Jakub Janda: Bajc je tyran, já porobený
Spolu už jednou vládli skokanskému světu a chtějí to zažít znovu. Skokan na lyžích Jakub Janda investuje všechny výdělky do spolupráce s osobním trenérem Vasjou Bajcem a do víry, že se vrátí na vrchol.
Tenhle rozhovor vznikal ve finské Ruce a Janda k němu na recepci místního hotelu Rantasipi Rukahovi dorazil jako první. Jeho slovinský kouč Vasja Bajc se zdržel o pět minut, ten čas ale využil prakticky. Ve vedlejším baru vynadal šéfovi Světového poháru Walteru Hoferovi za to, že zmatený startér na věži pokazil jeho závodníkovi první závod sezony. Janda a Bajc, to bývala úspěšná dvojka, která chce znovu vyhrávat.
| JANDA A BAJC |
| První éra (2004 - 2006) Před pěti lety se zdálo, že Jandův zjevný talent už asi nikdo neprobudí, ale Bajc to jako reprezentační kouč dokázal. Janda pod ním zažil dvě nejlepší sezony kariéry. Na mistrovství světa v Oberstdorfu v roce 2005 získal stříbro na středním a bronz na velkém můstku, o sezonu později vyhrál Turné čtyř můstků i celkové pořadí Světového poháru. Bajce však znechutily spory uvnitř skokanského hnutí a na jaře 2006 rozezlen od týmu odešel. Druhá éra (od roku 2008) Bajc se k Jandovi vrátil loni v létě jako jeho osobní trenér, v minulé sezoně však spolu jen třikrát došli do elitní desítky. Bajcovým hlavním zaměstnáním je práce šéftrenéra v Turecku, přesto s Jandou začal už brzy na jaře přípravu na olympijskou sezonu a jezdí s ním i po závodech Světového poháru. Náklady hradí Janda ze svého. |
Před několika lety byl Jakub Janda pod vaším vedením nejlepším skokanem na světě. Proč se pořád nemůže dostat zpátky do hry?
BAJC: „Jandys je jinej než dřív.“
V čem?
BAJC: „Nevím, co s ním Richie (bývalý reprezentační trenér Richard Schallert - pozn. red.) dělal. To nechci řešit. Ale nejde, aby pořád zkoušel nějaké novinky. Ta procedura musí být stejná a Jakub jí musí věřit. Jako Schlierenzauer. Ten nemá den, skončí závod, vezme si sluchátka a jde běhat.“
Takže Jandovi chybí schopnost se víc uvolnit?
BAJC: „Trošku mu to chybí, ale to je normální. Teď měl problémy, dvě, tři sezony. Já Kubovi říkám: Cesta nahoru poprvé nikdy není tak těžká. Ale je daleko horší se vrátit nahoru, když jsi spadnul.“
Co vy na to, Jakube?
JANDA: „Určitě o těchto věcech přemýšlím daleko víc, než předtím. Tehdy jsem přišel, skočil a byl mezi pěti. Říkal jsem si: Jo, je to dobré. Teď uvažujete, byl jsem dvacátý pátý, byl jsem dvacátý pátý... Důležité je, že jsem schopen skočit mezi třicet, i když mám špatné podmínky.“
Takže už si to v hlavě umíte srovnat?
JANDA: „Před třemi roky, po té super sezoně, jsem si to hrozně bral. Všichni za mnou chodili: Nedaří se... Ty tři roky nějak uplynuly a teď už vlastně začínám odznovu a můžu jenom překvapit. Ale vím, že jsem na tom určitě podstatně psychicky líp než po té dobré sezoně.“
Než po sezoně, v které jste vyhrál Světový pohár?
JANDA: „Určitě. Protože tehdy se mi přestalo dařit. Skákal jsem do třicítky nebo jsem nepostoupil do druhého kola. Já jsem neslyšel nic jiného, než že tady je něco špatně, něco nefunguje.“
V čem byl podle vás problém, Vasjo?
BAJC: „Kubova situace je úplně jiná než ty úspěšné roky. On byl vždycky mezi patnácti, nemusel se kvalifi kovat, skákal klidný, uvolněný. Už minulý rok přemýšlel: Mám strach před kvalifikací.“
Jakube, pořád bojujete s obavami?
JANDA: „Předtím jsem skočil do patnáctky a celou sezonu jsem se v kvalifikaci vozil. Teď stačí jeden špatný skok a dva dny jsou totálně v háji...“ BAJC: „To ale není problém pro tebe, ale pro mě, protože jury vždycky dělá všechno pro nejlepší. Já se musím za Kubu prát, musíte jet slalom, jak já říkám.“
Máte na mysli třeba boj s funkcionáři na věži? Zrovna v Ruce udělal startér chybu, když poslal Jandu do stopy pozdě, a ještě k tomu do špatného větru...
BAJC: „Jsem to já nebo David Jiroutek (reprezentační trenér - pozn. red.), kteří musí reagovat. O. K., já jsem reagoval. Proto jsem šel za Waltrem Hofrem a říkám: Co je?“
Jakube, jaké to je, když za vás trenér bojuje?
JANDA: „Já vím, že Vasja je typ člověka, který za mě bude bojovat. Já vím, že co jsem s Vasjou začal znovu, že tu podporu tam mít budu.“
BAJC: „Můžu říct něco já? Já udělám všechno, aby Jakub skákal dobře. Ale nebudu se nikam tlačit. David je trenér, máme super vztah. Ale když se něco stane, mám nervy na pochodu. Jsem trošku dynamický typ, ale můj fotr byl policajt. A vždycky mi říkal: Pravda, pravda, pravda, pravda. Když s tím budeš žít, bude všechno O. K.“
Jak vlastně reagoval Hofer na vaši kritiku? Omluvil se vám?
BAJC: „Jo. A já říkám: Walter, je to tady? (Bajc si buší pěstí do srdce), nebo jen šablona (Bajc mává rukou od těla) On říkal: Fakt, byla to chyba komunikace na nájezdu. Startér to tam pomíchal. Já na Jakubovi vidím, že to tam je. Ale potřebuje nervy na to, aby šel z jednatřicátého místa, na pětadvacáté, pak na dvacáté, sedmnácté, dvanácté, mezi deset. A tak dál.“
Jakube, budete na to mít nervy?
JANDA: „Když to tak půjde nahoru, určitě na to mít nervy budu.“
Říkáte, že je pro vás motivační, když vám Vasja za skok vynadá. Máte před ním velký respekt?
JANDA: „Jsme kamarádi. Ale on je trenér, já závodník. Půjdeme spolu do baru, tam si něco dáme, budeme kecat. Ale jak budeme na tréninku na můstku, tak on je ten tyran a já jsem ten porobený.“
JANDA: „Vasja na mě nekřičí. Já vím, když se na mě podívá, že je zle.“
BAJC: „Já ani doma nekřičím. Všichni jsme lidi, všichni děláme chyby. Kdo říká, že nedělá chyby, je blázen. Naštve mě, když to pokračuje pořád dál. Vím, že se kluk může dostat tam, kde byl. Ale postupně! Víme, že jeho osobní situace není stejná. Je starší, má trošku víc problémů. Já to znám.“
Myslíte z vaší vlastní kariéry?
BAJC: „Oženil jsem se a říkám: Planice? Pche! Mám strach, kašlu na to. Trošku foukalo v Kuusamu? Och, nejedu! Máte doma babu a říkáte si: Co bude, až skončíš, budeš na kolečkách?“
Jakube, vy takové pochyby snad ještě nemáte, ne?
JANDA: „Ne, nemám. Já vím, že Kuusamo umí být kruté, že tam fouká. Ale že bych měl strach, to vůbec. Jediný strach mám z Planice. Mám v sobě takový zvláštní kód. Přijde Planice a tělo se brání.“
Jak jste zatím se spoluprací s Jakubem spokojený?
BAJC: „Jsem trošku špatný z toho, že mu nemůžu dávat svoje maximum. Mám práci, která mě platí (Bajc trénuje v Turecku - pozn. red.). Měl jsem kvůli Kubovi problémy, protože tam se doslechli, že trénuju jeho. Ale já to dělám zadarmo. Ne úplně zadarmo... Říkám: Kubo, já nemám problém si zaplatit pivo nebo sendvič. Ale hotel, to se musíš starat ty.“
JANDA: „Chtěl bych být, co nejlepší a vydělat co nejvíc peněz, abych Vasju konečně mohl zaplatit pořádně. Vasja to dělá, jak se říká, za cestu a za nocleh. To je pro mě super. Já jsem si nikdy nedokázal představit, kolik ten sport stojí, než jsem začal dělat individuálně s Vasjou.“
Co všechno musíte platit?
JANDA: „Jezdím do Rakouska, zaplatíte dálnici, jste v hotelu. Koupili jsme za tři sta eur kombinézu a nepovedla se, hned jsme koupili druhou. Kdo ze mě nemá radost, je finanční úřad. Nezaplatím jim nic na daních, protože všechny peníze, co jsem vydělal, utratím. Chtěl bych začít skákat dobře, abych vzal ten pakl peněz a řekl: Na, díky, super! Vasjovi hrozně moc dlužím.“
BAJC: „Nekecej! Kdybys mi něco dlužil, řeknu to na rovinu. Ale tady o tohle nejde. Tenhle kluk byl špička. A fakt jsem nasraný, co se z něho stalo. A chci, aby se dostal zpátky.“
