Viděla se vyřazená, pak zvládla obrat. Vyhraju, když se odvážu, říká Plíšková
PŘÍMO Z LONDÝNA | Druhou nejvýš nasazenou tenistkou, co zbyla v pavouku travnatého grandslamu, je Karolína Plíšková. Svůj nejlepší Wimbledon kariéry posunula do pondělní osmifinálové stanice po velkém comebacku proti Mihaele Buzarnescuové. Otočka z 3:6, 1:4 proti levoruké Rumunce na 3:6, 7:6 (3), 6:1 byl úctyhodný kousek, který po mečbolu slavila s pravačkou zdviženou k nebi. O čtvrtfinále se po dvou dnech pauzy utká s Nizozemkou Kiki Bertensovou.
Už jste se viděla vyřazená?
„Viděla. Bylo to hodně na hraně. Škoda, že jsem si prohrála ve druhém setu servis, nemuselo to být tak kritické. Ale minus set, 1:4 a 0:30 na můj servis, tak to už bylo... Ona hrála set a půl super, nečekala jsem, že do toho bude tak chodit.“
Až když jste přitvrdila vy, měla soupeřka problémy. Je to poučení do dalšího zápasu?
„Jsem ráda, když hraju rychle, ale ne vždy mě to pustí v hlavě. Když na mě takhle nastoupila, tak já ustoupila od svého a hrála pomalu. Můj cíl je hrát rychle, i Tomášův (kouče Krupy) a všech. Vím, že když takhle hraju, ovoce to přinese a body udělám. Ne vždy se k tomu dostanu, ale pokouším se o to. Vždycky když hraju rychleji, mají soupeřky problém.“
Jak to ve vás uvnitř vřelo, když se duel hroutil?
„Trošku jsem bojovala s returnem. Říkala jsem si, že když se do něj dostanu, šance přijdou, protože esa mi nedávala. Šlo o mě, ale bylo to za pět dvanáct. Nestává se často, že takový zápas otočím. Věřila jsem, že šance přijde a bylo by divný, aby takhle odehrála celý zápas. Věřila jsem, že když se kousnu, znepříjemním jí to, že šance přijde a stalo se to.“
Vybudit jste se dokázala i v hlavě, povzbuzovala jste se, zakřičela si. Pomůže vám, když si zařvete?
„Určitě jo. Hodně. Na začátku setu nejsem schopná křičet. Ale když se zápas schyluje ke koncovce a je vyrovnaný... Když potřebuju otočit skóre, povzbuzení mi pomůže a zvedne moji hru. Ne že by mi zařvání automaticky zvedlo výkon. Ale vyjdou ze mě emoce a uvolním se. Lidi okolo mi opakujou, že často vyhraju, když se trochu odvážu.“
Takže už se do vášnivějších gest nemusíte nutit?
„Někdy trochu jo. Ale tady jsme na grandslamu, kde se hodí každá maličkost navíc.“
V pavouku Wimbledonu jste spolu se Simonou Halepovou zbyly jediné dvě z první desítky nasazených. Otevírá se pro vás šance?
„Na to vůbec nekoukám. Nezáleží na tom, jestli je soupeřka nasazená nebo není. Všechny hráčky musejí hrát dobře, když jsou pořád v pavouku. Podívejte se na tenhle zápas, mám štěstí, že jsem ještě ve hře. A chci přidat další vítězství.“
Kudy k němu povede cesta proti Kiki Bertensové, s níž máte pozitivní bilanci 2:1?
„Hrály jsme spolu ve Stuttgartu a byl to možná můj letošní nejlehčí zápas (6:2, 6:2). Ne že by hrála špatně, ale já se tam po fedcupovém týdnu cítila výborně. Jinak má ale skvělou sezonu, hrála finále v Madridu, i páteční výhra s Venus jí dodá hodně sebevědomí. Hlavně ale musím hrát agresivně, pak bude chybovat.“
