V mírových časech by se těšily podpoře vlastních fanoušků, místo toho nastoupí ukrajinské tenistky na neutrální půdě v Beleku. Válka je vyhnala z domova na tureckou antuku, kde se od pátku střetnou s Češkami o postup do finálového turnaje BJK Cupu. Jedná se pouze o kapku v moři příkoří, které cítí. Nikdo na nás nemyslí, nechali nás napospas osudu, říkají zhrzené Ukrajinky, když sledují, jak se WTA bije za práva Rusek a Bělorusek a pro ně nic nedělá.
Minulý týden proběhl vůbec první mítink mezi ukrajinskými tenistkami a zástupci WTA. Víc než rok po vypuknutí války. Poté, co Lesja Curenková prozradila světu obsah šokujícího rozhovoru se Stevem Simonem, v němž jí šéf WTA kázal, že má ignorovat, zda ruské soupeřky podporují válku či nikoliv, bylo třeba zapojit PR nástroje a ukázat přívětivější tvář.
Organizace, která prezentovala donucení Wimbledonu k letošnímu přijetí Rusek a Bělorusek do turnaje jako vlastní vítězství, však Ukrajinkám nabídla jen mlčení. „Po celou dobu Ruskem vyprovokované války slyšíme, jak je třeba zabránit diskriminaci ruských a běloruských tenistek a dodržování jejich práv, jak razí WTA. Ale co my Ukrajinky? zeptala jsem se všech zúčastněných. Co jste udělali pro to, abychom my nebyly diskriminovány a mohly vykonávat svou práci v míru? Nikdo neměl odpověď. Byl to šok. Zase nám dokázali, že na nás nikdo nemyslel, nemyslí a ani neplánuje myslet,“ popsala Curenková, jež během turnaje v Indian Wells dostala záchvat paniky a nebyla schopná nastoupit do utkání proti Bělorusce Aryně Sabalenkové.
Její o generaci mladší krajanka Marta Kosťuková věnovala nedávný titul z texaského Austinu všem doma, kteří za Ukrajinu bojují a umírají. WTA tehdy ignorovala nejsilnější příběhovou linii finále proti Rusce Varvaře Gračevové i řeč vítězky. Odbojná Kosťuková, jež od začátku války nepodává ruku soupeřkám z agresorských zemí, popsala vlastní zážitek z online schůzky s WTA. „Zrovna jsem pobývala v Kyjevě. Když jsem přišla na řadu, abych se vyjádřila, najednou se rozezvučela siréna varující před útokem dronů. Tak jsem se zeptala zcela jednoduše: Jsme na tom my Ukrajinky stejně jako Rusky či Bělorusky, když nemůžeme být ani jeden den doma v bezpečí? Naše tréninkové základny a celou naši zemi bombardují. Jen obtížně se nám cestuje. Každé ráno začíná tím, že zjišťujeme, jestli někdo z našich blízkých nezemřel. Jsme neustále ve stresu. A za těchto podmínek musíme soupeřit s ruskými a běloruskými sportovkyněmi, protože se WTA rozhodla jim nezakázat činnost. Ukrajiny trpí kvůli akcím Ruska a Běloruska. Tyhle země vědomě vytváří výhodu pro své sportovce na úkor ukrajinských. Odpovědí bylo znovu jen ticho,“ popsala Kosťuková, jež v roli jedničky povede od pátku ukrajinský výběr proti tomu českému.
Přítomen mu bude i šéf ukrajinské tenisové federace Jevgenij Žukin, jenž momentálně tráví většinu času v Londýně a snaží se udržet tenis ve své zemi při životě. Ten v rozhovoru pro server ubitennis prozradil, že od WTA či ATP nedostal jeho svaz žádné finance na podporu v těžkých časech. Naopak ITF poskytla loni i letos po sto tisíci dolarech, italská federace poslala nedávno 170 000 dolarů a menšími obnosy přispěly i svazy ze Švédska, Finska, Dánska či Islandu. „I tak máme finanční obtíže. Přišli jsme o veškeré příjmy od sponzorů, z našich vlastních komerčních aktivit, licencí a poplatků za turnaje. Veškeré zdroje, které máme, jdou přímo do hráčů na seniorské či juniorské úrovni a pořádání turnajů,“ prozradil Žukin.
Víc než nedostatek zdrojů souží Ukrajince nezájem předních tenisových institucí o jejich situaci. „Naše hráčky jsou zklamané z přístupu WTA. A stejný pocit mám i z ATP. Nechávat Rusy a Bělorusy startovat pod neutrální vlajkou je banální trest. Všichni vědí, že je ruský i běloruský režim využívá ke své propagandě, což není během války správné,“ prohlásil Žukin, jenž je vděčný Polce Ize Šwiatekové či Petře Kvitiové za to, že dokázaly vystoupit na podporu Ukrajiny. Kvitová se během vítězného turnaje v Miami nechala slyšet: „Jsem proti válce a více mi záleží na lidech a hráčích z Ukrajiny. Podle mého názoru by neměli (tenisté z Ruska a Běloruska) startovat ani na olympiádě. Opravdu jsem ocenila, když je Wimbledon loni nepozval.“
„Bohužel lidi jako Šwiateková či Petra Kvitové jsou v menšině. Je špatné, že mnohým nezáleží na tom, co se děje. Ty dvě ale pocházejí ze zemí nám blízkým, které mají přímou zkušenost s důsledky této války a ještě si pamatují, jaké to bylo za sovětské éry. Jsme jim vděční, že veřejnosti ukázaly své názory a že by válka neměla být normalizovaná.“
Na její normalizaci se naopak podílejí mocné organizace včetně WTA. Ukrajinky po ní například žádaly, zda by je nemohla podpořit tak jako například v lednu organizátoři Australian Open. Ti jim zajistili ubytování a stravu i poté, co vypadly z turnaje, jelikož přišly o domovy a nemají se kam vracet. Zatím bez úspěchu, byť výsledkem již zmiňované online schůzky byl dopis s návrhy pomoci, který Ukrajinky WTA předaly.
Šelma tam pořád je. Kvitová o tom, jak v sobě zase probudila lvici
Video se připravuje ...
Témata:
sport, tenis, Ukrajina, Rusko, Bělorusko, Asociace profesionálních tenistů, válka, Ženská tenisová asociace, Lesja Curenková, tenista
Související články
