Jak se po nemoci dostat do formy: kdy a jak zas začít? Hlavně nic neuspěchat
Viry i bakterie teď na nás útočí všude možně, a není nic neobvyklého, když se jim tělo neubrání. Pro lidi, kteří jsou zvyklí se hodně hýbat a sportovat, je to pak o to větší rána, že je nemoc z jejich zaběhnutých aktivit vyřadí. Mnohdy se pak snaží vrátit co nejdřív. Ale pozor! Bleskový návrat bývá tím, za co vám tělo nepoděkuje. „Krom toho, že trénink nebude dělat to, na co jsem byl zvyklý, riskuju, že se přetížím, a jakákoliv další viróza, která ‚půjde kolem‘, mě skolí,“ varuje fyziolog. Kdy a jak je tedy dobré se do tréninku vrátit?
Ani zima, plískanice a brzké stmívání neodradí spoustu sportovních nadšenců k tomu, aby v zimních měsících absolvovali své tréninku běhu, cyklistiky nebo jiných venkovních sportů. Jenže pak přijde nemoc, a je po udržování kondice, kterou jste tak dlouho budovali.
Když už není zbytí, zalehnete do postele, abyste se rychle vypotili a mohli zase co nejdřív naskočit do svých tréninkových rituálů. Tady je však potřeba být obezřetný a návrat příliš neuspěchat. Jinak totiž hrozí, že v posteli skončíte znovu, a možná i na delší dobu.
Kdy je tedy dobré se po respiračních a dalších nemocech, které nás teď sužují, vrátit do tréninku a znovu se dostat do formy? Odborníci se shodují na důležité podmínce. „Záleží, jestli člověk prodělal virovou infekci, nebo šlo o bakteriální nákazu a bral antibiotika. Po nich se doporučuje, s ohledem na zatížení srdce, dodržovat ještě týden klidový režim na zotavení,“ upozorňuje David Vrbický, vedoucí fyzioterapeut Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
V případě viróz se dá použít jednoduché pravidlo. „Když to strašně zjednoduším, je to 1:1. Když jsem tři až pět dní nic nemohl, měl jsem příznaky, tak bych měl tři až pět dní vydržet a pak začít postupně s návratem do tréninku,“ dodává fyziolog z Centra sportovní medicíny v Praze Vojtěch Hačecký.
Hlavně nic neuspěchat
Ani po této době odpočinku však nemůžete naskočit hned do tempa, na které jste byli zvyklí.
„V případě, že šlo o běžnou virózu, se kterými se teď setkáváme, je návrat potřeba postupný. Bavíme se o nějakých dvou třech týdnech postupného zvyšování zátěže. Jeden z důvodů je ten, že viróza sníží koncentraci hemoglobinu v krvi, a tím pádem jakýkoliv pohyb je pro mě intenzivnější, než jsem byl zvyklý. O to důležitější pak je být k sobě senzitivní, upřímný a trpělivý,“ říká Hačecký.
Pokud byste totiž své tělo neposlouchali a vpadli do tréninku příliš rychle, mohli byste se divit, že nepřináší to, na co jste byli dřív zvyklí. „Intenzita totiž bude pro tělo vyšší. Pak jen riskuju, že se přetížím, snížím si funkci imunitního systému a jakákoliv další viróza, která ‚půjde kolem‘, bude mít o to jednodušší práci mě znovu položit na lopatky,“ zdůrazňuje sportovní analytik Hačecký.
V případě pozvolného návratu záleží, na jaké úrovni jste před nemocí byli. Pokud jste zrovna netrénovali na maraton, ale běhali jste hlavně pro udržení kondice a dobré fyzičky, je opravdu lepší začít pomaleji.
Ideálně začít procházkou
„Doporučoval bych začít procházkou, kdy se projdete třeba dva kilometry, a pak to zkusíte ve vyšším tempu. Poté přejít na indiánský běh, čili chvíli chůze, chvíli klus, a až pak se víceméně začne s během. Ideální je rozložit si to do pěti dnů týdne a postupně navyšovat aktivitu podle tolerance těla,“ radí Vrbický.
I v případě milovníků cyklistiky je třeba délku prvních vyjížděk po nemoci uzpůsobit. „Pro někoho může být úplně easy, že sedne na kolo a pojede dvě hodiny se v klidu projet, protože byl zvyklý na 5-6 hodin. Ale pro někoho, kdo jezdil hodinu a půl, by byly dvě hodiny likvidační,“ uvádí příklad Hačecký, sám bývalý silniční a dráhový cyklista.
Pokud chcete plíce a průdušky, které byly předtím zasažené nemocí, trochu připravit, můžete třeba praktikovat dechová cvičení. „Dobrá může být dechová gymnastika, čili trénování nádech nosem, výdech ústy. Snažit se správně nadechnout, takže i do břicha, nejen do hrudníku, aby proběhla celá dechová vlna,“ doporučuje fyzioterapeut Vrbický.
V prvních dnech návratu také není dobré příliš vdechovat studený vzduch. „Proto je třeba snížit intenzitu tak, aby nebyla potřeba vysoká ventilace,“ upozorňuje Hačecký. Případně si můžete pomoci funkčním šátkem přes ústa.
