Zápas, který zůstane s velkou pravděpodobností navždy zapsán v dějinách tenisu, sehráli letos ve Wimbledonu Francouz Nicolas Mahut a americký tenista John Isner. Stěží uvěřitelných jedenáct hodin a pět minut trvalo, než mohl dvoumetrový Američan zvednut vítězně ruce nad hlavu.
Osmadvacetiletému Francouzovi v současné době patří až 152. místo světa. Nejvýše se na žebříčku objevil v únoru roku 2008, kdy se dostal mezi nejlepších čtyřicet tenistů světa. Na svém kontě nemá žádný vyhraný turnaj, širší tenisová veřejnost o něm věděla jen málo. Až do památného utkání prvního kola ve Wimbledonu, kde podlehl ve třídenním klání Inserovi 68:70 v pátém setu!
"Každý se mě od té doby ptá na ten zápas. Navždy už zůstanu v podvědomí fanoušků zapsán jako ten, kdo prohrál nejdelší zápas tenisové historie," říká s hořkostí v hlase Mahut. A ke smutku má svým způsobem důvod. Kromě strávených nekonečných jedenácti hodin a odehraných 183 gamů si na své konto připsal stejnou částku, jako Japonec Soeda, který uhrál ve stejné fázi turnaje na svého soupeře pouhých osm her.
"Spousta lidí ode mě chce, aby popsal své pocity během utkání. Ano, na jednu stranu z toho mám výborný pocit, protože spousta fanoušků ke mně přichází a neříká mi, že jsem ten zápas prohrál, ale říkají mi, že něco takového v životě neviděli a že jsem jim udělal obrovskou radost. Hodně z nich mi povídalo, že vyhrát jsme měli oba. To je skvělý pocit," říká Francouz.
Jako zbytečný cár papíru roztrhali oba borci údaje s celou řadou dalších předchozích rekordů. Kromě neskutečně dlouhého mače Isner i Mahut vypálili na svého soka dohromady 215 es (112 – 103), bojovali o 980 bodů.
"Od Wimbledonu už nemůžu přijít na dvorec s tím, že je moc horko nebo že mě všechno bolí. Po zápase s Isnerem si to prostě nemůžu dovolit. Nic není tak těžké jako náš vzájemný duel," říká poražený Mahut.
A jak často sympatický Francouz na svůj památný souboj myslí? "Každou minutu, vždycky, když se chystám ke spánku. Často se mi o tom zápase zdá. Je to neskutečný příběh. Někdy, když sním, se mi zdá, že jsem ten zápas nakonec vyhrál," říká s úsměvem Mahut.
Mahut již v kvalifikaci na letošní Wimbledon svedl se svým soupeřem maratónský třetí set, ve kterém zvítězil 24:22 na gamy. Ve srovnání s tím, co však mělo teprve přijít, to byl jarní deštík oproti tropické bouři.
"Duel s Isnerem je nejlepším momentem mé kariéry a možná i mého života. Ale zároveň i momentem nejhorším," říká Mahut. "Stále ta porážka velmi bolí, ale přesto jsem na sebe velmi hrdý. Jsem v Síni slávy Wimbledonu, co více si můžu přát."