SPORT MAGAZÍN | Myslel si, že je nezničitelný, a dostal za uši. Znalci parkúrového skákání, do něj rejpali, že je nemehlo. Aby je přesvědčil o opaku, tak se málem utavil. Ještě rok před Hrami v Londýně byl zlatý moderní pětibojař David Svoboda málem na odpis.
Co všechno se sebou prováděl mezi dvěma olympiádami? Jaká je jeho tajná zbraň, kterou ostatní nemají? A proč by si nikdy neobul vyhlášené české holínky? Dozvíte se v pátečním Sport Magazínu!
Peking, ke kterému se pořád vracíte, to byl zlom ve vaší kariéře. Řekl jste si, tak takhle už nikdy ne?
„Já si v tom Pekingu strašně věřil. Cítil jsem se nezničitelnej. Jak jsem najednou tu medaili, se kterou jsem už počítal, neměl, tak jsem měl okamžitě jasno: za čtyři roky to vyjít musí. Nerozvážně jsem si neuvědomil, že čtyři roky jsou strašně dlouhá doba a co všechno mě během ní může potkat. Takže jsem si to pěkně vyžral. Ty čtyři roky byly fakt náročný.“
Ale poolympijský rok 2009 byl váš nejúspěšnější. Na MS jste vyhrál tři medaile!
„Jak do mě některý lidi pořád rejpali - Vidíš, to máš z toho, jakou jsi měl velkou hubu. Moc jsi machroval, dobře ti tak, ty na to nemáš – chtěl jsem jim ukázat opak. Vůbec jsem si neodpočinul, a i když jsem musel na operaci kolena, hrozně moc jsem chtěl pořád trénovat. Na tom šampionátu jsem ukázal, že do světové špičky patřím. Byl jsem v hrozné euforii, chtěl jsem pak vyhrávat úplně každej závod, na kterej jsem jel. Jo, vyhrával jsem medaile, ale sezony byly hrozně dlouhý. Najednou mi úplně došly síly.“

Sesypal jste se? Nemohl dál?
„Uvědomil jsem si, že takhle to vlastně vůbec nechci dělat. Že nemá cenu být všude první a pak skončit poslední na tom úplně nejdůležitějším závodě. Musím se naučit taky odpočívat. V loňské sezoně jsem k tomu tak konečně přistoupil.“
Takže jsme se dostali k vašemu volnějšímu závodění?
„První závody jsem vůbec nehrotil, neměl jsem v sobě motivaci být první. Ale ono to stejně tak nějak šlo samo.“
Poznali bychom, že to v závodě zrovna nehrotíte?
„Je to okem patrný. Na šermu v Londýně jsem byl strašně nahecovanej, emotivně jsem to prožíval, šel jsem to na 120 procent. A to není normální. Normálně člověk jede na 100 procent. Navíc se můžu opřít o svou speciální dovednost.“
Prozradíte, o co jde?
O své jedinečné schopnosti promluví David Svoboda v pátečním Sport Magazínu, kde s ním najdete kompletní rozhovor.