Třetí finále v sezoně proměnil Tomáš Kraus v návrat na stupně vítězů. V závodě Světového poháru v kanadském Blue Mountain vybojoval třetí místo a mezi nejlepší tři se dostal poprvé po třinácti měsících.
Jaké je to být po víc než roce zase na stupních vítězů?
„Je to výborný. Nevím, co k tomu říct. Je to skvělej pocit. Sžíváme se s Jardou Lučanem, který mi od letoška připravuje lyže, celý tým s trenérem Vláďou Augustou funguje. Mám z toho dobrý pocit. Doufám, že to takhle bude pokračovat. Ne každý závod je stejný, ale líbí se mi, že to tentokrát vyšlo.“
Drží se vás starý dobrý vítězný pocit, který jste si pochvaloval už na nedávném mistrovství světa v Deer Valley?
„Je to tak. Člověk nemůže vyhrát vždycky, ale cítím se dobře. Když jsem vyhrál závod, měl jsem podobný pocit jako teď.“
Závod v Blue Mountain byl hodně podobný tomu na světovém šampionátu, v rozjížďkách jste kraloval a ve finále bojoval o třetí místo, teď ale úspěšně...
„Byl to podobný závod. V kvalifikaci jsem byl třetí za Del Boscem a Mattem a oba byli i ve finále, takže jsem měl trošičku méně výhodnou dráhu. Oba jsou ve skvělé formě a je těžké je porazit. Není to nemožné, ale je to docela těžké. Ale posunuju se výš a líbí se mi to.“
| 23 |
| Už tolikrát v kariéře byl skikrosař Tomáš Kraus na stupních vítězů v závodech Světového poháru, před pátečním třetím místem v Blue Mountain byl naposledy druhý ve francouzském Alpe d´Huez 13. ledna 2010 |
Nebál jste se v závodě plném pádů kolize?
„Pádů bylo opravdu hodně. Spousta lidí si odváží zranění. Rozbil se Švýcar Alex Fiva, Kanaďan Rey spadl z velkého skoku na záda. Spadla i spousta holek. Ze začátku to vypadalo, že to nebude těžký závod. Ale jak trať zrychlovala, stávala se nebezpečnou. Hlavně pro závody ve čtyřech.“
Snažili se pořadatelé nějak reagovat?
„Skoky byly vytvarované na určitou rychlost, a ta se zvětšovala. Ve finále museli skok zmenšit, házelo nás to daleko za dopad.“
Jak závod zvládlo vaše pravé koleno, které jste si poranil na X Games a málem vás stálo účast na mistrovství světa?
„Tentokrát mě omezovalo jenom v tréninku a v kvalifikaci. To jsem se cítil špatně. Ve finále už byl znát pokrok. Mohl jsem méně přemýšlet o tom, jak mě bolí koleno, a víc závodit. Koleno ale dostalo velkou ránu. Až dorazím domů, půjdu určitě na vyšetření. Chci vědět, jestli v něm není něco poškozené.“
