TRENDY: I Česko nabízí lyžařům vše

České hory a sjezdové lyžování je kombinace, kterou se často opovrhuje. Stále více rekreačních sportovců volí i přes mnohem vyšší náklady výjezdy do zahraničí.
Domácí prostředí přitom při podrobnějším prozkoumání není ideální jen na běžky nebo na víkendové chatové pitky s kamarády, kdy je sport podružný.
I přes problémy v podobě přeplněných areálů s horší infrastrukturou umí tuzemské menší kopce při správném výběru uspokojit nejnáročnější lyžaře.
České hory jsou blízko a dostupné téměř každému.
Přesto a zároveň právě proto v současnosti panuje většinový názor, který zobrazuje „domácí" lyžování jako peklo, kde to za moc nestojí. Žažitá představa je, že se místo sportování stojí hodinové fronty na vlek, k tomu vadí špatná infrastruktura a zaostalé poskytování služeb.
Čtěte v příloze TRENDY |
- Odborníci volí náš nejlepší areál - Co chybí tuzemským horám? - Jaká je ideální sjezdovka? - Jak poznat špatný areál? |
Poslední průzkumy říkají, že osmdesát procent národa si raději připlatí za zahraniční zájezd. Pravdou je, že v Alpách mají nesrovnatelně vyšší kvalitu, kterou o několik kilometrů vyšší hory poskytují. Lepší je i často azurové počasí díky lyžování nad mraky.
Tomuto se tuzemský trh nikdy vyrovnat nemůže. Náklady na zahraniční dovolenou jsou sice více než dvojnásobné, ale turisté ochotně investují, neboť na jinou nabídku koukají skrz prsty.
„Když si chce člověk naplánovat delší pěkné lyžování a užít si hodně sjezdovek, které jsou dobře upravené, tak je lepší jet do zahraničí. Rakouska, Itálie, Švýcarska nebo Francie. Určitě bych těch pět set kilometrů autem obětoval. To ale neznamená, že se v Česku lyžování nevyplatí. Když není na svahu mnoho lidí, je na velmi vysoké úrovni," míní nejlepší světový skikrosař Tomáš Kraus.
Jak se tedy dá upravit názor, že jsou zdejší hory méněcenné? Pouze s dostatkem informací.
Česko je lyžařsky nadprůměrné
„Ať samozřejmě každý jezdí tam, kde se mu líbí a na co má peníze. Obecně je hloupé, pokud se srovnává lyžování v Čechách s Alpami. Srovnávat samozřejmě můžeme, ale jen s areály v hranicích lesa, tedy do nadmořské výšky třináct set metrů nad mořem. A zde našich sedm nejlepších míst snese absolutně nejpřísnější evropská měřítka," myslí si odborník a cestovatel Vít Moudrý, který nejen s lyžemi projel skoro celý svět.
I výčet faktů je pro odpůrce „české cesty" překvapivě bohatý. V současnosti je bodovým hodnocením evidováno 256 lyžařských areálů, celkový počet kopců s vleky se blíží číslu 350.
Co se týče rozmanitosti hor, jde v Evropě o nadprůměrné zázemí. „Pokud otevřete mapu, budete překvapeni, jak širokou a rozmanitou nabídku lyžování v okolí vašeho bydliště v okruhu sto padesáti kilometrů objevíte," poukazuje Moudrý.
Češi patří ke světové elitě v počtu lyžařů na celkový počet obyvatel. Odhaduje se, že v tuzemsku umí lyžovat přes čtyři miliony lidí, k tomu se na svazích přidávají i němečtí, holandští a polští turisté. Masovými a levnými zájezdy do ubytoven ROH navíc přetrvává přežitek z minulého režimu, že si delší dovolenou na horách může dovolit každý.
„Jenže lyžování patří na celém světě k absolutně nejdražším sportům. Pokud nejste začátečník, který jde do půjčovny, jen průměrná lyžařská výbava včetně oblečení stojí kolem pětadvaceti tisíc korun," poukazuje Moudrý.
Podobná částka vznikne součtem za týden lyžování, ubytování, stravování a všechny výdaje mimo lyžování. Týdenní pobyt na českých horách se tak se vším všudy pohybuje v cenovém rozmezí 7-30 tisíc korun pro jednu osobu. Jde přitom stále o nejlevnější a nejméně časově náročnou variantu v Evropě.
Lanovek přibývá
Zázemí bývá ve větších areálech na odpovídající úrovni, stále častěji se modernizuje zázemí. Úprava sjezdovek a zasněžování technickým sněhem je velmi kvalitní. „To máme často lepší než alpské země. Pro lyžování je ideální tvrdá upravená sjezdovka, což u nás umí poskytnout každé větší středisko," říká Kraus.
Pokrok za posledních dvacet let je enormní i v celkovém technickém zázemí. Zatímco tehdy bylo deset lyžařských lanovek, nyní je jich přes šedesát. Počtem přes 1500 lyžařských vleků patří Česko společně se Slovenskem k absolutní evropské špičce.
Samozřejmostí jsou čipové bezdotykové odbavovací systémy skipasů a jejich zakoupení přes internet. Nově vybudovaná střediska jako Lipno, Monínec či Černá hora už splňují i požadavek velkých záchytných parkovišť blízko sjezdovky, což zatím menší areály nabídnout většinou neumí.
Díky miliardovým investicím do systému zasněžování technickým sněhem je možná výroba i na nejkratších kopcích. „Dokonce to funguje i v jihomoravských Němčičkách, kde se mezi vinicemi lyžuje u Jaroslava Stávka v nadmořské výšce sto osmdesát metrů nad mořem, což je velká rarita," dává příklad Moudrý.
Levné lyžování = fronty
Problémem národního trhu naopak zůstává fakt, že lyžování je oproti zahraničí levné a dostupné každému. Logicky: Kdyby bylo drahé, nebyly by v exponovaných datech u vleků fronty. Zejména poslední roky sjezdovky bývaly o prázdninách, o víkendech a v době státních svátků přeplněné.
„Právě díky tomu začalo jezdit více turistů do zahraničí a lidí ubylo. Přesto je jasné, že pokud si chcete v Česku zalyžovat, nesmíte to dělat o víkendu, ale vzít si dovolenou během týdne," radí Jan Klouček, redaktor odborného časopisu SKI Magazín. „Šanci našich středisek vidím v kratším několikadenním lyžování. Lidé mají velký výběr kvalitních lanovek i sjezdovek," doplňuje Tomáš Bank, šéftrenér mužské reprezentace ve sjezdovém lyžování.
Rozpolcenost, jež sráží image, nadále zůstává z doplňkových služeb a infrastruktury na většině území republiky. Ta má přitom mnohdy s lyžařským areálem málo společného, ale podnikatelé málokdy spolupracují. Kromě několika nejlepších areálů (více informací uvnitř listu) jsou stravovací, ubytovací a doplňkové zábavné služby nedostatečné. Špatná je podpora skibusů v přepravě mezi středisky.
„Pokud je pěkný areál, který nemá dobré stravovací a ubytovací služby, kazí to celkový dojem a z dlouhodobého hlediska nemá u lyžařů šanci. Lidé si jedou odpočinout, jen dobré sjezdovky dnes ke spokojenosti nestačí," dodává Kraus.