Klidný rocker Lacina. Krpálek prozradil, v čem je kouzlo nejlepšího trenéra
Petr Lacina to jako judista dotáhl na olympiádu v Atlantě. Dvou zlatých medailí z Her se však dočkal až coby trenér. Svého elitního svěřence také dovedl ke dvěma titulům mistra světa a ke třem triumfům na evropském šampionátu. Trenérem roku v kategorii individuálních sportů - už potřetí - nemohl být nikdo jiný. V čem spočívá kouzlo mimořádného kouče? V rozhovoru, vedeném dotazníkovou formou, to prozradí ten, který ho zná nejlíp: hvězdný Lukáš Krpálek.
Můj první dojem z Petra Laciny?
„Poprvé jsem Lácoše potkal, když jsem byl ještě v Jihlavě a jezdívali jsme na soustředění do Nymburka. V té době už byl reprezentačním trenérem. Od začátku jsem z něj měl úžasný dojem. Však také, když se mě po vítězství na mistrovství Evropy juniorů ptali, koho bych si přál za doprovod na mistrovství světa 2008 v thajském Bangkoku, jsem zmiňoval Lácoše. Tehdy už jsem pod ním na pražské Folimance rok trénoval. Juniorský světový šampionát jsem vyhrál a od té doby spolu jedeme až do dneška.“
Čím mě po prvním setkání zaujal, překvapil?
„Vždycky se mi moc líbila jeho profesionalita. Pokaždé mě uměl perfektně připravit na zápas. I když se to nemusí navenek zdát, bývám před zápasy dost nervózní. Dřív to bylo úplně šílené. Fakt jsem to nedával. Až on mě dokázal dostat do takové pohody, že jsem přišel na zápas a dokázal jsem podávat ty nejlepší výkony. Jak to dělá? Ani přesně nevím, nemám srovnání s jinými trenéry. Ale dodává mi klid. S Lácošem už to máme prostě tak sehrané, že se bavíme o čemkoli, a tahle debata mě uklidní. Samozřejmě máme daný úsek, kdy si musíme před utkáním říct, co mám a nemám dělat, na co si dát pozor a podobně. Ale potom, zhruba dvacet minut před startem zápasu, probíráme různé věci ze života. Abych byl uvolněný, zbytečně nemyslel na zápas a nestresoval se tím. Neumím si představit, že bych tenhle rituál dělal s někým jiným.“
