Steklý o změně reprezentace: Martina si diktovala. Na Slovensku mi dali vše
Závěrem loňské zimy se Lukáš Steklý stal prvním mužem, kterému hrála na juniorském mistrovství světa česká hymna. Do budoucna už ale bude bojovat pod slovenskou vlajkou. „Hlavní důvod je, že byly problémy se svazem,“ říká jednadvacetiletý rychlobruslař.
Co máte na mysli?
„Všechno to začalo od toho, kdy jsem se rozhodnul, že nechci trénovat s Martinou (Sáblíkovou). Byly problémy vůči mně, vůči našemu klubu, jak finanční, tak organizační. Na Světový pohár nechtěli pustit moje trenérky, musel jsem tam jezdit sám. Šlo o celkové vytváření psychického tlaku, až skoro vydírání.“
Vaše matka a trenérka tvrdí, že vás Sáblíková ve svém týmu nechtěla, mluvil jste o tom s ní?
„Neřekl to nikdo na rovno, ono to z toho tak vyplývalo, že Martina si diktovala svazu, koho chce, koho nechce. Svaz zavelel: Nebudeš tady! Chápu, že Martina je ta hlavní, ale nemůže si diktovat.“
Jaké to bude, až na závodech potkáte český tým?
„Po pravdě netuším, moc mě to ani nezajímá. Když se v Inzellu potkám s Martinou, tak se pozdravíme. S trenérem od Martiny jsem nemluvil poslední dva, tři roky ani slovo.“
Proč jste se při změně federace rozhodl pro Slovensko?
„Měli jsme v plánu jít do Rakouska, měl jsem nabídku jít do Německa. Nakonec jsme se rozhodli na Slovensko, protože je nám nejbližší, a hlavně je to nejjednodušší. Na pas jsem čekal sedm měsíců. Trochu jsme s tím počítali a plánovali jsme do budoucna, kdyby náhodou, protože to všechno trvá.“
A jaké je pro vás osobně reprezentovat jinou zem?
„Já jsem s tím měl docela problém, když jsme nad tím začali přemýšlet. Uvažoval jsem, jak to brát, je to jiná země. Teď jsem v pohodě, dali mi všechno, co potřebuju, dovolili mi navrhnout vlastní reprezentační kombinézu. Je hodně podobná české, na zádech tmavě modrá místo bílá, na břiše je slovenská vlajka místo české.“
Před rokem jste kvůli problémům s předáním pasu neodcestoval na úvodní závody Světového poháru do Asie, kde v listopadu začíná elitní soutěž i tentokrát. Už máte víza?
„Momentálně ano, jel jsem pro ně do Bratislavy, je to vyřešené.“
