Video se připravuje ...
Země, jejímiž jsou občany, na Ukrajině vraždí civilisty včetně dětí. Oni ale smějí dál vykonávat svou práci a hrát tenis ve svobodném světě, jehož pravidla a hodnoty Putinova agrese pošlapává. I v tenise čím dál víc sílí hlasy, zda nesáhnout k plošnému zákazu startu ruských i běloruských sportovců na okruzích ATP a WTA. Pouhé vyloučení těchto reprezentací z Davis Cupu a BJK Cupu se zdá být již málo.
Ještě do loňska se Alexandr Dolgopolov počítal mezi aktivní tenisty, než kvůli chronickému zranění zápěstí nadobro ukončil kariéru. Ve 33 letech si maloval budoucnost byznysmena v rodné zemi. Navštěvoval kurzy boxu, aby se udržel v kondici. Dnes je tenhle Ukrajinec členem obranných jednotek v Kyjevě a říká: „Možná mě zabijí, možná budu muset zabít já.“
Tohle jsou existenciální otázky, které neřeší jen on, ale také další známá jména z kurtů – Sergej Stachovskij či finalista Roland Garros 1999 Andrej Medveděv. I oni teď brání rodnou Ukrajinu se zbraní v ruce a nevědí dne ani hodiny, co bude dál. V ten samý čas sledovala minulý týden devatenáctiletá ukrajinská tenistka Marta Kosťuková ruské hráčky a hráče v Indian Wells. „Jen je vidět mě zraňuje. Jediným jejich problémem je, že teď mají potíže s převody peněz, což pořád řeší. Tohle je pro mě neakceptovatelné,“ zlobila se. Nikdo z Rusů a Rusek za ní nepřišel, aby vyjádřil nesouhlas s válkou a omluvil se.
Kosťuková žádá, aby ATP i WTA zakázaly Rusům a Bělorusům start na turnajích. Pro stejné se vyslovil v rozhovoru pro Sports Illustrated i Dolgopolov. „Ruští hráči jsou fajn, nemají s tím nic společného, ale stejně: Jsme ve fázi, kdy Rusko hrozí světovou válkou, obětí už jsou i na straně civilistů tisíce. Měli bychom reagovat, jak nejtvrději můžeme. A doufám, že to tenis udělá.“
Jakoby však neznal tenis, ten konzervativní až zkostnatělý sport. ITF pozastavila Rusku a Bělorusku členství ve svých řadách, jejich reprezentace nemohou hrát Davis Cup ani BJK Cup. ATP a WTA zrušily turnaje v Rusku. V kontextu reakce ostatních sportů šlo o jednoduché a v podstatě bezbolestné formální kroky. Stejně jako vyškrtnutí ruských a běloruských vlaječek u jmen na žebříčcích, což má symbolizovat, že daní jedinci startují jako neutrální sportovci. Jenže co dál?
Zřejmě nic, jak naznačuje prohlášení šéfa WTA Steva Simona. „Rozhodně si nemyslím, že by jednotliví sportovci měli být těmi, kdo jsou trestaní za rozhodnutí autoritářské vlády, která se dopouští hrozných, zavrženíhodných věcí,“ nechal se slyšet pro BBC šéf organizace, jež má v první stovce žebříčku dohromady 10 zástupkyň Ruska a Běloruska. Na ATP je ve stejné sféře 5 takových borců.
Tenis začíná být benevolentním přístupem k občanům z řad agresorských zemí v izolaci. Už i plavecká federace vyloučila ve středu Rusy ze svých soutěží, stejně jako lyžaři, biatlonisté, krasobruslaři a další individuální sporty. O týmových ani nemluvě.
Z vysokoprofilových sportů je tak tenis spolu s hokejovou NHL, kde působí pět desítek ruských hokejistů včetně Putinova fanouška Alexandra Ovečkina, nejkřiklavějším příkladem umírněného přístupu. I když je pravdou, že rovněž ruští fotbalisté mohou hrát v evropských klubech a na závodech cyklistické World Tour startuje Aleksandr Vlasov. Druhý Rus v pelotonu Pavel Sivakov invazi odsoudil a přijal francouzské občanství.
Na vlastní pěst se pokouší zostřit tenisový přístup Britové. Jejich vláda začala v uplynulých dnech řešit, za jakých podmínek by mohli ruští tenisté a tenistky startovat ve Wimbledonu. Podle ministra sportu Nigela Huddlestona by měli hráči jako Daniil Medveděv poskytnout ujištění, že nepodporují kroky ruského prezidenta Vladimira Putina. O přesné podobě takových záruk ale zatím není jasno a zástupci All England Clubu s vládou o podmínkách jednají.
Podle Martiny Navrátilové nejde o dobrý nápad. „Nemyslím, že bychom je měli nutit, aby se vyjádřili, protože mají v Rusku své rodiny a uvědomte si, že tam dnes za mluvení o válce můžete dostat 15 let vězení,“ upozornila.
Tenis naposledy vykázal z turnajů reprezentanty nepřátelských zemí v letech po druhé světové válce, kdy Wimbledon a některé další větší turnaje nepřijímaly zástupce z Německa či Japonska. Ale i v dobách apartheidu v Jihoafrické republice, kdy země nesměla na olympiádu a další zápolení, mohli Jihoafričtí tenisté hrát.
Mezi zastánce mírného přístupu se možná i trochu překvapivě řadí Ukrajinec Sergej Stachovskij. Má za to, že účast Rusů a Bělorusů na tenisových turnajích coby neutrálních sportovců je správným řešením. Připomněl, že se tihle lidé prosadili hlavně díky sami sobě a svým rodinám. Navíc žijí většinou v cizině. „Jsem si skoro jistý, že ani nechodí volit,“ prohlásil Stachovskij.
Přizvukovala mu i Navrátilová. „Ukrajinci jsou oběti, ale těmi by se stali i sportovci z Ruska a Běloruska, kdybychom je nenechali hrát,“ tvrdila.
Tohle srovnání ale pokulhává. Ruská agrese na Ukrajině za sebou nechává zničenou zemi a tisíce mrtvých, ruská tenisová oběť by byla, že by obyčejně dobře situovaní sportovci nemohli nějaký čas vykonávat svou práci. Někteří navrhují, aby do chvíle, než Rusko ukončí válku, měli jeho tenisté zmrazený žebříček a poté se mohli vrátit na pozice, kde byli.
K tomu, aby tenis a další umírnění jednali tvrději, vyzývá i bývalý kanadský atlet Bruce Kidd, někdejší olympionik a dnes ochránce lidských práv. „Všichni ruští sportovci jsou reprezentanti země, odkud pocházejí a mají vysokou vizibilitu, ať už se jim to líbí nebo ne. Ano, jsou lidé jako my plní svých snů i obav. Ale jsou také symboly země, která vyvolala tuhle ohavnou válku. Proč nechávat jediného z nich sportovat?“
Témata:
válka, sport, tenis, Ukrajina, Rusko, Bělorusko, Asociace profesionálních tenistů, Ženská tenisová asociace, Vladimir Putin, Davis Cup, Sergij Stachovskij, Alexandr Dolgopolov, Sport na Heureka.cz
Související články
