Po rohovém kopu předskočil sparťanského obránce Lukáše Marečka a zavěsil se do vzduchu. Prásk. Rána jako z kanonu, stoper Viktorie Jan Baránek trefil náramně. Hlavičkou nasměroval Plzeň k velkolepému triumfu nad Spartou. Coby střídající hráč.
Po odchodu Romana Hubníka do Olomouce se zabydlel v základní sestavě. Vůbec se nepředpokládalo, že by do šlágru proti Letenským měl jít pouze jako náhradník. Tahle role sice Janu Baránkovi připadla, po vyloučení kapitána Václava Procházky však dostal povolávací rozkaz už v závěru prvního poločasu. A nezklamal.
Co člověku proběhne po takovém gólu hlavou?
„Samozřejmě velká radost. Musím poděkovat týmu, že mi pomohl. Hodně na mě mluvili, Hejdys (Hejda) hrál výborně a dirigoval si mě. O přestávce ke mně mluvil i Horvi (Horváth). Všechno nám vyšlo. Standardka, brejk… A máme tři body.“
Jak vysoko tuhle trefu stavíte?
„Asi je to nejdůležitější gól v kariéře, ale takhle o tom nepřemýšlím. Vyhrála Plzeň a to je to nejdůležitější.“
Čím si vysvětlujete heroický výkon ve druhém poločase, kdy jste hráli o deseti?
„Když se tým semkne, dobře brání a ví, že byl možná i trochu poškozen, tak ho to stmelí. To byl přesně náš případ.“
Jaké jste od trenérů dostali pokyny o přestávce?
„Měli jsme hrát blok od půlky hřiště, chodit do brejků a soustředit se na útočné standardky. Myslím, že jsme všechno splnili velice dobře.“
Překvapilo vás, jak neškodně Sparta působila?
„Oni byli aktivní, akorát hráli jenom po šestnáctku. Moc šancí si nevytvořili, ale tak to někdy je. My jsme to dobře odbránili.“
Netradičně jste začal jen jako náhradník. Jak jste se s tím vyrovnával?
„Sestavu dělá trenér, tentokrát jsem v ní nebyl. Takhle to prostě je. Máme tu dvacet hráčů a hrát může jenom jedenáct lidí.“
Co tohle vítězství vypovídá o současné Viktorii?
„Psalo se o nás, že jsme dole, že někteří kluci už jsou za zenitem. A že nemají hlad po úspěchu. Myslím, že jsme dali krásnou odpověď. Řekl bych, že pro ty kluky to stoprocentně motivace byla. A pro mě taky.“
