Adamczyková: Běhám s kočárem, zhubnul i pes. Na OH nemyslím, priorita je dítě
Během Národní konference o podpoře sportu a pohybu dostala snowboardkrosařka Eva Adamczyková na podiu exkluzivní místo po pravici prezidenta republiky Petra Pavla. Jestli se příští zimu postaví na start olympijských her, zatím není zdaleka jisté „Na to vůbec nemyslím, priorita je dítě,“ říká maminka malého Kryštofa. Už brzy se nicméně vrátí na prkno.
Blíží se chvíle, kdy se Eva Adamczyková opět setká se svým týmem. Olympijská šampionka a dvojnásobná mistryně světa se k němu připojí na soustředění v Les Deux Alpes. Jestli to bude první bod na cestě k návratu ke kariéře, je ale zatím stále nejasné.
Jak se vám líbilo na podiu s prezidentem?
„Je to samozřejmě velká pocta. Bylo to moc hezké. Když jsem pak zjistila, že v panelové diskuzi bude i pan prezident, tak mě to moc potěšilo. Bylo příjemné, že on je v těchto věcech hrozně lidský. Nemusí vymýšlet umělé odpovědi, kde sportoval. Ty věci dělá. Říkal, že na všechny věci říká ´Proč ne?´ To mi přijde jako super přístup. Je to skvělý příklad pro nás pro všechny.“
Opět se mluvilo o tom, že děti nesportují. Vidíte nějaké řešení?
„Asi to má řešení dlouhodobé a komplikované, na všech úrovních. Když jsou těžší aktuální témata, sport jde do pozadí. Ať už to bylo v covidu nebo teď s bezpečnostní situací. Plno kamarádů kolem mě řeší, že by šli do aktivních záloh. A když člověk v dětství sportuje, je trošku sportovně založený, tak mu to pak v aktivních zálohách může jedině pomoct. Je dobře, že tady byli politici, doufám, že se něco povede. Je znát, že se musí nastavit nějaká dlouhodobá koncepce.“
Váš Kryštof se hýbe rád?
(úsměv) „Tomu se to líbí hodně. To je super. Jak jsou prťaví a pohyb znají z břicha, tak se potřebují hýbat furt. Tam je to ještě dobré.“
Hýbete se s ním?
„Jo, na vycházky chodíme pořád. Pes zhubnul. Kryštof i pes mě nutí se hýbat.“ (směje se)
Jak zvládáte novou roli?
„Je to samozřejmě úplně jiný režim. Člověk se do svých třiceti let staral jenom o sebe. Když děláte vrcholový sport, řešíte sám sebe. Matka najednou řeší jenom dítě. Je to hodně intenzivní. První týden mi došlo, jaké to musí být pro matky, které jsou na dítě úplně samy. Přijde mi brutální, jak to dávají. Já mám v tomhle naštěstí pomoc od rodiny, od Markových rodičů, ségry, kamarádů, všech v týmu. Jak děti rostou, všechno se mění. To je pro mě asi nejtěžší, zvyknout si, že to není nic stálého. Teď má člověk zajetý nějaký režim, ale může to být zítra nebo za týden jiné. Nemůžete nic očekávat, to je náročné. Člověk je ve sportu zvyklý plánovat.“
Vás brzy čeká výlet do Les Deux Alpes, což pro vás bude první soustředění s týmem po porodu. Co od toho čekáte?
„Zaprvé se těším do hor a těším se na tým. Zatím jsem byla jen dvakrát na sjezdovce. Čekám, že si víc zajezdím, nacítím si to a vyzkouším, co to dělá. Uvidím, jak se budu cítit. Je to jenom oťukávka, uvidím, jak to bude.“
Naježděno mám, jde o to cítit se dobře fyzicky
Umíte si představit, že byste za devět měsíců měla závodit na olympiádě?
„Na to vůbec nemyslím. Je to už úplně jiné. Asi by člověk mluvil jinak, kdybych neměla medaili z olympiády. Ale tím, že ty úspěchy mám, priorita je jasně to dítě. Musí být v pohodě, o to hlavně jde. Nechci dělat nic na úkor Kryštofa. Pokud mi to bude chybět a bude mě to bavit, člověk nad tím začne uvažovat. Ale dělat na sebe tlak, ještě bych chtěla vyhrát to a to, nemám potřebu. Je to úplně otevřené. Uvidím, jak se budu cítit.“
Teoretická možnost startu na olympiádě ale existuje?
„Asi jo. Ale ani neřeším, co je k tomu potřeba. Z předešlých let vím, že kvalifikace končí někde v půlce ledna. Je to ještě tak vzdálené, že teď si potřebuju vyzkoušet, jak se mi bude jezdit v trati, jak bude Kryštof zvládat cestu. I celé léto by byla jen fyzická příprava. To je dopoledne šestkrát v týdnu. To docela jde. Běhat s kočárem taky docela jde. Vyzkoušela jsem si to na Wings for Life, to bylo vtipné. Ale zatím jen přemýšlím, jaké to bude na soustředění. Pak se uvidí.“
Uvažujete o letním soustředění na Novém Zélandu?
„To už jsem úplně zavrhla. Uvažovala jsem o tom jenom proto, že se mí líbí na Zélandu. Samozřejmě, že to je vůči Kryštofovi úplně nesmysl. Člověk tam cestuje dva dny a na čtyři týdny je to krátká doba. Bavili jsme se o tom s Jelenem (trenérem Markem Jelínkem – pozn. red.), že naježděno mám. Jde hlavně o to se cítit dobře fyzicky. Když si vzpomenu, jak jsem se vracela po StarDance, byla jsem na tom fyzicky dobře a za deset dní po prvním tréninku na sněhu jsem vyhrála svěťák… Pak už se mi to v tu sezonu nepodařilo, ale u mě je důležité, abych se cítila fyzicky dobře a silná.“
Co ještě chcete na jaře stihnout?
„Těším se, že budu jezdit víc na koních. Povezu svého koně za kamarádkou a začnu ho víc rozježďovat. Doufám, že se víc podívám do Krkonoš, do Vrchlabí, že se ségrou dáme nějakou túru. Marek teďka hodně pracuje, natáčí a hraje. Myslím, že v srpnu už si budeme užívat. Mě baví sekat zahradu. Budeme ji přetvářet, užívat si jí s barákem, to je super.“
