Zrození hvězdy Noskové: Recept před finále? Budu spát tak 12 hodin
Z kvalifikace až do finále. Linda Nosková si v australském Adelaide zahraje o svůj první titul z podniku WTA 500. Osmnáctiletá tenistka v semifinále zdolala turnajovou jedničku Uns Džábirovou 6:3, 1:6 a 6:3 a v neděli (06:30, O2 TV Tenis) vyzve nasazenou dvojku Arynu Sabalenkovou – ranařku z Běloruska. „Pokusím se být agresivnější než ona, ale bude to opravdu těžké,“ usmála se na tiskové konferenci nová česká hvězda.
Postoupila jste do prvního finále na okruhu WTA. Jaký je to pocit?
„Opravdu úžasný. Odehrála jsem tady už spoustu zápasů, takže jsem jen vděčná, že je všechny zvládla. Už se těším na finále.“
Na Silvestra jste v kvalifikaci otočila zápas s Annou Kalinskou z mečbolu. Nezdá se vám, že už je to vlastně docela dávno?
„Jo, to bylo dávno, wow. (usmívá se) První souboj byl opravdu těžký, byl to vlastně úvodní zápas celého roku, ale hrálo se mi skvěle. Vlastně jsem to ani nečekala. Je super, že hraji takhle.“
Je vám 18 let a jste nejmladší hráčkou od Caroline Wozniacké a roku 2008, která se dostala do finále podniku WTA. Co to pro vás znamená?
„Je to skvělý pocit, úžasný turnaj. Hraju dobře, to je vše, co mě zajímá. Výsledky pro mě tolik neznamenají ve srovnání s tím, když hraji opravdu skvěle a trefuji údery, jak si představuji.“
Letěla jste do Adelaide na kvalifikaci, která byla silně obsazená, coby 102. hráčka žebříčku. Jaká jste měla před turnajem vlastně očekávání?
„Hlavně vyhrát první kolo kvalifikace (usmívá se). Byla jsem jeden bod od prohry, takže vlastně velké štěstí.“
Když se vám nedaří, nejsou na vás znát špatné emoce. Je to něco, na čem tvrdě pracujete, nebo je to součást vaší osobnosti?
„Vůbec na tom nepracuji. Je to prostě moje součást. Jsem opravdu ráda, že jsem taková. Nejsem emocionální po výhrách ani po prohrách. Říkám si třeba uvnitř: Jo, tak to by šlo! Ale navenek to neukazuji.“
Myslíte si, že vám to v těchto situacích rozhodně pomáhá?
„Pomohlo mi to ve spoustě zápasů, které se mi zdály opravdu špatné. To je moje výhoda. Řekla bych, že některé zápasy zvládám svou mentalitu. Opravdu se moc nerozčiluji. A prostě se snažím jít pro každý míč, zakončit výměnu jako první. Předvádět agresivní hru.“
Co je pro vás zatím nejdůležitější počin z celého týdne v Adelaide?
„Asi včerejší zápas (vítězství nad Viktorií Azarenkovou ve čtvrtfinále 6:4, 6:7, 7:6). Bylo to opravdu náročné fyzicky i psychicky. Neukázala jsem to navenek, ale bylo to tak (usmívá se). Musela jsem se rychle vzpamatovat. Teď jsem cítila bolest v levé noze, ale nelimitovalo mě to tolik, jak byla limitovaná soupeřka. Doufám, že bude brzy v pořádku.“
Ano, Džábirová si vzala během zápasu pauzu na ošetření. Vyvedlo vás to trochu z rytmu?
„Rozhodně ne. Já jsem se dál snažila trefovat každý míč na sto procent. Ale očividně to nebyl nejlepší zápas ani jedné z nás. Rozhodně se ale počítá, protože někdy to tak zkrátka je.“
Když se vrátíte k US Open a životnímu zážitku v podobě vítězství nad sestrami Williamsovými. Co jste si vzala ze čtyřhry proti Sereně a Venus?
„Byl to rozhodně nejlepší pocit za celou moji dosavadní tenisovou kariéru. A vydrží mi i nadále. Setkat se s dvěma největšími šampionkami, mými vzory, hrát s nimi na kurtu, to byl prostě neuvěřitelný pocit. Na výhře až tak nezáleželo…“
Dávala jste si cíl adaptovat se v elitní stovce. Teď už jste téměř v top 50. Přehodnotíte ambice pro sezonu?
„Top 50?“
Budete 43., pokud zítra vyhrajete finále.
„Sakra. (s úžasem) Cíle budou samozřejmě postupně vyšší: když budu zlepšovat hru, výsledky, doufejme, přijdou samy.“
Budete jednou z devíti českých hráček v první stovce. Povzbuzuje vás to?
„Je nás hodně, takže se prostě nechceme navzájem porovnávat. Bojujeme na mezinárodní scéně a ten tlak je samozřejmě evidentní. Jen se snažím hrát svou nejlepší hru a na ničem jiném tolik nezáleží.“
Od nové sezony už můžete hrát, kolik turnajů chcete. Nejste limitovaná věkovým omezením. Už tušíte, jaký program vás bude nejlepší?
„Samozřejmě už se nemusím dívat na to, kolik turnajů hraji a kolik jich můžu do konce roku odehrát. Stačí se podívat na turnajový program a prostě si to naplánovat. Můžu zkrátka jet, kam chci. Je jasné, že bude záležet, jak se budu cítit. Zatím nemám žádná vážná zranění a za to jsem taky vděčná.“
Jak se cítíte fyzicky před finále? Co očekáváte od souboje s Arynou Sabalenkovou?
„Cítím se skvěle. Až je mi to divné. Trochu jsem tušila, že se může ozvat zranění nebo že budu na kurtu hodně unavená, ale vůbec jsem nebyla. Takže před finále mám skvělé pocity. Proti Sabalenkové to samozřejmě bude skvělý zápas. Pokusím se být agresivnější než ona, ale bude to opravdu těžké.“ (usmívá se)
Jak rychle vám vlastně trvalo adaptovat se v Adelaide?
„Prvních pět dní jsem vstávala brzy, což je pro mě asi v 8, protože miluji spánek. Poslední tři dny jsem spala hodně, takže fakt super. Je jasné, že teď budu spát tak 12 hodin. To bude můj recept na zotavení.“
