Předseda ČUS Jansta: Zrušme akce v Rusku, netrestejme ale sportovce
Coby předseda České unie sportu i basketbalového svazu má Miroslav Jansta na útok Ruska na Ukrajinu jasný názor. Sportovní svět by na ni měl odpovědět tak, že okamžitě zruší všechny mezinárodní akce, které se mají konat na území Ruska a Běloruska.
Měli by být ruští sportovci a svazy dočasně vyloučeni ze všech mezinárodních soutěží?
„Sport by měl být apolitický. Současná ruská agrese na Ukrajině ale dalece přesahuje rámec politiky a útočí na základní lidské hodnoty, na kterých stojí i sport. Proto by měly být okamžitě zrušeny všechny mezinárodní akce, které se mají konat na území Ruska a Běloruska. Dohodnout společný postup s nadnárodními sportovními institucemi. Samozřejmě ale nepřeji ruským sportovcům, aby odnášeli neschopnost a zvůli svých politiků. Netrestat sportovce, potrestat režim. Sankcemi ve sportu by byli postiženi i ruští sportovci, kteří se dlouhodobě připravují v Evropě a nesouhlasí s Putinem.“
A co by znamenalo pro sport, kdyby se ruští sportovci nemohli zúčastnit třeba akcí v Evropě nebo jinde ve světě?
„Oslabení konkurence, mnohdy snížení sportovní hodnoty soutěží, narušení herních plánů dlouhodobých soutěží a komplikace v probíhajících nebo připravovaných kvalifikacích. A taky eliminaci možnosti, jak působit demokratickými hodnotami na lidi z jiných zemí, kteří si třeba ani neuvědomují, že je i jiný svět. Naši sportovci za totality jezdili do světa a tam se seznamovali s tím, že existuje i jiný svět a pohled na realitu.“
Jak jinak by se měl podle vás sportovní svět postavit ke konfliktu na Ukrajině?
„Tak jako to dělal po celou historii – snažit se být nejlepší a ukázat světu, že existují i hodnoty fair-play, že se dá bojovat i jinak nežli zbraněmi.“
Máte zprávy, zda byla ČUS či sportovní svazy požádány ukrajinskými protějšky o pomoc? Ta už proběhla v případně basketbalového klubu Prometej, jenž přesídlil do Nymburka. Existuje jiný takový příklad?
„Jako ČUS jsme umožnili trénink mistru basketbalu týmu Prometej ve Sportovním centru Nymburk. Zde odehrají také mezinárodní utkání, konkrétně Ligu mistrů. To jsme jim nabídli včas a jsou u nás už týden. Jinak další žádné požadavky o pomoc z Ukrajiny jsme nezaznamenali, a zda některé národní sportovní svazy ano, mi není známo. Otázka je, jak mohou sportovní organizace účinně pomáhat.“
Máte zprávy, kolik českých sportovců momentálně působí na Ukrajině a zda nepotřebují pomoc?
„Takové zprávy nemáme, to musí vědět jednotlivé svazy nebo jednotlivci. Jsme připraveni jim poskytnout jakoukoliv koordinovanou pomoc.“
Má ČUS například ubytovací kapacity (tělocvičny, ubytovny), aby případně pomohla s vlnou uprchlíků z Ukrajiny? Lze vůbec plošně takovou pomoc organizovat?
„ČUS má pouze Národní sportovní centrum v Nymburce, které je ve špatném stavu, po covidu je v hospodářské ztrátě a čeští sportovci by tím ztratili už vůbec jednu z mála možností, kde trénovat. V tělocvičnách naše členské kluby, které je vlastní, v tuto chvíli ani neví, zač zaplatit elektriku a topení, protože ceny dramaticky stouply a nejsou zdroje na jejich úhradu. Plošně by takovou pomoc musel pomoci organizovat stát. Sportovci sami mohou nabídnout pomoc spíše v ojedinělých případech.“
Zprávy ze dne 4. března 2022
Ruský olympijský výbor (ROV) je připraven podpořit sportovce potrestané kvůli invazi na Ukrajinu všemi dostupnými prostředky včetně právní pomoci. Plošné vylučování ruských sportovců z mezinárodních akcí, k němuž po doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) přistoupila drtivá většina mezinárodních sportovních federací, považuje za diskriminační.
V sobotu to mohl být pro Andreje Ševčenka a jeho rodinu další klidný den v Londýně, kde bydlí. Jen pár dní po útoku na jeho rodnou Ukrajinu ale místo toho vyšel do ulic podpořit svou zemi, jejíž fotbalovou reprezentaci vede. A objímal se přitom vřele i s Andrewem Todosem. Novinářem a blogerem, tvůrcem podcastu Zorya Londonsk. Na Ukrajině v uplynulém roce žil, má v zemi kořeny, i když se narodil v Británii. „Moji krajané jsou velmi hrdí a cítí, že fotbalová komunita je v tuto chvíli na jejich straně,“ říká v rozhovoru pro iSport TV. Podívejte se...
Mezinárodní cyklistická unie UCI schválila žádost ruského jezdce Pavla Sivakova o změnu občanství. Závodník stáje Ineos Grenadiers bude nově reprezentovat Francii, kde dlouhodobě žije. Za novou vlast může startovat i na mistrovství světa a olympijských hrách. Čtyřiadvacetiletý Sivakov se narodil v Itálii ruským rodičům, kteří byli rovněž cyklisty. Od jednoho roku vyrůstal ve Francii, dosud ale reprezentoval Rusko. „Už nějakou dobu jsem se chtěl stát Francouzem a měl podanou žádost u UCI, ale vzhledem k tomu, co se momentálně děje na Ukrajině, jsem to chtěl urychlit,“ řekl Sivakov.
Z Kontinentální hokejové ligy odcházejí kvůli ruské invazi na Ukrajinu po startu play off další zahraniční hráči. V Ufě skončili po útočníkovi Markusi Granlundovi další tři Finové a také dánský obránce Philip Larsen. Olympijský vítěz z Pekingu Granlund opustil Ufu už před středečním vstupem týmu do bojů o Gagarinův pohár. Larsen s brankářem Juhou Metsolou a dalšími úřadujícími olympijskými šampiony útočníky Sakarim Manninenem a Teemu Hartikainenem se rozhodli odejít po úvodním čtvrtfinálovém utkání s Novosibirskem (2:1).
Po celé Evropě je na stadionech vidět solidarita s Ukrajinou, která se brání proti nepřátelské invazi. A jak to vypadá v Rusku? O ukrajinskou vlajku tam nezavadíte, o mnohém vypovídá transparent vyvěšený na tribuně při včerejším utkání play off hokejové KHL mezi CSKA Moskva a Jaroslavlí. „Za Rusko! Nacismus neprojde.“ Odpovídá způsobu, jakým o válce informuje ruská propaganda. Tedy, že se snaží Ukrajinu denacifikovat.
Vydali se vyrazit do Ruska vydělat miliony, jenže teď jsou z nich rukojmí ruského systému. Cizinci v KHL cítí v zemi agresora Putina takřka beznaděj a dumají, jak se co nejrychleji dostat domů? Kluby jim ale nechtějí ukončit smlouvy! Finský gólman Nižněkamsku Frans Tuohimaa uvedl, že nejhůř se mají jeho čeští spoluhráči.Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 3. března 2022
Letošní mistrovství světa basketbalistek bylo dnes rozlosováno, i když mezinárodní federace FIBA zatím nerozhodla, kdo na šampionátu nahradí Rusko. Sborná byla z turnaje vyloučena kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Světový šampionát se bude hrát od 22. září do 1. října v Austrálii. Podle serveru insidethegames by Rusky mohlo ve skupině A nahradit Portoriko, které za ním skončilo v únorovém kvalifikačním turnaji na posledním čtvrtém místě.
Fotbalový útočník Jan Kuchta má za sebou nepovedenou soutěžní premiéru v dresu Lokomotivu Moskva, kam přestoupil v lednu z pražské Slavie. Jeho tým utrpěl v osmifinále Ruského poháru domácí debakl 0:4 s druholigovým Jenisejem Krasnojarsk. Kuchta odehrál 80 minut.
Po německém trenérovi Danielu Farkem opustilo tým Krasnodaru kvůli ruské invazi na Ukrajinu také osm zahraničních fotbalistů. Šestý celek nejvyšší soutěže na svém webu oznámil, že na žádost hráčů přerušil jejich angažmá. Fotbalisté opustili Krasnodar a mají trénovat individuálně s tím, že jejich smlouvy jsou dál platné. Mezi osmičkou fotbalistů jsou bývalý bundesligový hráč Kolumbijec Jhon Córdoba, čtyřnásobný francouzský reprezentant Rémy Cabella či dlouholetá opora švédského národního týmu Viktor Claesson.
Ruský fotbalový svaz se odvolá proti vyloučení ruských klubů a reprezentací ze soutěží FIFA a UEFA k Mezinárodní sportovní arbitráži v Lausanne. Informovala o tom agentura Reuters. Mezinárodní federace vyřadily Rusko na začátku týdne kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Ruský svaz v prohlášení uvedl, že podá jednu žalobu na dva řídící orgány, tedy na FIFA a UEFA. Bude požadovat, aby ruské mužské i ženské národní týmy mohly hrát mezinárodní zápasy včetně nadcházejícího play off kvalifikace o postup na mistrovství světa v Kataru. V něm měla sborná 24. března v semifinále nastoupit doma proti Polsku a v případě vítězství vyzvat v dalším zápase jednoho z dvojice Švédsko - Česko.
