nahoře na startu jsem se nemohl odpíchnout. Ruka dělá rovnováhu. A já v každém oblouku myslel na to, jestli můžu jet. Nebylo to ono.“

Měl jste ruku umrtvenou?
„Použili jsme sprej. Měl jsem tep na prstech a pak jsem si jím obvázal celou hůlku, aby to drželo.“

Co vás vlastně trápí?
„Vlásečnicová zlomenina. Je vidět zlom, ale kost není posunutá. Není to nic vážného.“

Zranění máte za sebou nepočítaně. Tušíte, kolikátá je to zlomenina?
„Nevím. Spočítané je nemám.“

Jak se vám zranění v prvním kole obřího slalomu přesně přihodilo?
„V prudké části sjezdovky se musí pospíchat, ale zároveň jsou tam hrozné díry a hodně to s vámi hází. Občas spadnete na vnitřní lyži a položíte ruku na zem. A jak jsem to udělal, bouchnul jsem rukou do části brány těsně na zemí. Ta vám neuhne. Cuklo to se mnou tak, že se mi přetočila trochu i přilba.“

Nařídili vám lékaři teď klid?
„V nemocnici byl český doktor, říkal, že když ruce dám sedm dní klid, mělo by to už pak být v pohodě. Ale normální sport se s tím dá dělat.“

Takže budete posilovat?
„Určitě, budu pracovat na kondičce.“

Omezí vás zranění v tréninku na slalom, který se jede v polovině listopadu v Levi a jemuž jste se moc nevěnoval?
„Uvidíme. Chtěli jsme jet mistrovství Evropy, to možná vynecháme a bude trénink. Uvidíme podle toho, jak se zranění vyvine za týden. Ještě bych chtěl jet za svým doktorem v Praze poptat se, jak je to s dlahami. Nechal bych si udělat speciální.“

Sotva jste se vrátil po zlomenině nohy, poranil jste si prst. Neříkal jste si: sakra, už zase?
„Já jsem udělal maturitu jenom díky tomu, že jsem napsal do písemky citát od Schoppenhauera.“

Jaký?
„Že život bez bolesti nemá smysl. Tak se mně to asi drží. Můj život má v poslední době smysl docela dost.“

Pravda, s bolestí jste po zlomenině nohy bojoval více než rok. Vynechal jste celou sezonu. Trénoval jste, ale nezávodil ve Světovém poháru. Jak vám bylo teď po tak dlouhé době nahoře ve startovní budce?
„Bylo to lepší než třeba při závodech v Chile, kde jsem byl nervózní, což se mi nestává.“

Říkali vám někteří soupeři: Vítej zpátky?
„Jo, dá se říct, že všichni. Bylo to příjemné.“

Jak se vám před závodem spalo?
„Docela dobře. Byl jsem unavený, ale pak jsem zjistil, že se posouvá čas. Tak jsem si říkal: je to v pohodě.“

A zaspal jste?
„Jo.“

Takže jste dorazil na start téměř pozdě, jak je vaším zvykem?
„Ne, jen na snídani. Ale jak jsem zaspal, říkal jsem si: Jo, to by mohlo být dobré. Při takových věcech se mi docela daří.“

Až na zranění se vám vedlo i na svahu. Dokázal jste si po tak dlouhé době, že jste nezapomněl závodit?
„Já si nerad něco moc dokazuju. Výsledek je pro mě super. Jsem rád, že po pauze jezdím stejně jako dřív. Nebo lépe.“