Na startu US Open vysvětlila tenisová legenda Ivan Lendl v rozhovoru pro Daily Telegraph důvody, proč letos v březnu skončila spolupráci s Britem Andy Murraym. Lendla vedly k rozchodu rodinné důvody a také pocit, že na loňský wimbledonský titul bude složité navázat.
„Spojilo se víc menších věcí dohromady,“ líčí Lendl. „Dvacet týdnů v roce bylo pro mě moc. A cítil jsem, že Andy potřebuje po jeho operaci zad a vítězství ve Wimbledonu víc času, ne méně. Každý je jiný, a když vyhrajete velký turnaj jako Wimbledon někdy to není snadné. Jsem rád, že Andy našel Amélii, která mu může dát, co potřebuje.“
Murray se po rozchodu dal dohromady s bývalou světovou jedničkou, Francouzkou Amélií Mauresmovou, která v roce 2006 také vyhrála Wimbledon.
Lendl ale také upozorňuje na to, že projekt Murray ukončil i proto, že se potřeboval víc věnovat vlastní rodině.
„Potřebuju jezdit častěji do Prahy za svou matkou, které bylo tento měsíc sedmdesát devět. A také moje mladší dcera se vrátila domů a žije opět s námi,“ řekl Lendl, kterému na životě tenisového trenéra vadilo také časté cestování.
„Nakonec jsme si s Andym sedli a já jsem řekl: Jestli přijdeš na cestu, jak by to mohlo fungovat, dej mi vědět. Ale ani jeden z nás takovou cestu nenašel,“ vysvětluje Lendl. „Andy je skvělý hráč, který je schopen vyhrát další majory.“
Lendl zdůrazňuje, že když britského tenistu trénoval, hodně využíval Daniela Vallverdua, Murrayho kamaráda a asistenta trenéra.
„Ani nevíte, jak moc jsem na Daniho spoléhal. A doufám, že Amélie bude na Daniho spoléhat také,“ řekl Lendl. „Častokrát se mi stalo, že ke mně přišel a řekl: Hele, musíme skončit trénink. Říkám: Cože? Mně Andy připadá v pohodě. A Dani řekl: Ne, má dost. A po dvou, třech minutách, měl dost. Když se vám tohle dvakrát, třikrát stane, začnete poslouchat líp.“
Lendl nevyloučil, že by se někdy k trenérské práci vrátil.
„Možná, ale muselo by to být v pravou chvíli. Kdyby mi Andy zavolal o dva roky dřív, nebo později, nefungovalo to,“ řekl Lendl. „A musel by to být někdo, komu bych měl co nabídnout. Takového Johna Isnera bych těžko učil podání.“