Bratr Vaidišové jako Američan. Za USA hraje v Prostějově i Damm junior
Známá česká jména ve službách amerického tenisu, to už není jen případ Martiny Navrátilové či Ivana Lendla, legend vyštvaných komunistickým režimem. Do nejvyšších juniorských sfér dorůstá generace dětí českých rodičů narozených v USA. Na světovém šampionátu čtrnáctiletých, který dnes začíná v Prostějově, tak budou dvě třetiny americké chlapecké reprezentace „české“. Za hvězdy a pruhy nastoupí Tobiáš Kodat, bratr Nicole Vaidišové, a Martin Damm junior.
Do štvanických antukových kurtů bubnuje ostrý déšť, čtrnáctiletý kluk s pěkně založeným jednoručným bekhendem ale jen tak nehodlá slézt z placu. „Vysuš si vlasy, převlékni se do suchého a přijď,“ diriguje pak svého syna Tobiáše Aleš Kodat, někdejší fedcupový kapitán Česka a zároveň kouč i nevlastní otec Nicole Vaidišové. „Kde je ten náš Sabonis? Potřebuju mu donést jídlo,“ rozhlíží se po restauraci Martin Damm. Hledá Martina juniora, jenž se v necelých čtrnácti vytáhl do výšky 197 centimetrů.
Takové jsou fragmenty z přípravy americké juniorské reprezentace, pro kterou dnes v Prostějově začíná světový šampionát do čtrnácti let. Dva synové českých rodičů a jediný ryzý Američan Alexandr Bernard, to je její složení. „Je to zvláštní, děláme si z toho legraci,“ kýve hlavou Tobiáš Kodat. Právě mladý Damm a on mají být jedničkou a dvojkou USA pro současné MS. „Jedeme ho vyhrát, máme dobrou šanci,“ tvrdí Tobiáš před největší akcí své mladé kariéry.
Ač hovoří po americku sebevědomě, je to dobře vychovaný kluk, jenž uctivě zdraví, za vše poděkuje. Je v krásném věku, kdy mu nepřijde nic nemožné. Vybavuje si, jak párkrát vyjel se sestrou Nicole Vaidišovou na turnaje, třeba i Wimbledon. „Je pro mě inspirací, ale chci být ještě trošku lepší než ona,“ culí se při zmínce o kariéře Nicole, která vrcholila dvěma grandslamovými semifinále a sedmým místem světa. „Já bych chtěl být první na světě,“ kontruje Tobiáš.
Stejně jako mladší ze synů Martina Damma se narodil už na Floridě v Bradentonu. Má americké občanství, a ač ještě někdy louská Čtyřlístek či si vybavuje jiné české pohádky, cítí se být víc Američanem. Česko je jeho druhým, především prázdninovým domovem, kam se na léto vrací za prarodiči a širší rodinou.
Je to stejný příběh jako u Sebastiana Kordy (17 let), dvojčat Hany Mandlíkové Marka a Elizabeth (16) či Natálie Sukové (21), dcery Cyrila Suka. Všichni mají tenisové geny, těží z know-how rodičů, trénují v příznivém klimatu na Floridě. A dokázali se prosadit. „Nejvíc ale podle mě dělá obětavost rodičů,“ myslí si Martin Damm senior.
Kodat se vždy cítil víc Američanem
Že mají jejich děti u svého jména americkou vlaječku, jejich rodiče příliš netrápí. Lépe řečeno trápit nemůže. Pokud chtějí, aby se dětem podařilo splnit sen a staly se profíky, musejí využít každé pomoci. A pokud žijete v Americe, je prostě výhodnější ji i reprezentovat.
„Tobiáš se narodil v Americe, má americké občanství a on sám se vždycky cítil víc Američanem. Dřív míň, teď víc. Já mezi tím nedělám velký rozdíl. Každému je ale jasné, že co se týká počtu turnajů, volných karet a zázemí může být jeho pozice v Americe chápaná jako výhodnější. Ale není to od nás žádná spekulace, holt jsme většinu roku tam,“ líčí Aleš Kodat, jenž syna trénuje, zároveň ho však vozí k přípravě do nového centra amerického tenisu v Orlandu. „Oni pomáhají, jak to jde. A jediné, co chtějí, je jeho účast v týmových soutěžích,“ vysvětluje.
Tobiáš tráví s raketou dvě hodiny denně od pondělí do pátku, další dvě až tři hodiny za den zabere kondice, rehabilitace. Maminka Riana mu hlídá stravu, vozí ho po trénincích. Táta Aleš vydělává jako privátní tenisový kouč. Synovu kariéru financují ze svého, chtějí udržet jeho amatérský status, aby mohl třeba jednou dostat stipendium s tenisem na americké univerzitě.
Nicole Vaidišová vyhrála první turnaj WTA v patnácti letech, konkurence mezi muži je však tak obrovská, že třeba až ve dvaceti se bude vidět, zda má Tobiáš reálnou šanci živit se tenisem. A táta Aleš to dobře ví. „To, kam to zatím dotáhl, neznamená vůbec nic. Děláme práci, o které si myslíme, že vede k tomu, aby si Tobiáš zahrál ATP turnaj. Sny má velké, ale jestli si je splní, to neumím říct.“
Tak vypadá „americký tenisový sen po česku“. Není to žádný život v luxusu, ale tvrdá práce s nejistým výsledkem.
