Šachtar pomáhá Ukrajině fotbalem: slzy i okupovaná města na zádech
Proti invazi ruské armády se snaží statečně bojovat všichni Ukrajinci, někteří pomocí fotbalu. Ukrajinský klub Šachtar Doněck, pravidelný účastník Ligy mistrů, rozjel projekt „turné za mír“. Jde o sérii charitativních zápasů, z nichž výtěžek poputuje na dobrovolnické organizace, lékaře a pomoc dětem postiženým válkou.
Projekt vznikl za spolupráce s klubovým partnerem SkyUp Airlines a funguje pod záštitou ukrajinského ministerstva zahraničních věcí. „Chceme pomocí těchto zápasů mluvit o válce a míru na Ukrajině. O příšerné válce, kterou Rusko rozpoutalo, o utrpení a zkáze, kterou tato válka přinesla do naší země. O míru – potřebě ukončit toto šílenství, návratu do normálního života a obnovení ekonomiky. Naše zpráva je jasná: Konec války a Fotbal za mír – to vystihuje vše,“ nechal se slyšet výkonný ředitel Šachtaru Sergej Palkin.
Šachtar spolu s nadací vlastníka klubu Rinata Achmetova a jeho holdingem SCM už přispěli více než 1,4 miliard hřiven (1,087 miliard korun) na humanitární pomoc i podporu ukrajinským ozbrojeným silám. Firma holdingu SCM Metinvest také přispěla protitankovými zátarasy a neprůstřelnými vestami.
Šachtar, který hrál svůj poslední soutěžní zápas 11. prosince, už odehrál na svém turné tři utkání (s řeckým Olympiakosem 0:1, s polskou Lechií 3:2 a tureckým Fenerbahce 0:1, kde se ukázal i český reprezentant Filip Novák). Další má na programu 1. května s chorvatským Hajdukem Split a stále jedná o dalších. Mluví se o Seville, Laziu nebo dokonce hvězdném PSG.
K zápasům nastupují hráči Šachtaru s názvy okupovaných měst na zádech. „Dnes jsme vyběhli z jasného důvodu, na zádech máme jména měst, která viděla mnoho mrtvých, ti zanechají navždy jizvy na našich srdcích. Někteří kluci brečeli po zápase, emoce jsou vypjaté. Bylo skvělé reprezentovat naši zemi. Doufám, že pomocí těchto zápasů dáme lidem naději,“ vzkázal fanouškům po utkání s Olympiakosem kapitán Taras Stepanenko.
Vítěz Poháru UEFA z roku 2009 je zvyklý nastupovat na cizích stadionech. V roce 2009 byla sice dokončena stavba nové Donbas Areny, která pojme 51 000 diváků. Stadion poté hostil i EURO 2012, ovšem v roce 2014 byl Šachtar donucen se kvůli konfliktům na rusko-ukrajinských hranicích přestěhovat do Lvova, města vzdáleného 1000 kilometrů od Doněcku. Stadion byl tehdy poškozen granáty. Od roku 2017 hrál poté domácí zápasy v Charkově. V roce 2020 se přestěhoval do Kyjeva na Olympijský stadion, který sdílí do současnosti s Dynamem Kyjev.
Jarní část ukrajinské ligy měla začít 26. února, jenže dva dny před tím Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Šachtar šel do jara jako lídr tabulky s tříbodovým náskokem na Dynamo Kyjev. Řešení situace ohledně případného titulu nebo sestupujících je zatím v nedohlednu.
K úspěchům Šachtaru za poslední roky, kdy vyhrál 13 titulů z posledních 20 možných, výrazně napomáhá brazilská stopa. Ta byla v zimě posílena o Davida Nerese, který přestoupil z Ajaxu Amsterdam za 12 milionů eur (293 milionů korun).
Brazilští fotbalisté byli ze země za pomocí UEFA evakuování a díky jejímu pravidlu o umožnění působení hráčům z ukrajinské nebo ruské ligy v nových klubech do konce této sezony si již někteří našli nové angažmá. Vinicius Tobias šel do Realu Madrid, Tete se už dokonce gólově prosadil ve francouzské Ligue 1 v barvách Lyonu, jiní se vrátili do rodné Brazílie.
UEFA také v reakci na invazi vyloučila ruské kluby z evropských poháru, zároveň pozastavila činnost ruské reprezentaci. Naopak ukrajinská reprezentace na rozřešení svého osudu stále čeká, semifinále baráže o mistrovství světa proti Skotsku bylo přeloženo na 1.6., vítěz se poté utká s Walesem o postup. Nezbývá než doufat, že se do té doby situace uklidní.
Zprávy ze dne 26. dubna 2022
Ruský prezident Vladimir Putin se zastal krasobruslařské hvězdy Kamily Valijevové, která měla v prosinci pozitivní dopingový test. Je přesvědčený, že k jejím vynikajícím výkonům jí zakázané látky nemohly pomoci. „Svou prací posunula svůj sport na úroveň určité formy umění. Taková dokonalost nemůže být dosažena nečestně s pomocí zakázaných látek. Velmi dobře víme, že tyto látky v krasobruslení nejsou potřeba,“ řekl Putin při přijetí olympioniků a paralympioniků. Více čtěte zde >>>
Zprávy ze dne 25. dubna 2022
Mezinárodní bruslařská unie (ISU) odebrala Rusku pořadatelství listopadového závodu Grand Prix v krasobruslení. Hledá místo Moskvy náhradního organizátora, přičemž národní federace mají případný zájem o převzetí závodu ohlásit do 6. května. Jedná se o poslední zastávku šestidílného seriálu v termínu od 25. do 27. listopadu, po níž následuje už jen finále Grand Prix v Turíně.
Potrestaný dvojnásobný olympijský vítězJevgenij Rylov, jemuž Mezinárodní plavecká federace (FINA) na devět měsíců zastavila činnost kvůli podpoře Vladimira Putina a invaze na Ukrajinu, se účastní mistrovství Ruska. Na šampionát, který začal v neděli v Kazani, se podle ruské strany trest nevztahuje. FINA to prověřuje.
Zprávy ze dne 23. dubna 2022
Pořadatelům Wimbledonu hrozí tresty za vyloučení ruských a běloruských tenistů z londýnského grandslamu. Informoval o tom deník L'Équipe s odkazem na dopis, který organizátorům poslal šéf WTA Steve Simon. Jedním z možných trestů je podle Simonova dopisu, který má francouzský list k dospozici, mimo jiné i možnost, že by hráčky za Wimbledon nedostaly body do světového žebříčku. O podobném kroku údajně uvažuje i ATP. O dalším postupu budou představitelé WTA, zástupci hráčů i organizátorů londýnského grandslamu podle L'Équipe jednat příští týden během turnaje v Madridu. Wimbledon odstartuje 27. června.
Zprávy ze dne 22. dubna 2022
Dvojnásobný olympijský vítěz z her v Tokiu Jevgenij Rylov dostal devítiměsíční distanc za účast na shromáždění na podporu ruského rezidenta Vladimira Putina a invaze na Ukrajinu. Postih od Mezinárodní plavecké federace (FINA) , který mu zakazuje účast na všech mezinárodních soutěžích, je spíše symbolický. FINA totiž ruské a běloruské plavce a závodníky v dalších plaveckých sportech vyloučila ze všech mezinárodních závodů na zbytek roku 2022.
Zprávy ze dne 21. dubna 2022
Když Jan Kodeš v roce 1973 vyhrál Wimbledon, byl to ročník, který bojkotovaly desítky tenistů. Svět se tehdy díval se na pražského rodáka skrz prsty. Co zažil na vlastní kůži, nepřeje dnešním tenistům z Ruska a Běloruska, které All England Club vyloučil z letošního ročníku travnatého grandslamu. „Nelíbí se mi to, nesouhlasím s tím,“ zlobí se šestasedmdesátiletá legenda. Celý rozhovor čtěte ZDE>>>
První tenista světového žebříčku Novak Djokovič nesouhlasí se zákazem startu ruských a běloruských tenistů ve Wimbledonu. Rozhodnutí pořadatelů londýnského grandslamu čtyřiatřicetiletý Srb označil za šílené. „Vždycky budu odsuzovat válku a nikdy ji nebudu podporovat, protože sám jsem dítě války,“ citovala agentura Reuters Djokoviče, který v dětství zažil konflikt v bývalé Jugoslávii. „Vím, jak vás válka poznamená. V Srbsku si všichni pamatujeme, co se stalo v roce 1999,“ přidal Djokovič. „Nicméně ani tak nemůžu podpořit rozhodnutí Wimbledonu, které je prostě šílené. Když se politika smíchá se sportem, je to špatně,“ dodal. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 20. dubna 2022
Proti rozhodnutí pořadatelů Wimbledonu vyloučit ruské a běloruské tenisty z letošního ročníku nejslavnějšího tenisové turnaje se ohradili představitelé ATP. „Je to nespravedlivé a může to být nebezpečný precedens do budoucna,“ uvedli v prohlášení na webu. „Diskriminace na základě národnosti je také v rozporu s dohodou uzavřenou s Wimbledonem, protože jediným kritériem pro účast je postavení v žebříčku. Dalšími kroky budeme řešit po poradě s vedením a dalšími členy,“ uvedla organizace.
