Není mu dopřáno klidu na výsluní. Reprezentační trenér mužského týmu běžců na lyžích Miroslav Petrásek loni na jaře zhlížel z výšky na pokořený svět.
Krátce před startem libereckého mistrovství světa se však téměř všichni jeho závodníci zotavují z problémů. Díky uzdravujícímu se Lukáši Bauerovi a víře soudržnost svého mužstva se však úspěšný kouč svého cíle pro šampionát nevzdává. „Vyhlásili jsme boj o dvě medaile,“ připomíná Petrásek.
Štafetový závod má být pro Česko vrcholem světového šampionátu. Nepropadáte depresi, když teď sledujete, jak vaši závodníci zápolí s nemocemi a horší formou?
„Minulý rok se nám povedlo úplně všechno na co jsme sáhli. Každý start štafety dopadl výborně. Letos to do závodu v La Clusaz bylo podobně, ale potom to začalo. Někdo z kluků byl nemocný, jiný neměl formu. Vnímám, že tým je maličko níž, než bych předpokládal.“
Zlomí se to?
„Ještě máme čas, aby se závodníci dali dohromady tak, aby mohli podat stoprocentní výkon. Určitě stěžejní je Lukáš Bauer. Když bude zdravý, je pro mě ten, který štafetu dělá. On je vzpruhou pro další. Doufám, že se dá dohromady i Martin Jakš. Je to kluk, který stabilně rozjíždí štafetu a jezdí výborně klasiku. I když v Otepää to bylo mizerný. Pak jsou tam další tři, čtyři vyrovnaní závodníci.“
Troufáte si na medaili i za této situace?
„Do štafety určitě půjdeme s tím, že jí chceme. Pokud budeme zdraví. Potřebujemě, aby všichni podali stoprocentní výkon. Někdy se to roztrhá na klasickém úseku, ale jindy zase rozhodují skejtaři. Ti kluci za poslední dva roky ukázali, jak jsou silní. Ví, že o medaili můžou jet. Jsou schopní se o to poprat. Je v nich sebedůvěra, že jsou ve špičce. I když forma není taková, jak bych si představoval, v tom týmu je obrovská vnitřní síla. Věřím, že by mohla rozhodnout v náš prospěch.“
Má kromě Bauera někdo místo ve štafetě jisté?
„Lukáš je jednoznačný. Nedovedu si představit závod bez Jakše, ale musí být ve formě. Stabilní formu má teď Jirka Magál. Variant je hodně. Sestava vzejde z toho, jak dopadnou první závody. Uvidíme, jako kdo bude mít formu.“
O štafetě se hodně mluví, neleknou se závodníci takové pozornosti?
„Chtělo by to v závodech před štafetou úspěch. To znamená, že Lukáš pojede o medaili, další zajedou výborný výsledek do patnáctého místa, dobře pojedou i sprinteři. To by přineslo optimismus a nálada by byla o sto procent lepší, než když půjdeme od porážky k porážce.“
Co když úspěchy nepřijdou?
„Tak to musí štafeta napravit. Kluci hodně věří, že to může dopadnout dobře.“
Představujete si ten okamžik, kdy budete muset někomu říct, že štafetu nepojede?
„Pro mě i pro dalšího trenéra Vencu Korunku bude těžké říct, ty nejedeš. Doufám, že najdeme společnou řeč a ty své ovečky zkočírujeme tak, že i náhradníci budou pracovat ve prospěch těch, co pojedou. V týmu je teď šest dobrých závodníků a každý tu ambici stát na startu má. Hůř se to řídí a hůř se závodníkům vysvětluje, že nepojedou a proč. Každý do štafety chce sáhnout, protože naděje je v ní je veliká.“
Může s tím být problém?
„Na olympiádě v Pragelatu jsem řekl Dušanu Kožíškovi, že nejede a ten to prostě nepřijal. Myslel si, že mu ubližuju. Vždycky je nepříjemné když člověk musí ze tří podobných typů i třeba s podobnou formou říct dvěma, že nepojedou. A to, jak se s tím dotyční srovnají, může ovlivňovat celou atmosféru týmu.“
Kožíšek dal tehdy nevoli najevo?
„Jo. Byla tam taková slovní přestřelka. Postavil jsem Milana Šperla, kterého trénuju. To byl základ té přestřelky. Ale já jsem v tom měl jasno. Byla tam těžká trať a Dušan nebyl v takové formě, v jaké jezdil předtím. Je věcí trenéra, aby to nějakým způsobem rozsekl.“
Tehdy musel kvůli špatně nahlášené nominaci stejně jet Kožíšek. Jak se s tím tehdy tým vyrovnával?
„Dodneška je to v nás. Byl to jeden z nejtěžších omylů. Milan byl ve formě, jel pak dobře na padesátce. Navíc je to bojovník, který je schopný jet v kopcích. Udělali jsme pro to všechno a pak nejel. Dušan nebyl v takové formě, aby to zvládl. Teď už spolu komunikujeme líp. Ví, že se trenéři rozhodují podle aktuální formy a ne podle toho, kdo koho kdy trénoval, nebo netrénoval.“
Letos se vaši závodníci zatím spíš trápili. Jak s nimi v takových chvílích pracujete?
„Právě to je víceméně z osmdesáti procent naše práce. Když se daří, téměř nezasahujete. Závodníci jsou na vlně, jedou závod od závodu, jde jim to. To funguju spíš jako pozorovatel, který rozepisuje tréninky. Správný závodník a trenér se ukáží, když se nedaří. A těch období, kdy to nejde, je vždycky víc."
Co je pak nejdůležitější udělat?
„Mluvit a zase mluvit. Komunikace je moc důležitá. Chodit kolem sebe a dělat, že se nic neděje, je to nejhorší. Je na trenérovi, aby našel cestu k závodníkovi a přesvědčil ho, že se dá udělat spousta věcí. To je potom každodenní chleba. Protože ne každý trénink se povede. V tomhle mě dost vyškolil Lukáš a pokračují v tom i další. Právě to mě jako trenéra baví, i když občas chodím a mám velkou hlavu. Dávat lidi zase dohromady a přivést je k tomu, co jezdili dřív.“
Jak vás Bauer školil?
„Lukáš chce samozřejmě vyhrát každý závod, každý trénink, každý měřený úsek. To je to naše věčné mluvení, jestli byl trénink absolutně v pořádku. Někdy i Lukáš řekne: Teď to bylo super. Jenže mockrát to není.“
Jak ty diskuse vypadají?
„On i já si řekneme svoje. Když je Lukáš špatnej, je to někdy tvrdší. Ale už jsem si na to zvykl a Lukáš taky. Opravdu je to takové školení, takový kolorit.“
Čeho je to školení?
„Trpělivosti. Někdy musím hodně vychladnout, abych něco neřekl a nezačali jsme o tom debatovat prudčeji. Pokud jsou naše debaty v mezích normálu a nejsou až téměř patologické, jako v době, když se nedařilo hodně, tak jsou fajn a docela se na to vždycky těším. Protože už občas vím, jak bude Lukáš reagovat.“
A co když je debata trochu ostřejší?
„Já jako trenér i Lukáš si někdy můžeme myslet, že něco nebylo udělané úplně stoprocentně. Když to z druhé strany slyšíte potřetí, počtvrté, tak taky vykvetete. Byly chvíle, kdy to skoro bylo na to, ať si trénuje s někým jiným, nebo ať já si jdu dělat něco jiného. Ale to k tomu patří. Jsme spolu šestnáct, sedmnáct let. Kdyby to někdy nebylo, tak to není normální.“
Je pravda, že Bauer kdysi po neúspěšném závodě spálil startovní číslo?
„Jo. Bylo to jednou na začátku sezony. Na ten se většinou vždycky dobře připravíme. Tehdy ale Lukáš zajel první závod mizerně a byl až čtyřicátej. Číslo pak opravdu letělo do krbu. Jenže ten nehořel, ale zato jsme končili s lyžováním. To byl hodně naštvanej.“
Vyjasnili jste si to? Čím to bylo?
„V tom období jsme trošku přehnali trénink. Když si vezmu zpětně jeho tepovou frekvenci vidím, že jsem udělal chybu. U Lukáše je složité jedno. Martin Koukal vyhraje závod a je spokojený, protože kvůli tomu to všechno dělal. Lukáš dvakrát nezajede a pořád se k tomu vracíme.“
Po mistrovství světa se budete hádat, nebo spolu oslavovat?
„Věřím, že Lukáš je schopen o medaili jet. Když se podíváme na letošní výsledky na patnáct kilometrů klasicky, jsou tam neuvěřitelně vyrovnaní závodníci. Stačí maličkost a na těch prvních třech místech nebudeme. Přesto věřím, že Lukáš o medaili seriozně pojede, a že je schopen ji vyhrát.“
MIROSLAV PETRÁSEK
Narozen: 8. února 1964
Závodnická kariéra: větších úspěchů dosáhl jeho bratr Martin Petrásek, bronzový ze štafety na MS 1989. Miroslav Petrásek byl na hraně reprezentace v běhu na lyžích i biatlonu, na vrcholném podniku nikdy nezávodil.
Trenérské úspěchy: spolu s Václavem Korunkou vytvořil nejsilnější běžecký tým za poslední dvě desetiletí. Je osobním trenérem Lukáše Bauera, který pod jeho vedením vyhrál Světový pohár 2007/2008 a získal stříbrnou olympijskou medaili na 15 kilometrů klasicky v roce 2006.
MUŽSKÝ BĚŽECKÝ TÝM NA MS
Pátek 20. února 15 km klasicky
Neděle 22. února skiatlon
Pondělí 23. února sprint bruslením
Středa 25. února týmový sprint klasicky
Pátek 27. února štafeta
Neděle 1. března 50 km bruslením
Nejlepší výsledky běžkařů v sezoně
1. místo Lukáš Bauer 15 km klasicky 24. ledna Otepää (Est.)
2. místo Lukáš Bauer 15 km klasicky 30. listopadu Kuusamo (Fin.)
4. místo štafeta 23. listopadu Gällivare (Švéd.)
5. místo Lukáš Bauer 31. prosince 15 km klasicky Nové Město na Moravě
5. místo Lukáš Bauer 4. ledna stíhací závod Val di Fiemme (It.)
5. místo sprint bruslením Dušan Kožíšek Davos (Švýc.)
9. místo 15 km bruslením 22. listopadu Lukáš Bauer Gällivare (Švéd.)
