Adamczyková se dívá. Houser zazářil: Čtvrté místo? Pro mě super výsledek
Zatímco si Eva Adamczyková užívá prvních měsíců se svým synem Kryštofem, český snowboardkrosový tým nespí. Radek Houser, který už v minulé sezoně stál na stupních vítězů, se před pár dny na závodě Světového poháru v Cortině d´Ampezzo dostal do velkého finále a skončil čtvrtý.
Možná by se dnes fotbalové Zbrojovce hodil, Radek Houser se ale po neúspěšných testech v rezivějící fotbalové značce upnul na jiný sport a letí v něm nahoru. Koncem minulé zimy slavil svůj první bronz v kanadském Mt. St. Anne a teď v Cortině předvedl unikátní kousek. S jednatřicátým časem z kvalifikace se probojoval až do velkého finále.
„Skončil jsem čtvrtý, takže si vezu domů bramboru. Ale pro mě super výsledek. Teď už mám třetí, čtvrté místo vyzoblé, tak se budu snažit o to druhé a první,“ slibuje Houser. „Povedlo se mi dostat do finále z jednatřicátého místa, což je super. Ježdění sice bylo s chybami, ale na startech jsem se zlepšil. Ve finále už to bylo hodně vyrovnané, druhá zatáčka mi tady dělala problém, byla to moje slabina, ztratil jsem rychlost.“
Český tým se i bez hvězdné Evy Adamzyckové drží ve špičce. Začátkem měsíce skončila v čínském Beidahu teprve sedmnáctiletá Karolína Hrůšová dvakrát v malém finále. Tentokrát se znovu připomněl muž, kterému v týmu neřekne jinak než přezdívkou Hauzr.
Kouč: Je to velký úspěch
„Radek nám udělal obrovskou radost. Je to velký úspěch,“ liboval si reprezentační trenér Marek Jelínek. „Přestože po kvalifikaci měl nejhorší startovní dráhu ve všech jízdách, Radek všechny starty vyhrál. Chyba v jedné zatáčce jej stála lepší umístění než čtvrté. Přesto obrovská radost a gratulace.“
Houser kdysi začínal s alpským lyžováním, na poměrně vysokou úroveň se dostal i ve fotbale, v němž si zahrál třetí ligu. Ve snowboardkrosu se rychle dostal do špičky, před třemi lety dokonce odletěl na olympiádu do Pekingu. Měl narychlo nahradit zraněného parťáka Jana Kubičíka, kvůli nejasnému výsledku testu na covid se ale dostal do pasti hotelového pokoje.
„Peking pro mě byl tak rychlý, že jsem ani nestihnul vstřebat, že jsem na olympijských hrách byl. Byl jsem prakticky zavřený na hotelu,“ vzpomíná Houser. „Pro mě byla hlavní motivace se na olympiádu dostat a pak tam odstartovat. To je motor, co mě žene, abych se tam dostal a dostál tomu, že jsem na olympiádě jen nebyl, ale že jsem byl právoplatný účastník, že jsem tam vytvořil nějakou konkurenci.“
Na své šanci pracuje v současné sezoně, kdy už běží olympijská kvalifikace. Pochvaluje si, že minulé léto nabral důležitou praxi na sněhu během soustředění na jižní polokouli, kam tým vyrazil dík podpoře svazu a armádního centra Dukly. A sezona není zdaleka u konce. Světový pohár pokračuje březnovou evropskou sérií závodů Světového poháru a koncem příštího měsíce půjde ve Svatém Mořici i o medaile na mistrovství světa. Závodní zima končí až v dubnu, znovu v kanadském Mt. St. Anne.
„Budu se snažit zapracovat na konsistenci, abych se pravidelněji kvalifikoval do finálových rozjížděk. Tam je to nevyzpytatelné, když se zadaří, mohlo by to cinknout,“ usmívá se Houser.
Doufá, že udělá další radost i Adamczykové. Věhlasná šampionka teď žije rodinnými radostmi, ale se svým týmem je stále v kontaktu.
„Je v hromadných skupinách. Když má povzbudit tým, napíše tam, prohodí nějaký fór. Případně si občas zavoláme ze závodů, ptá se nás, jaké to tam je,“ vysvětluje Houser. „Snowboarding má pořád v duši, částečně jí to chybí. Vždycky dodá pozitivní energii, nadhled zkušené jezdkyně. Jsem rád, že se aspoň takhle s námi udržuje v kontaktu, to vždycky pomůže.“
