Dvoudenní dovolená se stylovým gearem od Zalanda a průvodkyní Teru Menclovou

Den 1: Mezivrší – hřeben Orlických hor – Velká a Malá Deštná – Zieleniec (PL) – wellness (~19 km, +400 m)

„Nebudu vás dlouho nudit,“ usměje se Teru. „Nastupujeme na Kunštátský hřbet a po červené na Jiráskovu cestu. Celá má 170 kilometrů, my si dáme jen kousek.“

Autobus nás vyklopil na Mezivrší a řidiči bychom za to mohli klidně poslat pohled, protože nám ušetřil největší stoupání. Komáří vrch, lesní rovinky, pauzy podle potřeby. „Tempo skupiny se drží podle posledního,“ připomíná Teru, když se pár nadšenců utrhne dopředu.

Hřebenovka je tu přesně taková, jakou si začátečník přeje: čitelné značení, jen tolik převýšení, aby tělo cítilo práci, a přitom se dalo v klidu povídat. Oběd před Velkou Deštnou, pak přes Malou Deštnou do Polska. Cíl dne: Zieleniec a Vital & Spa Szarotka. Z balkonu wellnessu padá světlo na hřebeny, nohy hučí, v sauně je těsno. V Orličkách se tohle dá.

Den 2: Zieleniec – zpět na hřeben – Masarykova chata (Šerlich) – Vrchmezí – Olešnice v Orlických horách (~13 km, +300 m)

„Čeká nás posledních třináct. Za tři hodiny pohybu hotovo, plus pauzy,“ rekapituluje Teru ráno. Zpátky na hřeben, krátká zastávka u Šerlichu a Masarykovy chaty, odkud dnes fouká tak, že kovový slunečník trefí Teru do ramene. „Nic vážnýho, jen mám na tyhle věci prostě smůlu,“ utrousí s úsměvem.

Na Vrchmezí ještě rozhledy, pak dlouhý pozvolný sestup do Olešnice v Orlických horách, kde nás vítá údolí plné krásných roubenek. Při pohledu na ně se člověku opravdu nechce nastoupit do autobusu a jet zpátky na Prahu.

Pár slov o Teru

Teru Menclová je certifikovaná horská průvodkyně a fotografka. Na volné noze je osm let, poslední čtyři roky provází. Jednou dělá poznávací zájezdy po Islandu a africkém safari, jindy tvrdé lofotské túry.

I přes nesčetné zkušenosti ale zůstává nohama na zemi. „České hory jsou nejvíc podceňované,“ říká. „Vítr, mlha, rychlé změny počasí, to vše umí být zrádné. V horách se podchlazení děje rychle. Nic nepodceňovat a znát sám sebe je základ,“ mluví o Teru o rizicích, která na nás nečekají pouze v Himalájích.

Teru navštívila téměř všechny kontinenty a nejraději se vrací do severní Evropy. Nově žije v Jizerských horách, ale jak sama říká, domov je pro ní hodně vágní pojem, protože se tak cítí všude, kde je jí dobře. Pravidelně a ráda se vrací na Island a do Norska, ale túru naplánuje v kterémkoli pohoří i ročním období a výjezdy pořádá v podstatě každý měsíc.

Cesty se pohybují v délce kolem osmi dnů, ale v reportéru Teru nechybí například ani velkolepá cesta přes Himaláje na 19 dní nebo zmiňovaná Afrika s výstupem na Kilimandžáro. Když mluví o chybách, které turisté v horách dělají, je konkrétní:

„Nedostatečná výbava a neznalost terénu jsou nejčastější průšvihy. Boty s terénním vzorkem, nepromokavé věci, čelovka, powerbanka, základní lékárnička, izotermická fólie. Ta stojí pár korun a může zachránit den.“ K tomu Teru dvakrát zopakuje, že mobil není čelovka – nikdy nebyla a ani nebude.

A ano, ptali jsme se i na pivo na Velké Deštné. Teru se zamyslí: „V exponovaných Alpách ne. Tady, kde se většinu času pohybujeme po širší cestě a velký výkon už nás nečeká, se jedno odměnové pivko snese, takže povoluji.“

Pozvánka do Orlických hor

Malé hory, velká návratnost. Za dva dny si sáhnete na hřeben, prohlédnete si bunkry, v Polsku ochutnáte pirohy a večer zregenerujete ve wellnessu. To je definice tichého luxusu: minimum logistiky, maximum zážitků a času pro sebe. A možná zjistíte, že vás to chytlo jinak než jen za příspěvek na instagramu.

Protože jak říká Teru: „Moje hlavní motivace být v horách je duševní hygiena. Každý by si měl položit otázku, jestli sem jede jenom, aby pak sdílel fotky, anebo chce z hor skutečně něco načerpat. Jedině tak si tady odpočinete.“

Outdoor se stal lifestylem, který plynule přechází z lesa do města, na což reaguje i průmysl. „V Zalandu teď proto chceme především fungovat i jako lifestyle platforma,“ vysvětluje Anna, proč Zalando na svém webu zavedlo samostatnou sportovní kategorii oblečení, kde propojí módu i funkčnost.

Kompromisů mezi výkonem a vzhledem tak ubývá. A to pivo na vrcholu? Když je terén bezpečný a den téměř za vámi, jedno za odměnu se snese, dokonce i Teru ho posvětila. Stejně jako fakt, že i na hřebeni můžete vypadat opravdu dobře."