PŘÍMO Z LONDÝNA | Marie Bouzková je šťastná povaha. Z dvacetileté blondýnky sálá pozitivní energie, svůj pohár vidí z poloviny plný. Poslední týdny vrací osud českému sluníčku tenhle přístup plnými hrstmi. Jako šťastná poražená z posledního kola kvalifikace se dostala už při Roland Garros do hlavní soutěže, ve Wimbledonu to zopakovala. A navrch přidala první výhru života na grandslamu. Němku Monu Barthelovou přemohla 6:3, 6:3 a samým štěstím si poplakala. „Největší den kariéry,“ jásala dívka, která se rozhodla bílý wimbledonský dress code zpestřit nehty nalakovanými zelenou, žlutou a fialovou barvou.
Pět žebříčkově nejlepších poražených tenistek z posledního kola kvalifikace se losuje o pořadí na čekací listině, kdyby se některá z hráček v hlavní soutěži odhlásila. Povězte, jak to děláte, že podruhé za sebou už jste byla na seznamu první a znovu se dostala do grandslamu?
„Fakt nevím. Tady ve Wimbledonu jsem stejně jako v Paříži šla losovat já. Ostatní holky nechtěly, tak byly rády, že jsem to vzala. A zase jsem se vytáhla jako první. Leží tam vedle sebe pět žetonů a po jednom sáhnete. Asi mi pomáhá nějaká intuice. Měla jsem číslo 5 a hned jsem si ho vytáhla.“
To tedy máte velkou kliku?
„Stalo se mi to vlastně už potřetí v krátké době. Na Spartě jsem nelosovala, ale taky mě vytáhli jako první. V tomhle mám velké štěstí. Přitom dřív jsem nikdy lucky loser nebyla, což mi mamka potvrdila. Teďka se to konečně otočilo.“
Po mečbolu proti Barthelové jste vystrčila ruce k nebi, vypadala jste hodně dojatě. První grandslamová výhra, navíc ve Wimbledonu, to je velká rána, že?
„Mám v sobě hodně emocí. Viděli jste, že jsem měla v očích i pár slz. Myslím, že to k tomu patří. První grandslamové výhry - zvlášť na Wimbledonu - si vážím. Je to nejspeciálnější grandslam. Poprvé jsem tu v hlavní soutěži. Vrátily se mi vzpomínky na finále v deblu v juniorkách, které jsme tady hrály.“
Je tohle největší den v kariéře? Musíte se cítit v sedmém nebi.
„Cítím se výborně. Máte pravdu, je to nejhezčí den mojí kariéry a dnes si to budu užívat.“
Čím jste si podle vás výhru nad Barthelovou zasloužila?
„Ze začátku jsem byla nervózní, pak jsem se uvolnila. Soupeřka si zrovna tolik nevěří, čehož jsem naplno využila. Poslední game jsem hodně dobře odservírovala. Snažila jsem se být za všech okolností agresivní, i za stavu 1:3 ve druhém setu jsem to agresivitou dotáhla.“
Jak na vás zapůsobila mohutná podpora českých fanoušků u kurtu?
„To bylo krásný. Všimla jsem si toho už po prvním míčku, který jsem vyhrála. Úplně se to tam rozjásalo. To soupeřka určitě neměla.“
A také neměla pestrobarevně nalakované nehty jako vy. Kde se ten nápad vzal?
„Tím, že jsme tady celí takoví bílí, jsem před pár dny řekla na kosmetice, ať mi udělají nějaké barvy. Je to trošku rebelie. (smích) Ve vlasech jsem měla také hodně barevných sponek. Chtěla jsem to trochu oživit, abychom tady nebyli všichni jenom bílí.“
Vy jste opravdu šťastná povaha, prý je vaším velkým koníčkem také studium. Je to pravda?
„Ano, učím se ráda. Mě to prostě baví. Dělám první rok dálkově univerzitu v Indianě, která spolupracuje s WTA. Studuji tam obchod, teď zrovna se učím mikroekonomii.“
Takže výhru oslavíte učením?
„Víte, že jo. Určitě se dnes budu učit.“