Tenisový restart začal už před měsícem, Markéta Vondroušová při něm teprve na US Open urvala první výhru. Dvanáctá nasazená porazila Greet Minnenovou z Belgie 6:1 a 6:4 a byla vůbec první vítězkou letošního newyorského grandslamu. Po 63 minutách hry vyhodila Belgičanka volej mimo čáry kurtu, vztekle mrskla raketou ke své lavičce a byl konec duelu, v němž od počátku diktovala mladá Češka.
Byla jste vůbec první postupující letošního US Open. Jak to zní?
„Hlavně jsem ráda, že jsem to kolo vyhrála. Turnaj předtím jsem skončila v prvním kole, mám málo nahraných zápasu. Celkově to bylo takové divné. Dneska už jsem se ale cítila líp. Soupeřka se sice ve druhém setu zlepšila, ale já v důležitých chvílích zahrála dobře. Takže fajn pocit.“
Výhra je o to cennější, že je vaše vůbec první po restartu.
„Pravda, prohrála jsem v prvním kole v Palermu i teď ten poslední turnaj. Oba zápasy ve třech setech po skoro třech hodinách. Docela mě ty výsledky shodily dolů. Ale poslední týden jsem tady docela poctivě trénovala. Kurty tu jsou dost rychlé, musely jsme si na ně všechny docela zvykat. Navíc ty nervy… Jak jsme dlouho nehrály, bylo znát, že jsme ze zápasů vypadly. Dneska už mi ale přišel výkon lepší. Jde hlavně o to nahrát po pauze co nejvíc zápasů.“
Co bylo důležité ve druhé sadě, která se ze stavu 2:0 zvrtla? Zdálo se, že vás podrželo první podání.
„Docela jo, to musím říct. Vedla jsem 2:0, pak jsem si zase prohrála servis. Za stavu 3:4 a 15:40 jsem zahrála dva důležitý míče a vzápětí jsem ji brejkla. Udržela jsem hlavu v zápase, nevzdávala jsem druhý set. Pořád jsem se držela svojí hry a servis mi dneska docela pomohl.“
Oddechla jste si, že zápas nešel do třetí sady? Ty vám letos nejdou…
„Jo, třetí set už nechci! Ale zase bych určitě potřebovala takový nějaký zápas, kde by se to tříseťákové prokletí zlomilo. Že jsem to dnes zvládla ve dvou, je dobrý pro mé sebevědomí.“
Připravovala jste se speciálně na hru bez fanoušků?
„Diváci vás vždycky vyburcují, každý se před nimi chce předvést. Teď si říkám, že jsem jak na tréninku. Ale už jsem hrála dva turnaje bez lidí, i když v Palermu jich teda pár bylo. Pomalu si na to zvykám. Nejdůležitější je vžít se do zápasu a nepřemýšlet nad tím, jestli tam lidi jsou nebo nejsou. Jde o zvyk.“
Jak snášíte život v bublině?
„Nasazení mají boxy na Ashovi (centrální kurt), tam jsme vlastně zalezlí celý den. Jinak jsme na hotelu a nikam jinam nemůžeme. Ale zvykli jsme si, objednáváme si dovážku jídla. Není to tak šílený.“
Je psychicky těžké nesmět se jet podívat na Manhattan, užít si město, které k turnaji patří?
„Říkala jsem si, že bude divné nechodit na večeře a tak dále. Ale už jsme si nějak zvykli. Hrajeme s Herňou (trenérem Janem Hernychem) na pokoji hry. Únikovky, karty, hrajeme na iPadu Člověče, nezlob se a tak. Ani se moc nehádáme, takže dobrý. Taky si dost píšeme s holkama, máme skupinu na WhatsAppu. Navzájem se zabavujeme. Čekala jsem, že to bude horší.“
Jak striktně se hlídá dodržování hygienických opatření?
„Hlavně na roušky jsou přísní, musíme je mít všude. Občas si ji já nebo Herňa zapomeneme vzít, když jdeme z tréninku a hned to schytáváme. Roušky jsou fakt důležitý.“
Co jste říkala na zprávu, že v bublině US Open byl první hráč, Francouz Benoit Paire, pozitivní na COVID?
„Je to zvláštní. Ale každé čtyři dny nás testují, dneska jsem dostala výsledek a jsem negativní. Takže to beru v pohodě.“