Ta druhá vedle Ledecké. Maděrová lyžovat moc neumí, má neortodoxní styl a vyhlíží olympiádu
PŘÍMO ZE ŠVÝCARSKA | Vedle globální hvězdy Ester Ledecké vyrostla v alpském snowboardingu Česku další parádní závodnice. Zuzana Maděrová je přitom opak sněhové obojživelnice. Na lyžích jí to moc nejde, na snowboardu jezdí úplně odlišně. Místo ladných oblouků Ledecké to z kopce pálí rovnou dolů. Jeden víkend na lyžích, a ten další na snowboardu? Běžný program Ester Ledecké zní Zuzaně Maděrové jak z jiného světa.
„Já si to určitě nedovedu představit, protože na lyžích moc neumím. Určitě bych to nezvládla, problém je pro mě jen přehodit se na snowboardu z obřího slalomu na slalom. V tomhle ji obdivuju, že dokáže být v obou sportech takhle dobrá,“ usmívá se Maděrová. „Sjet si sjezdovku Světového poháru? Kdybych to splužila, snad by to bylo v pohodě…“
Když to ale slyšel její trenér Evžen Mareš, jen se usmál: „Na lyžích jezdí fantasticky, ale když sklon je hodně, hodně plytký. Jak říkala, že by jela prohlídku na svěťáku, na lyžích by nebyla schopná to sjet. Tak na skialpech a jet zpátky po modré, s lyžováním to nemá nic společného…“
Na prkně je to jiný příběh. Jedenadvacetiletá Maděrová patří do užší světové špičky, o čemž přesvědčila osmifinálovou účastí v závodě v paralelním obřím slalomu na úvod světového šampionátu ve Svatém Mořici. Její cesta do začala symbolicky během olympiády 2018 v Pchjončchangu, kdy Ledecká zazářila svým zlatým doublem.
„Prý jsem ve svých čtrnácti letech prohlásila u televize, že to je poslední olympiáda beze mě,“ usmívá se Maděrová. A své slovo dodržela. Za čtyři roky později už sama závodila na Hrách v Pekingu.
„Bude to znít blbě, ale nejlepším je v tom, jak je paličatá. Jde si za svým. Je složité buď ji usměrnit, nebo ji to vyvrátit a někam ji nasměrovat,“ říká její trenér Evžen Mareš. „Do svých čtrnácti, patnácti let to žádný zázrak nebyl. Pak se to zlomilo. Od té doby, co si to naplánovala, jde za svým.“
Neortodoxní styl
Zatímco Ledecká má naučený dokonalý snowboardový oblouk, který se občas objevuje i v jejich lyžařských jízdách, Maděrová se mezi elitu vklínila neortodoxním stylem. „Technicky jezdí jinak než celý svět,“ vysvětluje Mareš. „Rozhodla se, že pojede nejkratší cestou do cíle. Není příznivkyní toho, že pojede nějaký carving, dlouhou stopu. Ze začátku se jí všichni smáli, takhle jezdily jenom ona a Rusa Nadyršina. Ta byla super hvězda v osmnácti, devatenácti. Tímhle stylem dokázala vyhrávat.“
Ruska Sofia Nadyršinová vystoupila jako kometa rok před olympiádou v Pekingu, kdy svým přímým stylem získala zlato a stříbro na mistrovství světa v Rogle. Rodačka z dalekého poloostrova Sachalin, která v současnosti nemůže závodit kvůli trestu pro Rusko za Putinovu krvežíznivou válku na Ukrajině, využívala svou hřmotnou postavu, díky níž se k cíli valila jako dělová koule. Maděrová je naopak útlá dívka, ale i jí svědčí taktika co nejpřímější trasy.
„Ve srovnání s Ester jsou to dva diametrálně odlišné styly. Ale Zuza už dokáže svůj styl přizpůsobit postavené trati. Už to není tak, že by dokázala jet jen to svoje tyčka – tyčka s lehkým driftem dolů,“ usmívá se Mareš.
Před týdnem ve Winterbergu se Maděrová díky třetímu místu dostala podruhé v kariéře na stupně vítězů ve Světovém poháru. A rok před olympiádou je z ní zajímavé jméno rýsující se české výpravy na Hry v severní Itálii. I proto o ni roste mediální zájem.
„Bude to pro mě asi trochu nezvyk. Ester je na to zvyklá, pořád se jí někdo ptá, jak jí to jde, co trénink a tak podobně, pro mě je to trochu novinka, ale zatím je to v pohodě,“ usmívá se Maděrová.
