Velká pardubická - 131. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou -  ONLINE PŘENOS -  10. října 2021   15:45

Z letošní Velké pardubické je to vše, děkuji za pozornost.

131. Velká pardubická je minulostí. V nádherném počasí nabídla nezvykle velké množství pádů, avšak všechny skončily bez následků. Už na Velkém Taxisu skončily naděje Playera a Kaiserwalzera, nečekaně na Francouzském skoku upadl Lombargini. Kaiserwalzer bez jezdce pak zapříčinil vybočení Sztorma a Beau Rochelaise před Malými zahrádkami, další pohromu pro favorita pak přinesl Prodloužený Taxis v podobě pádu Theophila. Před Malým Taxisem vybočil další svěřenec trenéra Josefa Váni st. Mahe King. Jeho poslední naděje No Time To Lose se celou dobu držel hodně vzadu a na útok na vítězství nakonec neměl. Na ovál vyběhli jako první favorizovaný Evžen a s ním nečekaně Talent. Evžen si udržoval mírný náskok, ale ten při náběhu do cílové roviny zmizel a dramatický finiš pro sebe nakonec velmi překvapivě rozhodl Talent s žokejem Pavlem Složilem ml., který tak dokázal vyhrát Velkou už ve 23 letech a překonal svého otce, jenž byl nejlépe druhý v roce 1997. Ti z favoritů, kteří dokončili, se seřadili na druhém, čtvrtém a pátém místě. Pro pátého Hegnuse se nejspíš jednalo o poslední závod v životě, to samé dost možná bude platit i pro čtvrtého No Time To Lose.

Probíhá vítězný ceremoniál, předávání cen a na závěr na počest vítěze zazní česká státní hymna.

Pro Talenta jde o 7. vítězství při 25. překážkovém startu, samozřejmě to suverénně největší a nejdůležitější. Dočkal se triumfu v dostihu po více než dvou letech, kdy ovládl poslední kvalifikaci před Velkou 2019. Žokej Pavel Složil se naopak stává jedním z nejmladších vítězných jezdců v historii, je mu teprve 23 let.

Majitel vítěze Michal Kabelka, manžel trenérky, chválí celý tým své stáje a děkuje jim za odvedenou práci. Na výkonu Pavla Složila nenachází jedinou chybu.

Taktéž trenérka Talenta Hana Kabelková neměla slov a hlas jí dojetím přeskakoval.

Vítězný žokej Pavel Složil ml. chválí práci koně v celém dostihu a přiznává, že si chvíli myslel, že už Evžena neporazí. Věřit v dobrý výsledek začal na Velkém anglickém skoku. Vítězství si moc váží a zatím nedokáže popsat aktuální pocity.

Na čtvrté místo se nakonec vyšvihl No Time To Lose, pátý dobíhá při svém pravděpodobně posledním závodě v životě obhájce vítězství Hegnus.

Obrovský souboj v cílové rovince, bok po boku Evžen a Talent!

Poslední překážka, Evžen a Talent, kdo to bude?

Evžen zvyšuje náskok před Talentem.

Jmse na oválu, Evžen stále vede.

Velký Havlův skok v pořádku, na čele Evžen i přes problémy na doskoku.

Velký anglický skok všichni skáčou a No Time To Lose dál ztrácí.

Suchý příkop v pohodě, No Time To Lose je hodně vzadu a dnes asi nebude mít šanci. Na čele Star s 55letým Jaroslavem Brečkou.

Hodně široký oblouk v nájezdu na Velkou vodu, takže to všichni zvládli bez uklouznutí. A poté i skok.

Klidný a pohodový Hadí příkop.

Velmi svižný drop, diváci povzbuzují koně, kteří jsou nyní před hlavní tribunou.

Poplerův skok nikoho ze zbývajících koní nenachytal.

Na čele Stretton s Evženem, situace se snad poněkud uklidňuje.

Popkovický skok po dlouhé době bez jediného pádu.

Malá voda pěkně v tempu a jde se na Taxis!

První dva živé ploty bez problémů.

131. Velká pardubická byla úspěšně odstartována!

Byl dán pokyn startérovi, muže se začít.

Všechny dvojice úspěšně zvládly zkušební skok na živém plotu s číslem 37a a už se odebírají na obvyklé místo startu před překážkou číslo 1.

Po zkušebním cvalu přichází na řadu i povinný zkušební skok, jehož úspěšné absolvování je nezbytnou podmínkou k připuštění na start.

Vítěz Velké z roku 2018 Tzigane du Berlais přivádí všechny startující koně a jezdce na slavnostní přehlídku před hlavní tribunou.

Poslední rámcový dostih, Poplerův memoriál skupiny Profireal Group, sice odvodil Lad In s žokejem Pavlem Složilem ml., chvílemi měl obrovský náskok, ale v závěru mu došly síly a neměl šanci reagovat na nástup největšího favorita, 9letého hnědáka Chrystala Crosse s žokejem Jaroslavem Myškou. Svěřenec trenérky Štěpánky Myškové dokázal nejkratší dostih mítinku Velké konečně vyhrát, podařilo se mu to až na čtvrtý pokus. Celkově jde o teprve 3. vítězství tohoto koně při 19. překážkovém startu. Jaroslav Myška se zařadil mezi žokeje, kteří si před vrcholem dnešního dne zvedl sebevědomí vítězstvím.

Šestá v pořadí byla Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. – Cena Labe, druhý nejtěžší i nejdelší dostih dnešního mítinku. Měl být velkou seznamovací zkouškou pro irského rekordmana mezi amatéry Patricka W. Mullinse, jenže jezdec, který pojede ve Velké Kaiserwalzera, ukončil své putování dostihem už na čtvrté překážce, Prodlouženém Taxisově příkopu, kde vypadl ze sedla padajícího Rui Faleira. Celý dostih vedoucí největší favoritka Born To Be A Queen, 6letá bělka dosud běhající pouze francouzské krosy, vůbec nezvládla poslední překážku, udělala kotrmelec a dostih, kde se prý měla seznámit s Pardubicemi před plánovaným startem ve Velké v příštím roce, pro ni skončil. Tím se otevřela cesta ke snadnému vítězství pro 7letého tmavého hnědáka Aenease s žokejem Josefem Bartošem, který nemusel v cílové rovince s nikým bojovat a mohl si doběh do cíle užít. Aeneas dosáhl při 18. překážkovém startu 5. a dosud nejcennějšího vítězství, Josef Bartoš je pak prvním jezdcem, který dnes v Pardubicích slaví podruhé.

Pátý dostih, Cenu hejtmana Pardubického kraje – Cenu Vltavy, třetí nejtěžší dostih mítinku Velké pardubické, zažil hodně krušný moment v zatáčce před Velkou vodou, kde uklouzli Popinjay a Tiep de L'Est, upadli a pro oba dostih skončil. Poslední kilometr bylo jasné, že o vítězství běží pouze dva koně, kteří si to v nádherném souboji v cílové rovince rozdali bok po boku. Více sil měl nakonec 5letý ryzák Chelmsford s žokejem Josefem Bartošem, zhruba o půl délky porazil bělku Dajuku s žokejem Lukášem Matuským. Chelmsford vyhrál i čtvrtý cross country dostih, do kterého nastoupil! Zdá se, že trenér Josef Váňa st. má v péči jednoho z favoritů Velké pardubické let budoucích.

Čtvrtý dostih, Pohár BICZ holding 2021, jediný handicapový závod nedělního programu, vyhrála jedna z favoritek Kornelia s Jakubem Kocmanem. 7letá hnědka prakticky celý dostih odpočívala na chvostu pole, před poslední překážkou se posunula na třetí místo a v cílové rovině využila skutečnosti, že nese nižší váhu než Sexy Lord a po boji zapisuje druhé vítězství při 19. překážkovém startu. Dokonce jde druhé vítězství v řadě.

Třetí dostih, Cenu Kudy z nudy – Cenu ČASCH, která je tradičně vypsaná pouze pro 4leté koně, tedy nováčky na překážkách, po drtivém závěru v cílové rovině vyhrál největší favorit Gatsby s žokejem Janem Faltejskem, který přespurtoval do té doby vedoucího druhého favorita Giorgioneho s žokejem Bartošem. Gatsby platí za obrovský talent, při pátém startu na překážkách dosáhl už na čtvrté vítězství!

Ve druhém dostihu, Ceně společnosti VCES a.s. – Ceně Laty Brandisové, dlouho vedla Nikeandnemesis s žokejem Matuským, avšak drtivým finišem v cílové rovině nakonec zvítězila 5letá hnědka Ztracenka s žokejem Jaroslavem Myškou. Ztracenka při svém osmém překážkovém startu vyhrála podruhé, pro Jaroslava Myšku pak jde už o třetí triumf v Ceně Laty Brandisové, dostihu určeném pouze pro klisny.

V nádherném počasí se rozběhl nedělní program pardubického dostihového dne. Stříbrnou trofej – Cenu pivovarů Staropramen, jedinou klasickou steeplechase v rozpisu, po boji v céílové rovince vyhrál překvapivě Foudre D'Allier s žokejem Janem Kratochvílem. 6letý černý hnědák se při dvanáctém překážkovém startu dočkal premiérového vítězství. Největší favorit Dominique s žokejem Janem Faltejskem z vedoucí pozice absolutně nezvládl náběh na poslední překážku, odrazil se příliš brzy a v podstatě do překážky dopadal, což neměl šanci ustát. Dominique i Faltejsek jsou v pořádku.

Všech 18 startujících koní úspěšně prošlo ranní veterinární prohlídkou a už jim nic nebrání postavit se na start.

Program dostihového dne

Po loňské koronavirové výjimce je letos opět vše při starém. V sobotní části programu se uskuteční rovinové a proutkové dostihy, neděle pak patří dostihům steeplechase a steeplechase cross country. Tradiční neděle, jen netradičně v trochu jiných časech, vypadá následnovně:

10:30 – Stříbrná trofej – Cena pivovarů Staropramen
steeplechase, cena I. kat., 4 400 m, 150 000 Kč, pětiletí a starší koně

11:10 – Cena společnosti VCES a.s. – Cena Laty Brandisové
steeplechase cross country, cena I. kat., 4 200 m, 150 000 Kč, čtyřleté a starší klisny

11:50 – Cena Kudy z nudy – Cena ČASCH
steeplechase cross country, cena I. kat., 4 200 m, 150 000 Kč, pouze čtyřletí koně

12:30 – Pohár BICZ holding 2021
steeplechase cross country, handicap III. kat., 4 600 m, 90 000 Kč, pětiletí a starší koně

13:10 – Cena hejtmana Pardubického kraje – Cena Vltavy
steeplechase cross coutry, cena National Listed, 4 500 m, 300 000 Kč, pětiletí a starší koně

13:55 – Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s. – Cena Labe
steeplechase cross country, cena Listed, 5 200 m, 400 000 Kč, šestíletí a starší koně

14:40 – Poplerův memoriál skupiny Profireal Group
steeplechase cross country, cena National Listed, 3 300 m, 200 000 Kč, pětiletí a starší koně

15:45 – 131. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou se záštitou ministerstva zemědělství
steeplechase cross country, cena Listed, 6 900 m, 3 000 000 Kč, šestiletí a starší koně

Největší favorité

Na startu se sejdou tři koně, kteří již znají pocit z vítězství v největším českém dostihu. Všichni patří mezi adepty na vítězství i tentokrát, hodně se očekává také od některých nováčků.

No Time To Lose
Svěřenec trenéra Josefa Váni st. vyhrál Velkou ve velmi těžkých podmínkách v roce 2017, od té doby však více než se soupeři bojoval se zdravotními problémy. Letos je po dlouhé době zcela v pořádku a hlavně ve formě, kterou dokázal vítěztvím v hvězdně obsazené květnové první kvalifikaci a potvrdil ji pohodlným triumfem v měsíc starém testu v krátkém dostihu taktéž v Pardubicích. V obou případech byl v sedle žokej Ondřej Velek. Váňa prohlásil, že pokud bude těžký terén, nevidí nikoho, kdo by mohl tohoto koně porazit. To je však pro 12letého hnědáka kámen úrazu. Ačkoliv pořadatelé dráhu denně kropí a snaží se ji udržet ve správné kondici, vzhledem k počasí rozhodně žádný podmáčený až blátivý terén nehrozí. Přesto s koněm, který v překážkových dostizích z dosavadních 27 startů 8x vyhrál a vydělal téměř 3,5 milionu korun, musí všichni počítat.

Theophilos
Druhý ze tří koní trenéra Josefa Váni st. v dostihu by potřeboval naopak tvrdší dráhu, aby se výrazně zvýšily jeho šance. Vítěz Velké z roku 2019 neměl ve druhé polovině loňské sezóny dobrou formu a při obhajobě vítězství doplatil také na změnu jezdce. Letos však pojede se svým stálým žokejem Josefem Bartošem, trojnásobným vítězem Velké, a také jeho forma má, zdá se, rostoucí tendenci. V silné konkurenci květnové kvalifikace doběhl v těsném finiši pátý s minimální ztrátou na druhého, před měsícem pak šel testovat formu do poslední kvalifikace, kde v šestičlenném poli podlehl pouze Kaiserwalzerovi. Když pomineme loňskou Velkou, stále platí, že v dostizích delších než 5 km se neumístil na horším než 5. místě. Už jen z tohoto důvodu patří Theophilos do širšího okruhu favoritů. Na překážkách dosud startoval 24x a v 7 případech dokázal zvítězit. Vydělal na nich téměř 3 miliony korun.

Hegnus
Obhájce loňského triumfu a nejstarší nejen z trojlístku startujících vítězů Velké, ale vůbec ze všech koní v dostihu. Právě věk, je mu už 13 let, je jedním z faktorů, který hraje proti hnědákovi trenéra Radka Holčáka. Dalším je, že také on by potřeboval těžší dráhu, která však s největší pravděpodobností nebude. Sice kopíruje loňský model přípravy, před Velkou jen jeden start, avšak v červnové druhé kvalifikaci vůbec nepřesvědčil a na vítězného Evžena se díval s výrazným odstupem. Jeho aktuální forma je s otazníkem, na druhou stranu na rozdíl od zmíněného kvalifikačního dostihu bude mít v sedle žokeje Lukáše Matuského, se kterým dosáhl svého velkého triumfu. Díky druhému místu z roku 2019 a loňskému vítězství se jedná o koně s nejvyšším kariérním překážkovým výdělkem na startu Velké, v součtu jde o téměř 4 miliony korun. Z 29 překážkových startů slavil 8 vítězství.

Evžen
Nejmladší z vážných adeptů na vítězství, avšak dosud s imponující kariérou. 7letý hnědák trenérky Štěpánky Myškové, jehož dvorním a jediným překážkovým žokejem je Jaroslav Myška (manžel trenérky), vyhrál hned 8x z dosavadních 11 nerovinových startů! Zajímavostí je, že ve všech nevítězných případech se jednalo o úvodní start v sezóně, a to včetně té letošní. Vítěz Ceny Vltavy z roku 2019 a loňské Ceny Labe zcela logicky míří za nejvyšší metou, avšak květnovou první kvalifikaci dokončil v té největší tuzemské konkurenci na posledním místě, což je jeho nejhorší životní výsledek i v součtu s téměř neexistující rovinovou kariérou. Jednalo se však o tradiční počáteční výpadek, hned o měsíc později druhou kvalifikaci v poněkud menší konkurenci suverénně ovládl a jasně vzkázal, že je na Velkou dobře připraven. Od té doby však nestartoval, takže jeho současnou formu můžeme pouze odhadovat. Ačkoliv Velkou dosud neběžel, dokázal už na překážkách vydělat přes 800 tisíc korun a očekává se, že se po dovršení tuctu startů přehoupne vysoko přes milion.

Lombargini
Ačkoliv mu je už 10 let a kvalifikační podmínky splnil i loni, čeká ho ve Velké premiéra. Před rokem totiž pro něj trenér Stanislav Popelka nenašel vhodného jezdce. Letos se už dokázal domluvit s jedním ze dvou stálých žokejů tohoto koně, Janem Odložilem. Což je velmi důležité, neboť Lombargini je, dle slov trenéra, něco jako koňský autista. Nemá rád změny, má tendence zmatkovat, v prvních letech překážkové kariéry často padal, protože chtěl jen utíkat a na skoky se nesoustředil. Postupně však dozrál a od posledního pádu v červnu 2019 dokončil všech 7 dostihů nejhůře na 4. místě, včetně 2. místa v loňské Ceně Labe jen těsně za vítězným Evženem. Letos kvůli drobným zdravotním potížím v úvodu sezóny běžel jen jednou, v srpnové třetí kvalifikaci si ale počínal naprosto neohroženě, po více než dvou letech oslavil vítězství a zařadil se k favoritům. Na překážkách startoval už 34x, dlouho převážně v dostizích nižších kategorií, a dosáhl na 4 vítězství. Dosud vydělal necelých 650 tisíc korun.

Pozornost zasluhují ještě Kaiserwalzer trenéra Jaroslava Brečky, vítěz poslední kvalifikace, kde však nebyla moc velká konkurence, obhájce druhé pozice z loňské Velké Player trenérky Lenky Kvapilové, který dva roky nedokončil dostih na horší než 4. pozici, a konečně také teprve 6letý Mahe King, jehož dvěma velkými přednostmi jsou trenér Josef Váňa st. a žokej Jan Faltejsek.

Pokud by vyhrál někdo ze zbytku startovního pole, jednalo by se o naprostou senzaci.

Startovní listina

1 – Vanesse (FRA)
9 let, ž. Jordan Duchene, trenér Pavel Vítek, stáj Quartis-Zámecký Vrch

2 – Evžen (GBR)
7 let, ž. Jaroslav Myška, trenér Štěpánka Myšková, stáj Englicovi a Kulhánkovi

3 – Kaiserwalzer (GER)
8 let, am. Patrick W. Mullins, trenér Jaroslav Brečka, stáj DS Millenium (SVK)

4 – Casper (FRA)
9 let, Daniel Vyhnálek, trenér Dalibor Török, stáj DS Pegas

5 – Theophilos (FRA)
11 let, ž. Josef Bartoš, trenér Josef Váňa st., stáj Dostihový klub iSport-Váňa

6 – Talent
10 let, ž. Pavel Složil ml., trenér Hana Kabelková, stáj DS Kabelkovi

7 – Dulcar de Sivola (FRA)
8 let, ž. Petr Tůma, trenér Stanislav Kovář, stáj DiJana Dobšice

8 – Mr. Spex (GER)
7 let, ž. Jan Kratochvíl, trenér Luboš Urbánek, stáj Lokotrans

9 – Player
9 let, ž. Marcel Novák, trenér Lenka Kvapilová, stáj Nýznerov

10 – Hegnus
13 let, ž. Lukáš Matuský, trenér Radek Holčák, stáj Ševců

11 – Paris Eiffel (IRL)
8 let, ž. Martin Cagáň, trenér Ing. Ján Cagáň, stáj Lokotrans Slovakia (SVK)

12 – Stretton
11 let, Jakub Kocman, trenér Stanislav Popelka, stáj Nýznerov

13 – Star (GER)
10 let, ž. Jaroslav Brečka, trenér Jaroslav Brečka, stáj MPL Racing (SVK)

14 – No Time To Lose (GBR)
12 let, ž. Ondřej Velek, trenér Josef Váňa st., stáj Paragan Horseboxes s.r.o.

15 – Mahe King (GER)
6 let, ž. Jan Faltejsek, trenér Josef Váňa st., stáj Statek Blata Český ráj

16 – Beau Rochelais (FRA)
10 let, Adam Čmiel, trenér Tamara Křídlová, stáj ALDRA GROUP – HABICH

17 – Sztorm (POL)
12 let, ž. Sertash Ferhanov, trenér Grzegorz Wroblewski, stáj Nýznerov

18 – Lombargini (GER)
10 let, ž. Jan Odložil, trenér Stanislav Popelka, stáj EŽ Praha a.s.

19 – Vandual (SVK)
13 let, ž. Romain Julliot, trenér Marián Štangel, stáj VADUAL (SVK)

Kvalifikační podmínky pro 131. Velkou pardubickou splnilo na českém území 30 koní, jedna přihláška pak přišla od českého trenéra koně, který dosud startoval pouze v zahraničí, kde, konkrétně ve Francii, také splnil podmínky. Zahraniční výpravy stejně jako loni účast dopředu vzdaly, jedinou výjimkou jsou Slováci, avšak jejich koně v Pardubicích pravidelně běhají a za cizince se v tomto ohledu nedají považovat. Celkově se však letos sešlo pouze 19 přihlášek. V jakém pořadí se koně a jezdci postaví na start?

Kvalifikace

Do Velké pardubické je kvalifikován každý kůň ve věku minimálně 6 let, který bez chyby (tj. bez pádu či vybočení) dokončí aspoň jeden ze čtyř kvalifikačních dostihů. Zahraniční koně musí bez chyby dokončit aspoň jeden dostih typu steeplechase či cross country o délce minimálně 4800 metrů konaný ve Francii, Irsku, Itálii nebo Velké Británii v době od poslední Velké. Samozřejmostí je, že kůň musí být zároveň přihlášen do dostihu v řádném termínu. Jedinou výjimkou je obhájce vítězství, který je kvalifikován automaticky.

Kvalifikační dostihy se běhají v Pardubicích, jsou dlouhé 5800 metrů a z velké části kopírují kurs Velké pardubické. Samozřejmě se v nich nevyskytuje Velký Taxisův příkop. Tato překážka se skáče pouze jednou v roce, při Velké.

1. kvalifikace (Velká cena města Pardubic) se konala 22. 5., úspěšně ji absolvovalo 14 koní a vítězem se stal No Time To Lose s žokejem Velkem.

2. kvalifikace (Cena města Pardubic – Memoriál mjr. M. Svobody) se konala 26. 6., úspěšně ji absolvovalo 7 koní a vítězem se stal Evžen s žokejem Myškou.

3. kvalifikace (Cena firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, a.s.) se konala 7. 8., úspěšně ji absolvovalo 8 koní a vítězem se stal Lombargini s žokejem Odložilem.

4. kvalifikace (Velká cena města Pardubic – EURO EQUUS) se konala 4. 9., úspěšně ji absolvovalo 6 koní a vítězem se stal Kaiserwalzer s žokejem Matuským.

Kurs Velké pardubické

Kurs dostihu čítá celkem 31 různorodých překážek.

č. 1 – Živý plot
120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 80 cm vysokým dřevěným břevnem na odskokové hraně. Skok pro zahřátí. Moderní historie Velké nepamatuje pád na této překážce.

č. 2 – Živý plot s příkopem
130 cm vysoký a 290 cm široký živý plot s nízkým dřevěným břevnem na odskokové hraně, následovaný krátkým 60 cm hlubokým příkopem. Opět skok na rozehřátí, avšak jeho podcenění může přinést fatální následky. Právě zde skončila pouť Registany za 3. vítězstvím v řadě v roce 2005.

č. 3 – Malý vodní příkop
Nejmenší z trojice vodních příkopů. 300 cm široký a 60 cm hluboký příkop, který se dá v případě nouze proběhnout. Před modernizací v 90. letech byl tvořen betonovou hlubokou "vanou" s ostrými hranami a patřil mezi nebezpečné skoky. Dnes hrozí riziko pouze z podmáčených hran, díky kterým je nutné odskakovat s dostatečnou rezervou. Padá se zde minimálně.

č. 4 – Velký Taxisův příkop
Nejslavnější překážka dostihu. Skáče se pouze jednou za rok, právě při Velké pardubické. 150 – 160 cm vysoký a 180 cm široký živý plot je následován 400 cm dlouhým příkopem o hloubce 100 cm a pozvolným nástupem. Celková šířka překážky je tak 580 cm. A to je stav po modernizaci. Před rokem 1994 byl příkop o metr delší, o metr hlubší a měl ostrou hranu, o kterou si nezkušení koně v průběhu historie často přivodili vážná až smrtelná zranění. Modernizace udělala z překážky mnohem bezpečnější skok, avšak trochu nižší obtížnosti. Navíc dnešní koně jsou mnohem kvalitněji připravení a na počátku dostihu mají dostatek sil, takže v současné době se na Taxisu padá jen velmi málo. V posledních letech zde skončili svoji pouť dostihem vždy dva až čtyři koně, přičemž ne vždy byla na vině překážka jako taková. V roce 2020 zde však po nepochopitelné chybě vyhasl život jednoho z favoritů Sottoventa a po výrazné vlně nevole hlavně z řad veřejnosti došlo před letošním ročníkem k další bezpečnostní úpravě v podobě výrazněho zploštění doskokové hrany.

č. 5 – Irská lavice
Atypická překážka, která dělá mnoha koním velké potíže, ač není nebezpečná. 200 cm vysoký a 450 cm široký val ohraničený z obou stran metrovými příkopy. Nedá se zdolat jedním skokem (zkusil to pouze v roce 1982 Pahang, kterého 62letý jezdec Saunders nezvládl a Pahang to zaplatil životem), musí se na ni vyjít a na druhé straně zase sejít. Dá se zde ale ztratit mnoho času, v horším případě i pohřbít závod. Některé koně tato překážka vystraší natolik, že ji odmítnou přejít. V roce 2018 zde shodil jezdce Vajgaros, loni to samé předvedl All Scater.

č. 6 – Popkovický skok
Podle mnoha odborníků nejobtížnější překážka Velké. Překážku tvoří 130 cm vysoký a 200 cm široký živý plot s nízkým břevnem na odskokové hraně, následovaný 200 cm širokým příkopem. Její záludnost spočívá v tom, že ihned po doskoku musí koně ostře zatočit doprava. Mnozí jezdci ji tak najíždějí šikmo, čímž si skok prodlužují a zároveň můžou omezit další koně. Například v roce 1998 zde došlo k hromadnému pádu 8 koní způsobenému řetězovou reakcí po vybočení jednoho a zaváhání druhého koně. Velké problémy nadělala také v roce 2015, padly zde celkem 4 koně. I v posledních třech letech znamenala tato překážka konec v dostihu minimálně pro jednoho koně, loni to byl Catch Life.

č. 7 – Francouzský skok
Dva živé ploty oddělené příkopem. Živé ploty jsou 120, resp. 130 cm vysoké a 110 cm široké. Příkop mezi nimi je také široký 110 cm. Nachází se za lesíkem, takže diváci na závodišti na ni nevidí. Kdysi se na ni najíždělo z oranice, dnes je před ní dlouhý travnatý odskokový pás, který překážce výrazně ubral na obtížnosti. Přesto se zde výjimečně objeví problém, např. v roce 2004 znamenal řetězový pád konec nadějí hned 4 koní.

č. 8/9 – Malé zahrádky
První dvojskok dostihu. Dva živé ploty 130 cm vysoké a 150 cm široké, mezi kterými je 8,5metrová mezera, kterou koně vyplňují dvěma kroky. Překážka se musí najet ve správném tempu, jinak hrozí, že kůň druhý plot nezdolá. Častý strašák hlavně zahraničních koní, kteří takový typ překážky ze světa neznají.

č. 10 – Anglický skok
Překážka, jejíž obtížnost spočívá v příkopu před živým plotem, ne za ním. Před příkopem se nachází 70 cm vysoké dřevěné břevno, příkop samotný je široký 150 cm, následný živý plot je široký 120 cm. Patří mezi jednodušší skoky, na kterém se v podstatě nepadá. V roce 2015 však toto pravidlo jeden kůň porušil. Touto překážkou končí úvodní část Velké pardubické.

Následuje průběh velkým prostranstvím, tzv. náměstím, kde je nutné správně objet několik točných bodů. To například v roce 2008 nezvládl Amant Gris, který sice doběhl do cíle první, ale byl po právu diskvalifikován pro nedodržení kursu, když jeden z točných bodů objel ze špatné strany a o několik metrů si tak zkrátil trať.

č. 10a – Prodloužený Taxisův příkop
Nachází se vedle Velkého Taxisu a má zhruba dvoutřetinovou velikost svého slavného "bratra". Živý plot je vysoký 130 cm, široký 200 cm a na odskokové hraně stojí 80 cm vysoké břevno. Následný příkop je hluboký pouze 20 cm, ale je dlouhý 200 cm. Skok se navíc často neprovádí úplně rovně, ale drobně šikmo. Přestože nepatří mezi technicky obtížné překážky, padá se zde často.

č. 11 – Živý plot s příkopem
Živý plot je 130 cm vysoký, 170 cm široký a na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následuje 200 cm širký a 60 cm hluboký příkop. Tato překážka koním nedělá potíže.

č 12 – Živý plot – seskok
Na první pohled jednoduchá překážka. 120 cm vysoký a 130 cm široký živý plot s 60 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Její obtížnost spočívá v poloze doskokové plochy, která je o 50 cm níže než odskok. Kůň, který si toto neuvědomí, může mít problémy a tzv. ztratit nohy. Stává se to ale minimálně.

č. 13 – Živý plot
130 cm vysoký i široký živý plot s 80 cm vysokým břevnem na odskokové hraně. Pro koně oddechový skok. Nepamatuji zde potíže.

č. 14 – Poplerův skok
80 cm vysoké dvojbradlí. To je celá tato překážka, avšak její jednoduchost je její největší „zbraní“. Koně mají tendenci ji podcenit. Jméno získala podle slavného meziválečného jezdce a dvojnásobného vítěze Velké kpt. Rudolfa Poplera, který právě na tomto skoku v roce 1932 tragicky zahynul v jednom rámcovém dostihu. V roce 1991 zde padl fenomenální Železník, avšak neutekl od žokeje Josefa Váni st., byl znovu nasednut a stíhací jízdu dovedl ke svému čtvrtému vítězství.

č. 15 – Drop
Dvoumetrový seskok přímo před tribunami. V minulosti před ním koně téměř zastavovali a scházeli ho. S narůstající rychlostí dostihu narostla také obtížnost této překážky, neboť se běžně skáče z tempa. Občas zde některý kůň vyhodí jezdce ze sedla. Přímo ve Velké naposledy v roce 2015.

č. 16 – Kamenná zeď
Oddechová překážka před tribunami před obtížnou fází dostihu. 180 cm široká a 85 cm vysoká zeď, na kterou se nabíhá z oranice. Někteří mazaní jezdci využívají úzký travnatý pás podél bariéry, aby ušetřili síly svého koně.

č. 17 – Hadí příkop
Největší a nejobtížnější vodní překážka. Kdysi jezdce vyloženě děsila, neboť byla hluboká téměř 2 metry a obrostlá vodními rostlinami. Po modernizaci v 90. letech má pevné dno, minimální hloubku a z původní obtížnosti tak zůstala pouze šířka 450 cm a hlavně o 70 cm nižší doskok oproti odskoku. Pokud se nenajíždí příliš pomalu, tak se zde již téměř nepadá, ačkoliv jde po delší době o velký skok a koně již nejsou zrovna čerství.

č. 18 – Velký vodní příkop
400 cm široký a 45 cm hluboký vodní příkop, který se dá bezpečně proběhnout, je již jen stínem kdysi velmi obávané překážky. Přesto nepatří mezi lehké skoky. Kůň se musí odrazit ve správný okamžik a nenechat na doskoku v příkopu zadní nohy, taková situace často končí pádem. Přesně to se v roce 2015 stalo jednomu z favoritů Rabbit Wellovi. Sice neupadl, ale jeho šance na úspěch se rozplynuly. V minulosti šlo o druhou nejtěžší překážku Velké díky rozbahněným okrajům a velké hloubce.

č. 19 – Malý Taxisův příkop
Poslední a nejmenší z trojice „Taxisů“ v kursu. Živý plot je 150 cm vysoký a 200 cm široký, na odskokové hraně je 60 cm vysoké břevno. Následný mělký příkop je široký 170 cm. Překážka obvykle nedělá problémy, neboť v těchto fázích se začíná opět zrychlovat a skáče se tak z dobrého tempa.

č. 20/21 – Velké zahrádky
Nachází se vedle Malých zahrádek a jde o stejný dvojskok. Jediným rozdílem je, že se skáče v opačném směru a mezera mezi živými ploty je o 0,5 metru delší.

č. 22 – Suchý příkop
Jednoduchý příkop s bílým odskokovým břevnem, široký 300 cm a hluboký 90 cm. V minulosti chybělo odskokové břevno, takže se stávalo, že si kůň příkopu jednoduše nevšiml. Dnes se zde zpravidla vůbec nepadá, ojedinělou výjimkou je předloňský pád Lukáše Sloupa ze sedla Krocoleona. Je to druhá překážka kursu, na kterou diváci z tribun nevidí.

č. 23 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se ihned po výběhu z lesíka na travnaté dráze. V tomto úseku jezdci zkouší nástupy a testují, jak je na tom kdo se silami. Takže se tu obvykle běhá velmi rychle.

č. 24 – Živý plot „U hangáru“
Název je odvozen polohou, neboť jde o překážku nejblíž hangárům na přilehlém letišti. Jedná se o 130 cm vysoký i široký živý plot. 60 cm před ním se nachází 80 cm vysoké odskokové břevno. Nachází se v táhlé zatáčce, což je vzhledem k rychlému tempu a boji o pozice příčinou nepříliš častých pádů, hlavně na mokrém povrchu. Ten poslední jsme mohli vidět v roce 2016.

č. 25 – Velký anglický skok
Začátek poslední obtížné fáze dostihu. Překážka bývá záludná hlavně za mokra. Tvoří ji 150 cm vysoký a 160 cm široký živý plot, 60 cm před ním se stojí 80 cm vysoké odskokové břevno. Obtížnost překážky tvoří doskok, neboť doskoková plocha je o 40 cm výše než odskoková a koně zde na doskoku často podkluzují. Za mokra se tento problém ještě násobí a v kombinaci s úbytkem sil zde v takových podmínkách dochází často k pádům.

č. 26 – Suchý příkop „mezi břízkami“
240 cm široký příkop s 50 cm vysokým odskokovým břevnem. Hlavním úkolem je neškobrtnout a udržet tempo. I přes únavu koní se zde nepadá.

č. 27 – Velký Havlův skok
Poslední těžká překážka kursu. 140 cm vysoký a 190 cm široký živý plot s 80 cm vysokým odskokovým břevnem ve vzdálenosti 50 cm před plotem, následovaný 250 cm širokým mělkým příkopem. Obtížnost skoku spočívá nejen v jeho velikosti, ale i v pozici v kursu, koně jsou již hodně unaveni. Navíc před překážkou běží koně dlouhý úsek oranicí, která je ještě více vysílí, obzvláště za mokra. Pády jsou zde poměrně časté, předloni měl velké problémy Bridgeur a ač nakonec nepadl, byl zastaven. Překážka je pojmenována po dlouholetém obětavém správci závodiště.

č. 28 – Steeplechase skok
Steeplechase skoky nahradily dříve používané proutěné překážky, neboť se nedají proskočit. Je vysoký 130 cm a široký 60 cm. Nachází se na travnaté dráze a koně si zde chystají pozici na finiš. Každá chyba tak stojí mnohem více než dosud. V roce 2015 se o tom přesvědčil Zarif, kterému pak chyběly síly ve finiši.

č. 29 – Steeplechase skok
Platí pro něj to samé jako pro překážku č. 28.

č. 30 – Steeplechase skok
Stejné parametry jako odstatní steeplechase skoky. Je to poslední překážka kursu, na začátku cílové roviny. Chyba udělaná zde se již nedá dohnat. Velkou sportovní tragédii způsobila tato překážka (tehdy ještě proutěná) v roce 1967. Bělka Lukava měla obrovský náskok, avšak pád na tomto skoku ji připravil o jasné vítězství.

Rekordy dostihu

Nejrychlejší čas: 8:56,01 min (2015, Ribelino, ž. Kašný)

Nejvíce startujících: 29 (1990)

Nejvíce vítězství jezdce: 8 (ž. Josef Váňa st., 1987-1989, 1991, 1997, 2009-2011)

Nejvíce vítězství jezdce v řadě: 4 (ž. Peter Gehm, 2001-2004)

Nejstarší vítězný jezdec: 58 let a 356 dní (Vladimír Hejmovský, 1951)

Nejmladší vítězný jezdec: 19 let (Josef Vavroušek, 1956)

Nejstarší vítězný kůň: 14 let (Unkas, 1954)

Nejvíce vítězství koně: 4 (Železník, 1987-1989, 1991)

Nejvíce vítězství koně v řadě: 3 (celkem 6 koní: Epigraf 1957-59, Sagar 1981-83, Železník 1987-89, Peruán 1998-2000, Tiumen 2009-11, Orphee des Blins 2012-14)

Nejvíce vítězství trenéra: 11 (Josef Váňa st.)

Nejvíce startů: 28 (ž. Josef Váňa st.)

Nejvíce startů koně: 8 (celkem 3 koně: Železník, Salvátor, Flang)

Nejmenší rozdíl mezi 1. a 2. koněm v cíli: Nos (2x – 1886, vítěz Hanno, a 2010, vítěz Tiumen)

Nejvíce koní v cíli: 18 (2009)

Nejvyšší kurs vítěze dostihu: 55:1 (2012, Orphee des Blins)

Finanční dotace

Bohužel ani letos nedokázali pořadatelé vrátit finanční dotaci na úroveň před covidem a běží se „pouze“ o 3 000 000 Kč. Velká pardubická je i tak nejlépe finančně ohodnoceným cross country dostihem v Evropě. Pro peníze si doběhne prvních 7 koní. Ti svým majitelům vydělají:
1. místo 1 200 000 Kč
2. místo 660 000 Kč
3. místo 420 000 Kč
4. místo 300 000 Kč
5. místo 210 000 Kč
6. místo 120 000 Kč
7. místo 90 000 Kč

Základní informace

Délka dostihu: asi 6900 metrů
Počet překážek: 31 (z toho 3 vodní a 4 steeplechase skoky)
Doba dostihu: obvykle lehce přes 9 minut
Počet startujících: max. 25
Podmínky pro start koně: min. 6 let a splněný kvalifikační dostih
Podmínky pro start jezdce: min. 10 překážkových vítězství v kariéře a aspoň jeden dokončený překážkový dostih v aktuálním roce, nebo min. 10 překážkových umístění v kariéře a dokončený kvalifikační dostih v aktuálním roce

Historické zajímavosti

V dosavadních 130 ročnících se do listiny vítězů zapsalo 95 koní a 81 jezdců. Je mezi nimi 17 klisen a jediná žena, paní Lata Brandisová. Ta dokázala zvítězit v roce 1937 s klisnou Normou.

V historii dostihového sportu pouze jediný jezdec dokázal vyhrát oba nejslavnější překážkové dostihy, tj. Grand National v Liverpoolu a Velkou pardubickou. Je jím George Williamson. V Pardubicích vyhrál v letech 1890 a 1893, v Liverpoolu v roce 1899.

Již ročník 1878 poznal prvního trojnásobného vítěze a hned šlo o čistý hattrick. Hřebec Brigand vyhrál také v letech 1875 a 1877. V roce 1876 se dostih z důvodu mrazivého počasí nekonal. Zajímavé je, že se na jeho hřbetě při triumfech vystřídali dva různí jezdci.

V roce 1880 se dostihu zúčastnila klisna, která neměla jméno. Dokonce se probila na stupně vítězů, doběhla třetí.

Ročník 1881 vyhrál v sedle Victorie jezdec Hector Baltazzi, který si v průběhu dostihu zlomil klíční kost. Heroický výkon.

V roce 1896 dokončila svůj vítězný hattrick také první klisna, Lady Anne. K vítězstvím přidala ještě po jednom druhém, třetím a čtvrtém místě a byla nejúspěšnějším koněm historie Velké až do roku 1991.

Ročník 1900 vyhrál kůň, který neproběhl cílem jako první. Vítězná klisna Slava byla diskvalifikována pro křižování druhého v cíli, Magyaráda.

Od roku 1904 byly zavedeny časové limity pro jednotlivé dostihy. Stalo se tak na základě průběhu jednoho rámcového dostihu při Velké o rok předtím, při kterém jezdci a koně bojovali s tratí až do tmy. Jak uvidíme, časový limit byl později hlavním aktérem jedné z největších sportovních tragédií historie dostihu.

Ročník 1908 byl již druhým, který byl zrušen kvůli mrazivému počasí. Od té doby se Velká pardubická neběhá v listopadu, ale v říjnu.

Ročník 1909 nepoznal vítěze. Na startu se sešli pouze 3 koně. Jeden spadl, zbylí dva byli diskvalifikováni poté, co koně odmítali pokračovat v dostihu a mezitím vypršel časový limit.

Rok 1920 přinesl onu zmiňovanou sportovní tragédii. Ze šesti startujících koní jich pět padlo nejpozději na Popkovickém skoku. Osamocený Jonathan sice zvládl zbytek dostihu, avšak jezdec Koplík nikam nespěchal a užíval si ovace diváků. Mezitím vypršel časový limit, a vítězná dvojice tak byla po proběhnutí cílem diskvalifikována. Později se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo chybné. Po přeměření trati v roce 1936 bylo zjištěno, že kurs dostihu je o 500 m delší, a tím pádem byl dosažený čas v pořádku. Bohužel se již nikdo neměl k tomu, aby původní rozhodnutí revidoval.

Ročník 1929 vyhrál bělouš Ben Hur, přestože v průběhu dostihu třikrát upadl.

V roce 1951 zvítězil dosud nejstarší jezdec v historii. Vladimírovi Hejmovskému bylo v době konání dostihu 58 let a 356 dní. Zajímavé je, že se na start Velké postavil pouze jednou. Zároveň to byl poslední rok, kdy kurs dostihu zavedl koně mimo vnitřní prostor závodiště.

V roce 1956 naopak vyhrál dosud nejmladší jezdec. Josefu Vavrouškovi bylo pouze 19,5 roku. Byl to jeho životní úspěch, nikdy poté již tento dostih nevyhrál.

V roce 1959 uzavřel sovětský Epigraf svůj vítězný čistý hattrick. Stal se teprve třetím koněm, který dokázal Velkou ovládnout třikrát. A zároveň prvním, který to dokázal ve třech letech za sebou. Také byl prvním z řady sovětských vítězů, kteří ovládli tento dostih nepřetržitě v letech 1957 až 1962.

V roce 1962 Velkou pardubickou poprvé přenášela Československá televize v přímém přenosu.

Ročník 1968 se nekonal z důvodu srpnových událostí. Zajímavé ale je, že přihlášeni byli dva koně z USA, což se nikdy předtím nestalo.

Raritou skončila Velká v roce 1970. Na prvních třech místech se umístily klisny.

V roce 1972 dokončil svůj vítězný hattrick Korok – kůň, který nikdy neměl běhat dostihy. Narodil se s vývojovou vadou na noze a kulhal. Přesto z něj Václav Chaloupka dokázal udělat jednoho z nejlepších koní historie. Později se výborně osvědčil jako plemeník.

Ročník 1973 se stal výjimečným. Poprvé v poválečné historii přijel kůň z Anglie, zároveň vyhrál a vytvořil na dalších 14 let časový rekord dostihu. Byl jím fenomenální Stephen’s Society.

Další velká sportovní tragédie postihla Velkou v roce 1975. Před poslední proutěnkou si Flang vypracoval asi čtyřdélkový náskok a zdálo se, že si jde pro vítězství. V té době však na dráhu vběhl kůň bez jezdce, Bledax, srazil se s Flangem, který se tím ocitl na zemi a závod nedokončil.

Ročník 1977 ovládla dvojice Václavů. Ten v sedle, Chaloupka, se tak stal prvním jezdcem historie, který vyhrál Velkou počtvrté. Dosud se to podařilo pouze třem dalším jezdcům.

Rok 1979 přinesl další historický zápis. V sedle Legendy se stal vítězem Jiří Chaloupka a v listině vítězů se tak poprvé ocitla bratrská dvojice.

Ročníky 1981 až 1983 viděly čistý hattrick kladrubské dvojice Sagar – Pavel Liebisch. Sagarovu kariéru nešťastně ukončilo zranění nohy v kvalifikaci na VP 1984, čímž nejspíše přišel o čest stát se prvním a dosud jediným koněm, který by vyhrál Velkou čtyřikrát v řadě.

V roce 1987 se poprvé běželo pod 10 minut. Dostih však byl tento rok pravděpodobně o něco kratší, neboť místo překážky číslo 6 – Popkovického skoku – se skákala překážka 6b umístěná o kousek vedle v lese.

Rok 1989 přinesl souboj o historický zápis v cílové rovince. Dvojice Železník – Josef Váňa st. bojovala o zisk čistého hattricku. Václav Chaloupka v sedle Fráze zase usiloval své páté vítězství. Úspěšnějším byl nakonec Železník, který tak pokračoval ve své cestě do pozice nejúspěšnějšího koně historie dostihu.

Tak se stalo v roce 1991. Po nezdaru v předchozím ročníku se dvojice Železník – Váňa opět postavila na nejvyšší stupínek po nezapomenutelné stíhací jízdě po pádu na Poplerově skoku. Železník se tak se čtyřmi vítězstvími stal nejlepším koněm. Josef Váňa st. čtvrtým vítězstvím vyrovnal na čele historické jezdecké tabulky Václava Chaloupku.

Ročník 1992 silně poznamenala demonstrace tzv. ekologických aktivistů, kteří chtěli zabránit konání dostihu kvůli údajnému týrání koní. Vnikli do prostoru dráhy a pohybovali se v ní i během dostihu, což výrazně ovlivnilo především náběh na Velký Taxisův příkop, který byl díky tomu velmi pomalý. Spadlo zde osm z patnácti koní.

Krize kolem pořádání dostihů vyvrcholila v roce 1993, kdy se na start Velké postavilo pouze devět koní, nejméně od roku 1946. Závod dokončil pouze jeden.

Rok 1995 přinesl zatím poslední vítězství zahraničního koně. Byl jím britský It’s A Snip.

O další změnu historických tabulek se postaral rok 1997. Josef Váňa st. v sedle Vronskyho dosáhl na své páté vítězství.

V roce 1998 se poprvé triumfu dočkala žena v pozici trenéra. Peruán trénovaný Lenkou Horákovou však zvítězil nejen v tomto roce, ale i ve dvou následujících. Obzvláště ceněným vítězstvím je to z roku 1999, kdy porazil velmi silnou irskou konkurenci.

Ročník 2004 nabídnul divákům další přepis historických listin. Žokej Peter Gehm zvítězil počtvrté v řadě, což se nikomu jinému nepovedlo. Bohužel další vítězství již nemohl přidat, neboť krátce poté utrpěl úraz v tréninku, jehož výsledkem je trvalé upoutání na invalidní vozík.

Extrémně rychlý závod se odehrál v roce 2008. Vítězná Sixteen (žokej Josef Bartoš) poprvé běžela pod 9 minut a také poslední kůň, který dostih dokončil, doběhl v rychlejším čase, než byl předchozí rekord dostihu.

Ročníky 2009 až 2014 také přidaly rekordní zápisy. Nejprve Josef Váňa st. třikrát za sebou zvýšil svůj náskok v čele historického pořadí jezdců, když přidal své šesté, sedmé a osmé vítězství. Při tom posledním mu zároveň chyběly pouze tři dny věku k tomu, aby se stal nejstarším vítězem Velké pardubické. V následujících letech se Orphee des Blins stala první klisnou, která dokázala zvítězit třikrát v řadě.

Také Velká 2015 se výrazně zapsala do historie, bohužel však v negativním světle. Poprvé byl totiž vítězný kůň v cíli později diskvalifikován pro pozitivní dopingový nález. Za ten sice nese hlavní vinu výrobce potravinového doplňku, takže padly velmi mírné tresty, ale na této neslavné premiéře to bohužel nic nemění.

V roce 2018 poznal dostih druhého pětinásobného vítěze mezi jezdci, žokeje Jana Faltejska. V porovnání s Josefem Váňou starším potřeboval na pět vítězství o jeden start méně (12) a byl při něm téměř o 10 let mladší. Josef Váňa st. poté čekal na šesté vítězství 12 let. Bude Jan Faltejsek i v tomto ohledu rychlejší?

Jiného historického okamžiku jsme byli svědky před 2 lety. Žokej Josef Bartoš dokázal jako první jezdec vyhrát dva slavné kontinentální překážkové dostihy Gran Premio v italském Meranu a Velkou pardubickou v témže roce.

Historie

Jak již bylo řečeno, první ročník se konal již v roce 1874, což z Velké činí sportovní akci s nejdelší tradicí v České republice. Dostihy se v Pardubicích a okolí pořádaly již desítky let předtím, navíc roku 1856 byla založena dostihová dráha na dnešním místě. Ta získala svoji dnešní podobu po druhé světové válce. Do té doby, hlavně v raných letech konání, byl dostih ve znamení častých změn kursu, koně běhaly i mimo vnitřní prostor dráhy, např. za tribunami. Tím se logicky měnila i délka dostihu, která se od počátku pohybovala kolem 6400 metrů. Od roku 1952 se uvádí délka asi 6900 metrů, která je dodržována i přes několik více či méně kosmetických změn v kursu v pozdějších letech. Po roce 1989 bylo na závodišti provedeno mnoho změn s ohledem na větší bezpečnost koní, jelikož do té doby mělo mnoho překážek nebezpečné parametry (hlavně velké hloubky a ostré hrany příkopů) a pád na nich často ohrožoval život koně. Současnou podobu má dostih od roku 1998, kdy byl změněn směr závěru dostihu v souvislosti s dokončením nové hlavní tribuny.

Bohužel, historie dostihu není bez přerušení. Počasí zavinilo zrušení Velké v letech 1876 a 1908. Tehdy se pořádala v listopadu a oba ročníky zrušil mráz. O další přerušení se postarala 1. světová válka (vč. roku 1919). Také 2. světová válka (vč. mnichovských událostí v roce 1938) zabránila konání dostihu. Od roku 1946 byla tradice dostihu přerušena pouze jednou, okupací republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Od počátku měla Velká pardubická hojnou mezinárodní účast a čeští jezdci zprvu zahraniční konkurenci nestačili. Poprvé vyhrál Čech až roku 1902. První ročníky se také potýkaly s nízkými počty startujících koní. Před první světovou válkou byl počet startujících jen zcela výjimečně dvouciferný, v roce 1909 dokonce vyběhli pouze 3 koně. Obrat přišel až ve 2. polovině 20. let, od té doby čítají startovní listiny obvykle více než 10 jmen. Zároveň se vznikem samostatného Československa začali v poli převažovat koně domácího chovu. Zahraniční účastníci téměř vymizeli po roce 1948 a když už byli, tak obvykle ze Sovětského svazu. Tamní koně byli hlavně v 50. a 60. letech velmi úspěšní. Západní koně se vrátili ihned po roce 1989 a ročník 1990 se nesl ve znamení rekordní účasti 29 koní. To však již bylo moc a později byl zaveden limit maximálně 25 startujících koní, který velmi často není zcela naplněn.

Druhá říjnová neděle. Pro všechny fanoušky dostihového sportu posvátný den. Den, kdy se na dostihy dívají i lidé, které jinak tento sport vůbec nezajímá. Na největší závod roku. Nejobtížnější překážkový dostih kontinentální Evropy. Legendu, jejíž první ročník byl uspořádán již v roce 1874, a jejíž vítězný kůň i jezdec vstupují mezi nesmrtelné. Je tu 131. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou. První po dalších úpravách největší a nejslavnější překážky, Velkého Taxisova příkopu, směřujících k větší bezpečnosti koní, které udělají chybu. Jak se tyto změny projeví? Dokáže Hegnus ve veteránském věku obhájit loňský triumf? Napraví koně trenéra Josefa Váni absolutní propadák? Nebo vyhraje někdo úplně jiný?

Vítáme vás u on-line přenosu. Událost začíná v 16:45.