Kvitová už je očkovaná a obhajuje ve Stuttgartu: Sezona jako horská dráha | iSport.cz
Jan Jaroch
20. dubna 2021 • 11:25

Kvitová už je očkovaná a obhajuje ve Stuttgartu: Sezona jako horská dráha

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Jan Koller o knize se Sportem: Moje kariéra byla opravdu sen
Liberec - Brno: Šural uveden do Dvorany slávy. Plaketu převzala rodina
VŠECHNA VIDEA ZDE

Užila si dva roky coby královna Stuttgartu. Do německého města automobilů dorazila Petra Kvitová coby obhájkyně titulu. V tradičně extrémně našlapaném startovním poli, kde figuruje sedm z nejlepších deseti hráček žebříčku WTA, se ale za favoritku nepokládá. Po malých krůčcích hodlá budovat antukovou formu, jež by měla vrcholit koncem května na Roland Garros. Už může hrát klidněji, v Americe využila šance a nechala se očkovat proti koronaviru.



Antuková sezona v Evropě startuje pro elitní tenistky tradičně ve Stuttgartu zvláštním halovým turnajem na kluzké oranžové hlíně. Češkám poslední roky svědčí. V roce 2018 tam triumfovala Karolína Plíšková, poslední ročník ovládla Petra Kvitová. Loni se kvůli pandemii nehrálo.

Je zvláštní obhajovat titul po dvou letech?
„Docela jo. Ale vlastně mi přijde, jako by to bylo loni. Čas letí, ani si pořádně neuvědomuji, že to tak uteklo.“

Troufáte si i letos na titul?
„Když potkávám všechny hráčky, co sem přijely, vidím, jak neuvěřitelně kvalitní je startovní pole. (hraje 7 tenistek z top 10) Ostatně jako každý rok. Myslím, že každá z nás může vyhrát. Takže abych myslela na další trofej, mi teď přijde docela nereálné. Ale uvidíme, až turnaj začne. Půjdu zápas po zápasu a všechno se může změnit.“

V sezoně 2021 jste už slavila titul v Dauhá, ale zápasovou bilanci máte nevýrazných 9:5. Jak zatím rok popsat?
„Jako horskou dráhu. Austrálie se mi nepovedla, po titulu v Dauhá jsem se zase zranila a musela skrečovat v Dubaji. Miami nebylo tak špatné, mohla jsem s Elinou (Svitolinovou v osmifinále) vyhrát. Pak přišla antuka. Ta je pro mě vždycky výzvou. Potřebuji trochu času, abych si na ni zvykla. Hrála jsem už Charleston, ale do něj jsem šla v podstatě bez antukové přípravy. Ve Stuttgartu jsem už od čtvrtka, každý den trénuji. Lepším se, ale potřebuji hlavně zápasy.“

V Německu se bude hrát opět bez diváků. Jak je to pro vás ubíjející?
„Jsem jedna z těch, kterým to hodně vadí. Občas si myslím, že holkám, které nejsou favoritky a nemají toho ještě tolik za sebou, atmosféra bez lidí prospívá. Nemají na sebe tak velký tlak okolí, jsou na kurtu jen samy se sebou. Naopak nás, co už hrajeme nějaký čas a jsme favoritky zápasů, diváci vyhecují, přinesou nám ještě něco navíc. Mně přijde zápas bez diváků jako trénink. Je těžké se sama ještě nutit a povzbuzovat, když se nikdo nedívá. Přijde mi trapný, když si zařvu to moje pojď a slyším, jak se křik rozléhá. Až se občas sama leknu. Není mi to vážně moc příjemný, preferuji diváky a doufám, že tohle brzy skončí a lidi budou moc přijít, protože tenis naživo je nejlepší.“

K tomu bude třeba i co nejvyšší proočkovanost. Co vy a vakcína?
„Už to mám za sebou. Byla jsem očkovaná v Charlestonu tak jako osmdesát procent hráček a jejich týmů. Tady ve Stuttgartu je nás už spousta očkovaných, já jsem mezi nimi. Šla jsem do toho, protože myslím, že to jednou bude hrozně důležité pro nás tenisty kvůli cestování. A vlastně pro všechny je to jediná věc, která může s covidem pomoct.“

Jak zvládlo očkování tělo? Victoria Azarenková se například kvůli tomu, že podstoupí očkování, ze Stuttgartu odhlásila.
„Měla jsem po očkování reakci. Přišla zimnice, začala jsem se potit, ztěžkly mi nohy, celkově jsem byla unavená. Ale po pár hodinách to přešlo. Slyšela jsem, že to takhle chodí, takže v pohodě. Tělo se s tím popralo. Horší bylo, že jsem do toho přelétala z Ameriky do Česka, takže se to spojilo s časovým posunem i únavou z cestování. Pár dní jsem nebyla na tréninky moc ready, přišla jsem si taková malátnější. Ale jsem ale ráda, že už to mám za sebou.“

Plynou pro vás z očkování v tenisovém kolotoči nějaké výhody?
„Asi jen to, že nebudu muset být v izolaci, když přijedu na turnaj a budu čekat na výsledek testu. Nevím, jestli WTA nevymyslí třeba ještě něco jiného, že bychom mohly na chvíli z hotelu nebo něco takového. To se ještě asi dozvíme postupem času. Ale i tak je to dobrý krok, myslím, že bude prostě nezbytné, abychom se nechali očkovat.“

Cestování do Stuttgartu je během sezony asi nejpohodlnější ze všech, obvykle vyrážíte autem. Zase jste si to za volantem užila?
„Hrozně moc. Strašně ráda řídím a cesta hrozně rychle utekla. Navíc je fajn nepřemýšlet, co si sbalit. Vezmu si toho víc, protože se mi to všechno do auta vejde. Je to takové pohodlné, navíc je člověk hrozně svobodný, nezáleží na každé půlhodince, nemusíte stíhat lety. Klidně se cestou zastavíme na kávičku. Je to takové uvolňující. I po zápase, když prohraju, si můžu vybrat, jak to udělám dál a nemusím rychle honit letenky.“

Jezdíte rychle?
„Nejsem žádný velký kaskadér. Jela jsem sto šedesát na dálnici, kde není omezená rychlost. Ono ani nebylo bůhvíjaké počasí, trochu i sněžilo. Fakt nejezdím extra rychle, to bych se bála. Jsem opatrnější řidička.“

Až do půlky června teď budete hrát jen na antuce, tedy povrchu, z něhož máte respekt. Jaké jsou cíle?
„Asi jako každý rok. S antukou občas na začátku trochu bojuju, ale věřím, že si rychle během zápasů zvyknu. Ve Stuttgartu jsem sice vyhrála, ale nikdy pro mě zdejší antuka nebyla úplně nejlepší. Hodně to tu klouže, jak je posypaná jen na betonu. To třeba Madrid, kde je vyšší nadmořská výška a létá to tam pěkně, mi svědčí víc. Jako malá jsem ale na antuce hrála hodně, už jsem na ní i nějaké turnaje vyhrála, takže na to chci koukat pozitivně.“

Při antukovém tenisu potřebujete dávat úderům víc rotací, což špatně snášelo vaše levé předloktí, s nímž jste měla vleklé problémy. Dokážete už hrát bez obav o ruku?
„Pořád to tam v hlavě někde mám. Musím si zvyknout a ujistit se, že ruka drží. Protože vážně ještě moc tréninků na antuce nemám. Před Charlestonem jsem dělala hlavně fyzičku, abych zvládla delší výměny. Samozřejmě topspiny budu potřebovat, je to trochu jiná hra. Musím se na to připravit, nejen fyzicky ale i mentálně.“

Pomáhá vám naopak vědomí, že v říjnu na odloženém Roland Garros jste došla až do semifinále a ukázala, že na oranžové hlíně pořád můžete válet?
„To je pravda. Není to tak dlouho, takže mám ten výsledek, který se nepovede každý rok, pořád v paměti. Teď je potřeba se do antukového tenisu zase dostat, soustředit se na věci, které při něm musím dělat. A snad se bude zase dařit.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud