Veselý myslel na roční dceru. Vyhrál jsem pro Sofinku, jásal český lídr
PŘÍMO Z BRATISLAVY | Uzlíček nervů, který v českých barvách nedokáže prodat to, co umí? Tentokrát ne! Jiří Veselý předvedl v Bratislavě direktivní výkon a jasně urval úvodní bod v boji o daviscupové finále. Jozefa Kovalíka zdolal 6:3, 7:5, nadchlo jedno z nejlepších utkání v Davis Cupu i dárek, který dal dceři Sofii k pátečním prvním narozeninám.
Před utkáním jste věřil, že ukážete dobrou formu posledních týdnů. Vyplnilo se to dokonale, že?
„Naprosto. Myslím, že jsem odehrál nejlepší utkání v Davis Cupu a jedno z nejlepších za poslední měsíce. Nevěřitelně jsem podával, dokázal jsem totálně eliminovat soupeřovu výhodu antuky. Jojo se výborně hýbe, ale servisem jsem si vytvořil takový tlak, že jsem většinu výměn kontroloval.“
Působil jste také nesmírně klidným dojmem, i kritickém okamžiky jste zvládal s přehledem.
„Snažil jsem se zůstat klidný a říkat si, že ať to dopadne jakkoliv, nic se neděje. Všichni víme, že mě občas emoce přemůžou, ale dokázal jsem tentokrát udržet hlavu koncentrovanou a mysl klidnou.“
Na antuce v Monte Carlu jste před pár lety skolil i Novaka Djokoviče. Dají se tyhle zápasy srovnat?
„Těžko, ale je pravda, že jsem si na ten zápas na kurtu vzpomněl. Míč jsem cítil skvěle na raketě. Až do stavu 6:3, 3:2, kdy jsem nevyužil další brejkboly, jsem hrál fantasticky. Výkon byl skvělý, byť se těžko hodnotí, jestli to bylo jako proti Djokovičovi. Každopádně jsem maximálně spokojený. I kvůli ještě jedné věci.“
Jaké?
„Moje dcera má dnes první narozeniny. Ty žádný rodič na světě nezapomene. Přál jsem si pro ni moc vyhrát. A že se mi to povedlo, na to budu vzpomínat celý život. V zápase se na to člověk nesoustředí, ale když jsem zvítězil, první myšlenky mířila k Sofince. Super, že to dneska vyšlo, je to takové symbolické.“
Manželka Denisa vám fandila přímo u kurtu, kdo hlídal malou?
„Malá byla s pejskem a babičkou na hotelu. A na druhý zápas se s manželkou vyměnili.“
Kolik sebedůvěry vám dá takový triumf?
„Hrozně moc. Potvrdil jsem si, že jsem našel svůj rukopis a stoupám vzhůru. Moje podání bylo neuvěřitelné, tvořilo celou mou hru. Budu hrát znovu největší turnaje, mám za sebou teď spoustu vyhraných zápasů, svůj comeback jsem nastartoval už od loňského Wimbledonu a cesta jde pořád nahoru. I proto jsem daleko klidnější. Víme, jak mě Davis Cup svazoval, takovou výhru jsem potřeboval.“
Rozhodnuto však ještě zdaleka není. S tak skvělým podáním zřejmě dostanete šanci i v sobotní čtyřhře, pak vás jako jedničky možná bude čekat hned další singl. A začíná e hrát až v půl šesté večer. Co vy na to?
„Ten den už horší být nemůže. Začíná se pozdě čtyřhrou. To je zvrácené pravidlo. Ve čtyřhře se ani tolik nezapotíte, nerozdýcháte plíce, akorát ztuhnete. Pak se máte znovu nastartovat a běhat tři hodiny v singlu, to není pro tělo zdravé. Jsme s tím ale smířeni. S časem takový problém není, jsme zvyklí z turnajů. Přes půlnoc jsem Davis Cup ale nikdy nehrál.“
