8. května 2016 • 14:19

Vrabcová-Nývltová si zajistila olympiádu v Riu: Za limit kupuju psa

Autor:
TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led
Kometa Brno - Hradec Králové: Šťastný gól domácích! Střelu Nečase si do brány poslal Štajnoch Kometa Brno - Hradec Králové: Šťastný gól domácích! Střelu Nečase si do brány poslal Štajnoch
VŠECHNA VIDEA ZDE

Eva Vrabcová-Nývltová se po třech zimních olympiádách podívá i na letní. Pražský maraton zaběhla v čase 2:30:10 hodiny, což je druhý nejlepší výkon české historie a zajistila si tak účast na Hrách v Riu. „Je to splněný sen,“ prohlásila.



K Romanu Hrabaňovi (desetiboj a boby), Kateřině Neumannové (lyžování a horská kola) a Martině Sáblíkové (rychlobruslení a cyklistika) se Eva Vrabcová-Nývltová jako čtvrtá Češka dostala na obě olympiády. Situaci jí přitom zkomplikovalo sobotní zranění v tréninku, kvůli  kterému měla výrazně zatejpované levé koleno.

Co se přihodilo?
„Šikovnost, no… Včera jsem se byla proběhnout a rozsekla jsem si koleno. Obrovský dík mému fyzioterapeutovi, že mě dal do pořádku.“

Jak vážný problém to byl?
„Nejdřív jsem se smála, spadnout na náplavce na rovině a spadnou o kostku na chodníku, ještě před lidma, to se opravdu nepodaří… Pak když jsem se chtěla rozběhnout, tak mě ten smích trochu přešel. Nicméně díky fyzioterapeutovi Richardu Jislovi jsme to zatejpovali. Věděla jsem, že to není nic vážného, ale ta bolest byla nepříjemná. Ráno byl trochu problém se rozeběhnout. Teď mě čeká pro mého fyzioterapeuta kupování psa.“

Vrabcová-Nývltová předvedla na trati skvělý výkon
Vrabcová-Nývltová předvedla na trati skvělý výkon

Jak to?
„Už v zimě jsme se vsadili, že mu ho koupím, když pojedu do Ria. Rasa je jasná. Akita Inu. Chovatelé, hlaste se!“

Jak bolel váš první maraton?
„Každý bolí, ale nic výrazného, opravdu jsem si to užila. Byla to obrovsky úžasná zkušenost. Lidi mě hnali na každém kilometru. Nebylo to tak těžké, jak jsem očekávali. Vodiči udělali nádhernou práci. Je to pro mě zážitek, na který do smrti nezapomenu. Běželo se mi úplně fantasticky do pětadvacátého kilometru, kdy se mnou šli kluci (vodiči – pozn. red.). Pak jsem šla sama, bohužel foukalo proti, stálo mě to hrozných sil. Ale tím, že jsem měla nějakou rezervu ze začátku tak to šlo.“

Chtěla jste běžet na pocit a ne na čas, ale hodinky jste si nakonec vzala…
„Nakonec jo, co kdyby náhodou… Byla jsem ráda, že je mám, jak jsem šla sama a ten vítr foukal proti, tak jsem viděla, že to tempo pořád držím. Pomohlo mi to. Nedívala jsem se na průběžný čas, jen na aktuální tempo. Bylo dobré, protože jsem běžela pomalu a furt jsem to stíhala.“

Kdy vám došlo, že jste na olympiádě?
„"Za cílovou čárou, maraton je nevyzpytatelný. Asi čtyři kilometry před cílem jsem si říkala, že bych to měla stihnout, ale každý mě varoval, že to může být z kroku na krok, kdy člověk pak ani nedoběhne. Tak jsem čekala.“

Co jste cítila v cíli?
„Všechno, asi mi to nedochází, teď to chci s manželem oslavit.“

Myslíte už na Rio?
„Na to je ještě strašně moc brzo, předtím mě čeká mistrovství Evropy, kde poběžím půlmaraton. To bude moje první atletická akce na zkušenou. Ale nechci jet do počtu ani do Ria, ani na mistrovství Evropy. Teď je na manželovi, aby mě dobře připravil.“

Máte pořád v plánu požádat o pomoc s atletickým tréninkem světovou rekordmanku Jarmilu Kratochvílovou?
„Určitě za ní chci vyrazit a zeptat se, jestli mi může pomoct. Sama říká, že není maratonská trenérka, ale myslím si, že co se týká techniky běhání, úseků, mi může dát hrozně moc. Jsem strašně vděčná za to, že vůbec stojí o to spolupracovat se mnou.“