FOTO | Jako by se počet obyvatel skotského městečka Dunblane najednou zdvojnásobil. Přivítat vítěze tenisového US Open a krále olympijského turnaje Andyho Murrayho sem v neděli přijelo 16 tisíc lidí.
Bylo to poprvé, co se pětadvacetiletý Murray, jehož trenérem je Ivan Lendl, od doby svých triumfů na Hrách a na americkém betonu objevil na akci doma v Británii. Čekaly ho špalíry lidí na ulicích, oslavné transparenty s nápisy jako „Vítej doma Andy – Jsme na tebe tak pyšní.“
Murray byl dojatý. „Tohle je neskutečné,“ říkal britským novinářům. Dorazil bez trofeje z US Open, které stále čeká na vyrytí jména posledního vítěze, školákům však ukazoval dvě olympijské medaile – zlato z dvouhry a stříbro ze smíšené čtyřhry.Rozdával podpisy, fotil se, zahrál si s malými tenisty, kterým půjčil medaile. „Pro nás je Andy fenomenální. Jen tím nejlepším, co se Skotsku a zvlášť Dunblane přihodilo,“ říkala čtyřiasedmdesátiletá Nancy Lemmonová pro The Telegraph.
Murray se vrátil na kurty, kde sám začínal. „Bylo to zvláštní, protože to byly první kurty, kde jsme hráli s mým bratrem. Stát tam se všemi dětmi, kamerami a tolika lidmi, kteří přihlíželi, byl tak obrovský rozdíl proti tomu, když kurty byly prázdné, nikdo tam nebyl, pršelo a nás prostě bavilo hrát.“
Pršelo i tentokrát, nadšeným fanouškům to nevadilo. Přišli přivítat prvního britského grandslamového vítěze po 76 letech. Murray přijel v otevřeném autobuse, ale pak už jen chodil pěšky ulicemi města, které zažilo i mnohem smutnější období.
Nynějšímu olympijskému vítězi bylo osm, když v březnu 1996 zrovna mířil do školní tělocvičny, kde Thomas Hamilton zastřelil 16 dětí, učitele a nakonec i sebe. „Nikdo na to nezapomene, ale je příjemné, že teď lidé pomyslí na něco jiného, když uslyší o Dunblane,“ řekl Neil Welsh, předseda místního sportovního klubu.