Martin Hašek
2. února 2011 • 04:57

Autor hry Koule: Měla to být obojživelná domina

Vstoupit do diskuse
5
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Za bulvární humbuk považuje dramatik a režisér David Drábek rozjitřené reakce na svou hru Koule, ve které vystupují postavy nápadně se podobající bývalým atletkám Heleně Fibingerové a Jarmile Kratochvílové a jsou prezentovány jako sportovkyně poznamenané státem řízeným dopingem. Drábek si za svým dílem stojí. „Nejsem nezkušený uličník, co nastříkal na zeď kosočtverec,“ říká.



Koulařská mistryně světa a dnešní členka Rady České televize Helena Fibingerová skutečně byla inspirací jeho hry Koule, David Drábek to nepopírá.

„Šlo mi ale daleko víc o to vytvořit příběh vskutku obojživelné české dominy, symbol toho, co je na Češích křupanské a zoufalé, ale i zvláštně neodolatelné a vlastně životné,“ vysvětluje.


Co říkáte na pozornost, kterou uvedení vaší hry vyvolalo a na reakce Heleny Fibingerové a Jarmily Kratochvílové?

David Drábek, autor kontroverzní hry KouleFoto rozhlas.cz

„Myslíte ten bulvární humbuk? Ten je otravný a trapný, jak to u takových humbuků bývá. Senzacechtivost a potřeba vycucat z věci nesmyslně konfl ikt. Neskutečnou personou v této kauze je Barbora Tachecí. Jestli jste viděli její rozhovor s Helenou Fibingerovou pro MF DNES, třeba vám taky spadly čelisti úžasem jako mně. Pokud té dámě ujela ruka s prášky, je to jediné vysvětlení jejího bizarního novinářského výkonu.“

Jak to myslíte?
„Tachecí s Fibingerovou vedly rozhovor o ,skandální, hře, aniž ji jedna četla nebo slyšela. Tachecí si očividně chtěla vypořádat své křivdy s Českým rozhlasem a televizí. Výsledkem je to, že o rozhlasové hře píše Blesk a zlověstně funí moloch jménem ČSTV. Reakce Heleny Fibingerové mě nepřekvapila. Pokud si nenechá vysvětlit, že ta hra není žádnou její neautorizovanou biografi í, či dokonce spiknutím vůči její osobě, je to její problém. Vtažení Jarmily Kratochvílové do celé věci mě mrzí a štve daleko víc. Neboť si její osoby a práce odjakživa vážím. Je to slušný a skromný člověk.“

Slavná česká koulařka Helena Fibingerová s manželem Jaroslavem Šmídem (vlevo)
Slavná česká koulařka Helena Fibingerová s manželem Jaroslavem Šmídem (vlevo)

Jak nápad napsat hru s takovou tematikou vznikl?
„Rozhodně ne z potřeby dehonestovat legendy atletiky, to mi může podsunout jen zaujatý pitomec. Takhle málo mi k napsání hry opravdu nestačí. Chtěl jsem napsat text pro mou oblíbenou herečku Pavlu Tomicovou, jež mimochodem taky v dětství chodila do koulařského oddílu.“

Inspirace bývalou reprezentační koulařkou Helenou Fibingerovou je ale zjevná...
„To nepopírám, ale šlo mi daleko víc o to vytvořit příběh vskutku obojživelné české dominy, symbol toho, co je na Češích křupanské a zoufalé, ale i zvláštně neodolatelné a vlastně životné. Směs kýče a podivného smutku tohohle plebejského národa. I s jeho trumfem v podobě smyslu pro humor.“

Helena Fibingerová během rozhovoru.Foto Jaroslav Legner SPORT


Co bylo vaším soukromým cílem?
„Napsat dobrý, silný a nesmlouvavý satirický text. Na mnoha místech se posmívám sám sobě, Milenina dětská rozežranost či zkušenost s lyžemi je mou autobiografi í. Chlapec Alan přenášený Milenou je zase příběhem mého bratra, kterého takhle ve školce nosila narostlá holčička jménem Růžena.“

Nelitujete zpětně některých vět, které si mohly obě nejmenované sportovkyně vzít osobně?
„Ne. Nejsem nezkušený uličník, co nastříkal na zeď kosočtverec. Vím, co jsem chtěl napsat, jsem satirik a nesu si za text plnou zodpovědnost.“

Proč jste se ve scénáři tak zaměřil na problém státem řízeného dopingu?
„Je to strašidelné téma. Sportovcům bylo dávkováno takové množství svinstev, že jim to nevratně poškodilo zdraví a plodnost. Nepřijde vám tohle jako daleko zajímavější skutečnost? A že do tohohle ďábelského bolševického projektu byla zapojena i spousta lékařů, kteří tak prohráli zápas se svým svědomím a přísahou. O tom je hra Koule víc než o čemkoliv jiném.“


Vaše hra naznačuje, že obě sportovkyně ve skutečnosti dopovaly, jak se stavíte k faktu, že ani jedna z nich se k tomu nepřiznala?
„Nejsem Tachecí, nebudu tady žvanit o tom, co dámy neudělaly, či co by měly. O svých životech vědí víc, než vím já. A já vím o své hře víc než různí patetičtí obránci atletek z bulváru. Ti, co je příště budou šmírovat při nějakém bolu, nezdaru či žalu a s hranou účastí o tom špehování referovat.“

Má pro vás význam, že se někteří sportovci k dopingu otevřeně přiznali?
„Myslíte například Otu Zarembu? Našel odvahu promluvit o své bolesti a o té zločinné lumpárně. Za to je třeba si ho vážit.“

Podle vyjádření Českého rozhlasu měla být jedním z témat hry i tenká hranice mezi tím, jestli byli špičkoví sportovci oběťmi, nebo exponenty tehdejšího režimu. Kde tuhle hranici vidíte vy?
„Existuje takové krédo: Nebýt hajzl. O moc víc k tomu nedokážu říci. Nezbývá než spolehnout se na svědomí každého dotyčného člověka.“

CO ZAZNĚLO VE HŘE KOULE

Postava Mileny
„Po smrti klidně nechám darovat své tělo. Orgány, které lidé potřebují (reakce na ohlas z publika): Cože? Koule?“

„Já dělala do sportu a teď podnikám, krapet se také starám o naši zemičku.“

„V dětství jsem hodně papala, měla jsem pořád hlad.“

„Kdybych nebyla ze žuly, tak kydám na statku a ne tady do mikrofonu.“

„Já a moje kamarádky z repre jsme měly po použití dopingu noční můry. Dokola se mi zdálo, že jsem King Kong, kterého odstřelují imperalistické stíhačky.“

„Já jsem tlama hubatá. Moje mamka mi vždycky říkala: Do všeho se musíš vrtat, ty musíš být v každém hovně, kvrdlačko.“

„Přišlo nařízení a musely se užívat tyhlety prostředky.“

„Radmila má rozpíchanej zadek. Čechoslováci stvořili golema!“

„Já se na televizi nedívám... To bych ale vlastně měla, když jsem v televizní Radě.“

Postava Radmily
„Ty děti, že nemáme, že to potom nešlo...“

Vstoupit do diskuse
5
Články odjinud


Články odjinud