Kéž by tu byla Jana! Krejčíková o zesnulé trenérce. Vyrovnala legendy
PŘÍMO Z LONDÝNA | Na londýnské trávě trvá Barboře Krejčíkové vše trochu déle. Poprvé si v hlavní soutěži Wimbledonu zahrála až v pětadvaceti už jako šampionka Roland Garros. Letos, o tři roky později, si ho odškrtla jako poslední grandslam, v němž jí chyběla čtvrtfinálová účast. Triumf 4. kola nad Danielle Collinsovou (7:5, 6:3) nadchl českou tenistku z mnoha důvodů.
Probojovala jste se do pátého grandslamového čtvrtfinále v kariéře. Má to první wimbledonské hlubší význam díky tomu, co tu dokázala vaše zesnulá trenérka Jana Novotná?
„Určitě má své kouzlo. Janu mají všichni spojenou s Wimbledonem a já také. Už sem jezdím dlouho a vždy, když sem přijedu, na ni myslím. Vloni bylo její velké výročí, čtvrt století od chvíle, co tu vyhrála. Pořád ji tam máme na fotce v šatně a každý den, když jdu kolem, se na ni koukám. Hodně tady nad ní přemýšlím a přála bych si, aby tu byla.“
Vyprávěla vám o Wimbledonu?
„O něm i mnoha dalších turnajích. Jak se na nich cítila a jak na ně nahlížela. Ale o ročníku, co tu vyhrála, jsme se vlastně konkrétně nikdy nebavily.“
Co pro vás osobně znamená Wimbledon?
„Velmi tradiční turnaj, který jsem vždycky chtěla hrát. Mnohokrát jsem se sem zkoušela dostat přes kvalifikaci v Roehamptonu, ale moc mi to nešlo. V roce 2021 jsem tu konečně debutovala, i když předtím jsem tady už vyhrála čtyřhru. Wimbledon se mi moc líbí, se všemi tradicemi, jahodami a hraním v bílém. Sama mám ráda historické věci a tradice, takže je čest a splněný sen, že tady můžu být a nastupovat.“
Nejen to, díky současnému úspěchu jste zapsala významný milník. Jste deblovou vítězkou a singlovou čtvrtfinalistkou všech čtyř grandslamů, což jste ve třetím tisíciletí zvládla pouze vy a sestry Williamsovy. Jak se to poslouchá?
„Hezky. Je fajn, když mi někdo řekne, co všechno jsem v kariéře dokázala. Je těžké si to uvědomit, protože člověk pořád cestuje, odehraje jeden turnaj a jede na další. A ani si neuvědomí, co všechno zvládnul a že se vlastně nemusí tolik stresovat, jak se mi to někdy stává. Říkám si, že jsem toho ještě dokázala málo, je tedy hezké slyšet od někoho jiného než od svého týmu a mých blízkých, že je má kariéra úspěšná.“
A může být ještě úspěšnější, pokud ve středu zdoláte Jelenu Ostapenkovou a postoupíte do semifinále. Jenže Lotyška má však velkou formu a porazila vás pětkrát ze sedmi pokusů. Jak na ni?
„Vyrůstaly jsme spolu, hodněkrát jsme proti sobě hrály v juniorkách i dospělých. Čekám, že to bude opravdu velmi těžký zápas. Do každého úderu tluče velmi tvrdě a zatím tu je úspěšná, tak doufám, že ji zastavím. V každém kole, které teď hraju, je těžší a těžší soupeřka. Ale i já hraji čím dál líp, cítím se dobře.“
