NA VLASTNÍ KŮŽI | Tohle bylo moc! Čekal jsem, že sednout na motorku s profesionálním závodníkem bude strašné. Jenže bylo to ještě horší! Karel Abraham (22), jezdec MotoGP týmu AB Cardion, mě posadil za sebe a vystartoval. V cílové rovince to vytáhl až na 280 km/h, a když zastavil, málem jsem se pozvracel!
Už po cestě do Brna na Masarykův okruh ve mně projížděl divný pocit. Nepřipouštěl jsem si, že by to mohl být strach. Jenže když jsem v depu potkal Abrahama (právě ve vlastní motoškole vyučoval amatéry, jak se poprat s divokým strojem), rychle mi došlo, že to strach je!
Vyděsil mě uvítáním
„Kde máš kombinézu a další vybavení? Bez toho tě nepovezu!“ řekla rázně česká jednička. Náhle se mi zrychlil tep. „Pojedeme naplno,“ zdůraznil Abraham a mně se rozklepala kolena.
Stěží jsem se navlékl do Karlovy rok staré kombinézy a na dvě kola mu svěřil svůj život.
Nejdelších pět minut v životě
„Drž se mě kolem pasu, a když budu brzdit, zapři se o nádrž." Otočil plynem a byli jsme pryč. V první zatáčce jsem pochopil, že začal můj boj, jak se udržet na motorce. Tvrdé brzdy, naklonění doprava, rozpaky. Vše, co mi Karel na začátku řekl, nefungovalo!
Jízdu si nepamatuji
Pak už nic nevím... Jen to, jak jsem asi v první půlce úvodního okruhu chtěl Abrahamovi zaklepat na rameno, aby zastavil. Jinak si vybavuji snahu křečovitě se udržet v sedle a nevypadnout z letící motorky.
Splnil se mi velký sen. Jen nevím, jestli mám Karlovi děkovat, nebo mu nadávat. Tohle už nikdy nepodstoupím!
