Jeden z předsezonních cílů splnil už na prvním turnaji. Jiří Lehečka ovládl podnik v Adelaide, a přestože na grandslamovém Australian Open vypadl ve 2. kole, cítí spokojenost. „Pokud se dostanu do dalších finále, půjdu do nich už víc uvolněný,“ vypráví dvaadvacetiletý tenista. Tento týden s českým týmem ladí formu před daviscupovým zápasem proti Izraeli. Ve Vendryni na dohled polských hranic si hráči užívají jedinečné podmínky.
Vraťme se na začátek roku. Jak hodnotíte australské vystoupení?
„Měsíc to byl hektický. (usmívá se) Nebylo to nic jednoduchého, ale zároveň na to moc rád vzpomínám, protože v Austrálii hrát umím. Minulý rok jsem to ukázal na Australian Open, teď jsem to ukázal v Adelaide. Doufám, že příští rok to předvedu na obou podnicích zároveň (směje se). Rok jsme zahájili na United Cupu, se všemi to byl fajn týden, užili jsme si to. Motivovalo nás to k nakročení do zápasového tempa a v Adelaide se mi to povedlo výborně. Předváděl jsem tenis, který jsem od sebe očekával a na který jsme s týmem směřovali celou přípravu. To, že to vyšlo i s titulem, je bonus – byl to krásný zážitek, na který budu vzpomínat.“
Stihl jste už vstřebat životní úspěch?
„Nebylo moc času na oslavy ani na to, abych to vstřebával. Okamžitě po finále jsme sedli do letadla a letěli do Melbourne, abych měl co nejvíc času na přípravu. Zvládli jsme to tak, jak jsme to zvládli. Mohlo to být lepší i horší, ale pro mě ten titul je hlavní.“
Trofej z Adelaide už máte doma?
„Dřevěný had se nevezl snadno. (usmívá se) V Dubaji na mě celkem na letišti koukali, proč vezu hada, ale nějak se to zvládlo, byl jsem schopný jim to vysvětlit a trofej už je doma.“
Jaké to je, splnit si jeden předsezonní cíl už na první pokus?
„Je to vtipné: vždycky když se mě na Zlatém kanárovi ptají, jaké jsou moje cíle pro sezonu... Tři roky zpátky jsem řekl, že bych se chtěl dostat do stovky a povedlo se mi to po Rotterdamu. Předminulý rok, že bych se chtěl dostat do padesátky a povedlo se mi to po Australian Open. A minulý rok jsem řekl, že bych chtěl vyhrát první titul a podařilo se mi to první týden (směje se). Jsem za to rád, je to strašně fajn pocit, že to vyšlo takhle brzo.“
Upravíte si nějak cíle?
„Nechci je nějak posouvat. Dal jsem si metu skončit v první dvacítce, to je cíl číslo jedna. Titul už mi nikdo nevezme. Pokud se dostanu do dalších finále, půjdu do nich už víc uvolněný.“
Australian Open ovládl Jannik Sinner. Zasloužený vítěz?
„Ano. Je to klučina, který maká a dává tomu všechno. V mládí lyžoval, rodiče ho podporovali, i když neměli nejvíc peněz. Podporovali ho v tom, co on chtěl, a teď jim to hezky vrací. Hodně zlepšil servis, má herní kvalitu vítězit proti top hráčům, což potvrdil už několikrát. Jako člověk je strašně fajn, skromný kluk. V šatně na Australian Open mi jako jeden z prvních pogratuloval k premiérovému titulu – stejně jako já jsem mu před tím pogratuloval, když vyhrál Toronto.“
Porazil i
Novaka Djokoviče
. Vy jste si se světovou jedničkou zahrál třísetový zápas na United Cupu, jaký na vás udělal dojem?
„Nebyl jsem překvapený, že Novak Djokovič nevyhrál Australian Open, protože ať už to bylo se mnou na United Cupu nebo i v dalších zápasech, nebyla z něj cítit herní pohoda, kterou jsem na něm vnímal v určitých chvílích minulé sezony, když jsem s ním třeba trénoval. On potřebuje hrát a cítit se dobře i na přípravných turnajích, aby mohl předvádět to nejlepší na grandslamu, a teď jsem to z něj úplně necítil. Ale Novak Djokovič – i se špatnou hrou v jeho očích – byl pořád schopný dojít do semifinále, což je neskutečné.“
Teď už se chystáte na Davis Cup proti Izraeli. Jak se vám líbí podmínky haly ve Vendryni?
„Celkově je to tady fajn, pohodlné. Nemusí se nikam dojíždět, doopravdy jdeme z pokoje na kurt, což je v tenisovém světě ojedinělé. Takhle je to třeba na ATP v Dubaji, kde máte hotel přímo na kurtech a z pokoje jdete na kurt. Ale mimo to se to zažívá výjimečně. Na to, jak je hala malinká, kurt vypadá skvěle.“
Jak se těšíte na domácí atmosféru? Připraví 1200 diváků peklo?
„Těším se na to, myslím si, že kdyby byla větší hala, přišlo by lidí ještě víc, ale taková je situace a musíme ji přijmout. Pro nás je hlavní, že hrajeme doma. Po pěti letech můžeme ukázat daviscupový tenis českým fanouškům a to je pro nás největší motivace. Celkově je fajn, že můžeme hrát doma, i skrz další turnaje. Všichni pokračujeme v Evropě na halových turnajích a pak dál na betonu až do Monaka. Je výhoda, že se můžeme připravit po Austrálii na halové podmínky, hodně potrénovat.“
Může vás Izrael vůbec potrápit?
„V Davis Cupu je to vždycky jiné, atmosféra dokáže vyhecovat hráče k úplně jiným výkonům. My jsme proti Izraelcům v této sestavě hráli v Tel Avivu a byl to obrovský boj, i když jsme tehdy byli taky velcí favoriti. Teď bude výhoda domácího prostředí na naší straně, ale moc dobře si pamatuju, jak ti kluci byli schopní zahrát.“
Témata:
sport, 2024, tenis, finále, Novak Djoković, Dubaj, Australian Open, Davis Cup, Izrael, Adelaide, Jiří Lehečka, United Cup, Vendryně, Sport na Heureka.cz
Související články
