Nafackoval bych si, lamentoval Kopřiva. Nevyužil 17 brejkbolů, i tak našel pozitiva
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Sbíral se z hodně bolavé porážky, která jím ještě dvě hodiny po zápase cloumala. Ve 2. kole Roland Garros svedl Vít Kopřiva víc než vyrovnaný boj Danielem Altmaierem, přemožitelem světové čtyřky Taylora Fritze. Pavouk se českému dříči v tu chvíli otevřel, mohl pomýšlet na vzrušující tažení. Jenže v zápase s německým vrstevníkem z 66. místa žebříčku využil jen 2 z 19 brejkbolů a po porážce 2:6, 6:4, 3:6, 5:7 odcházel z kurtu s výčitkami.
Stačí se podívat na statistiku proměněných brejkbolů a je jasné, co rozhodlo, že?
„Vystihuje celý zápas, k tomu není co dodat. Hrozně mě to mrzí. A to je ještě slušné slovo.“
Taková neefektivita při prorážení podání soupeře musí frustrovat.
„Ze začátku jsem si to ani neuvědomoval. Ale jak se začal otáčet čtvrtý set, v němž jsem si držel servisy snadno, ale neproměňoval jeden brejkbol za druhým, bylo to strašně frustrující. Někdy proti nim zahrál dobře, ale kolikrát tam byly výměny, za které bych si nejradši nafackoval. Pak už se mi to dostalo do hlavy a to je špatně.“
Zdálo se, že Altmaierovi už ve čtvrté sadě dochází síly, když se za stavu 2:1 musel zápas přerušit. Uškodilo vám to?
„Pauza spíš přišla z čista jasna. Ještě ani nepršelo a řekli nám, že budou zatahovat plachtu. Zvláštní, ale udělali to dobře, protože pak hezky sprchlo.“
Někdo jiný neř Fritz? Překvapilo mě to
Očekávalo se, že vaším soupeřem bude světová čtyřka Fritz. Překvapilo vás jméno jiného protivníka?
„Překvapilo. A příjemně. Už jsme spolu hráli jednou na challengeru a byl to strašně vyrovnaný zápas. Stejně jako tady. Altmaier Fritze zdeptal vysokými míči a to samé udělal i mně. Hrál chytře, dobře využíval strany po větru, jeho jednoručný bekhend byl účinný. Zasloužil si vyhrát.“
Ani vy nemusíte klopit hlavu, poprvé jste v Paříži vyhrál zápas v hlavní soutěži grandslamu.
„Přesně tak, s odstupem budu nadšený. Pořád je to pro mě milník, na to nesmím zapomínat. Ale tím, že mi v cestě nestál Fritz, jsem cítil šanci i na víc. To už teď nemá smysl řešit a musím být rád, že jsem tu vůbec byl. Před týdnem jsem řešil zdravotní trable s levou rukou a nebylo vůbec jisté, že tu budu.“
Zvládl jste to a odvážíte si největší peněžní výhru kariéry – 117 000 eur, skoro tři miliony korun. Za jeden zápas jste vydělal víc jak za čtyři tituly z challengerů. A můžete do sebe ještě víc investovat.
„Tohle je neskutečná finanční pomoc, o tom se nemusíme vůbec bavit. Zvlášť pro mě, který se celou kariéru pohyboval jen na challengerech. Kvituji, že organizace jako ATP a PTPA tlačí, abychom na turnajích a zvlášť na grandslamech dostávali vyšší odměny. Je to určitě dobrý krok a obrovská pomoc.“
Plánujete startovat příští týden na domácím challengeru v Prostějově?
„Jistě. Je to doma, a i když mám nějaké zdravotní problémy, chci tam udělat maximum. Pak si dám možná pauzu na doléčení před trávou. Na ní to zatím vypadá na kvalifikaci v Eastbourne, nebo Mallorku. A pak Wimbledon.“
