Jan Jaroch
6. července 2014 • 04:59

Příběh proměny dvojnásobné šampionky Kvitové: Z exota je hvězda!

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z WIMBLEDONU | Před třemi lety si světoví novináři (nyní už dvojnásobnou) wimbledonskou šampionku Petru Kvitovou dobírali, že jezdí ve škodovce a těžší než zápasy jsou pro ni tiskové konference v angličtině. Dnes při nich hovoří plynně, dohlíží na ni PR manažerka. Řídí BMW, za oficiální bydliště uvádí daňový ráj v Monaku. Z roztomilé české dívenky je životem otřískaná dáma. Jinak ale tenhle příběh ani dopadnout nemohl.



Petru Kvitovou přivedl na kurty otec Jiří, tenisový nadšenec, jenž ve Fulneku pomáhal založit oddíl. Na kurty se vozila už v kočárku, ve čtyřech letech dostala do ruky raketu. Inspirací jí byli bratři Jiří a Libor, již jsou o jedenáct a čtrnáct let starší.

Rodina si však nikdy nepřipouštěla, že by se dcera mohla živit tenisem. I proto až do jejích šestnácti let odmítali nabídky z prostějovského centra a trénoval ji otec Jiří.

Nic už nebylo jako dřív

Pro pochopení jejího dalšího životního osudu jsou kořeny, z nichž vyrostla, klíčové. Holka z malého města za sebou neměla zářnou juniorskou kariéru, až do šestnácti se ani v náznaku nepřipravovala na práci profesionální sportovkyně.

Na rozdíl od Šarapovové , Azarenkové, Bouchardové a mnoha dalších produktů tvrdého drilu od dětských let. Pak tahle jednadvacetiletá copatá holka, co teprve nedávno odložila rovnátka, vyhrála Wimbledon a nic už nebylo jako dřív.

Na cestě z Wimbledonu 2011. Od téhle chvíle už nic nebylo jako dřív...Foto Pavel Lebeda/Česká sportovní

Například v roce 2011 po vítězném čtvrtfinále předvedla legrační přežblebt do kamery BBC. „Most important thing was, that I broke her HNED,“ proložila svou analýzu třetího setu s Bulharkovou Pironkovovou českým slovíčkem. Kvůli své angličtině byla ve Wimbledonu tak trochu exotem. Její tiskovky se redukovaly na krátké odpovědi a bezradné úsměvy.

Když hrál tehdy její prostějovský kamarád Jiří Veselý juniorku, zašla se na něj podívat mezi davy ostatních fandů. „Pojď, Jirko,“ povzbuzovala ho, jako kdyby sama stála na kurtu. Byla bezprostřední, uvolněná, nechodila s nosem nahoru. Vše šlo lehce.

„V roce 2011 mi přišlo, že jsem k titulu přišla skoro jako slepá k houslím. Ten rok jsem hrála sice hodně dobře, byla jsem osmá nasazená, ale nikdo mě zase až tak moc nesledoval,“ vzpomínala před pár dny.

S terčem na zádech

Sezonu 2011 zakončila na druhém místě žebříčku, v lednu 2012 ji při turnaji v Sydney dělily dvě výhry od pozice světové jedničky. Ještě předtím v prosinci před společným vystoupením na Hopman Cupu Tomáš Berdych o Kvitové prohlásil.

„Neskutečně se dokáže povznést nad danou situaci, ať hraje finále Wimbledonu nebo Masters. Nestresuje se, na jakém kurtu hraje, jestli je to finále nebo první kolo. Ve špičkovém tenise je tohle nejdůležitější. Zajímalo by mě, zda jí to vydrží.“

Odpověď známe všichni. Wimbledonský titul začal být závažím a tehdejší výkony normou, kterou od ní lidé i ona sama od sebe, vyžadovali týden co týden. Stala se veřejným majetkem a tváří turnajů, každý z ní chtěl kousek.

Každé selhání najednou bylo dramatické a citlivá tenisová princezna chřadla. Jakoby na zádech měla velký terč. Občas působila tak, že nechce na kurtu ani být. Chodila na něj neprohrát, nikoliv vyhrát. A to je velký rozdíl.

Vzlety a pády prožívala i ve vztazích, vždy se projevily i na jejím tenise. Podepsal se na ní konec spolupráce s kondičním trenérem Jozefem Ivankem, jenž jí pomohl k wimbledonskému titulu. Následný experiment s jeho náhradníkem Kristiánem Bajzou, jenž byl především poradcem na telefonu, nikam nevedl. Měla nadváhu, nepracovala tak, jak mohla.

Petra Kvitová se objímá s koučem Davidem Kotyzou, vše sleduje Marek Jankulovski
Petra Kvitová se objímá s koučem Davidem Kotyzou, vše sleduje Marek Jankulovski

Hvězda s klady i zápory. Ale silnější

Z krize však vyšla silnější. Stále věřila ve svého tenisového kouče Davida Kotyzu, spolupráce s kondičním trenérem Markem Všetíčkem, jehož jí půjčil bývalý přítel Radek Štěpánek , byla mílovým krokem.

Postupně si uvědomila, co obnáší práce tenisové profesionálky, našla opět směr a vizi. Průlet turbulencemi ji změnil. Je o něco uzavřenější, nedůvěřivější. Není divu, vždyť se již také nesetkává s tak univerzální náklonností ze všech stran.

Jen z ní hvězda se všemi klady i zápory, která tahle pozice přináší. Jinak se však na vrcholu tenisového světa přežít nedá.

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud