1. března 2017 • 19:01

MŮJ PRVNÍ GÓL: Pan Ježek mi hodně dal do další práce, děkuje Lavička

Autor: iSport.cz
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jako záložník Sparty pomohl v Poháru UEFA vyřadit Real Madrid, na Letné slavil v 80. letech sedm titulů. A Vítězslav Lavička nezapomněl ani na první ligovou trefu. „Byl to zápas Sparty proti Slovanu Bratislava,“ popisuje současný trenér reprezentace do 21 let. „Tehdy jsme hráli federální ligu a souboje mezi Spartou a Slovanem měly velkou prestiž. V jednom z nich se mi po přihrávce od Jozefa Chovance podařilo skórovat.“



MŮJ PRVNÍ GÓL: Pan Ježek mi hodně dal do další práce, děkuje Lavička
Video se připravuje ...

„Narodil jsem se v Plzni a dětství jsem prožíval v Plasech, nedalekém městečku. S organizovaným fotbalem jsem začínal v tehdejší Škodě Plzeň, dnešní Viktorce. To mi bylo devět. K fotbalu mě přivedl otec, vlastně oba moji rodiče. Za to jsem jim moc vděčný, protože jsme bydleli asi dvacet kilometrů od Plzně a oni mě v úplných začátcích do ní vozili. Nejdříve třikrát v týdnu a pak ještě častěji, takže mají velkou zásluhu na tom, že jsem ve fotbale mohl pokračovat.

Vždycky jsem hrával v záloze, i když v té době se hrál systém 4-2-4. Vzpomínám si, že jsem tehdy hrával na takzvané levé spojce, ale vždycky jsem patřil k ofenzivnějším hráčům, ať už to bylo uprostřed, nebo z levé strany, protože jsem byl levák.

Pečlivě jsem si vedl fotbalový deník se všemi tréninky a zápasy. K tomu nás vedli už tenkrát trenéři ve Škodě Plzeň a moc rád na ně dodnes vzpomínám. Gólů jsem dával hodně, protože jsem rád útočil. Vzpomínám si, že se nám pravidelně dařilo vyhrávat krajský přebor, organizace žákovských soutěží byla tenkrát jiná než dnes. Postoupili jsme do celostátního finále, které bylo hodně sledované. Hráli jsme v Chebu a obsadili třetí místo. Tam jsem vstřelil v zápasech mistrovství republiky góly Slavii, což jsou takové útržky, které mi zůstaly v paměti dodnes.

Pokud jde o začátky, dostal jsem velmi dobrou průpravu od mládežnických trenérů, ať už to byli Jindra, Böhm, Kopecký, Žaloudek, Beránek a další. Ti mě provázeli prvním úsekem až do ligového áčka tehdejší Škody Plzeň. Měl jsem možnost si zahrát ligu poměrně v útlém věku. Bylo mi necelých sedmnáct, když mě z dorosteneckého mužstva posunuli do áčka. Nastoupil jsem k ligovému zápasu v Chebu. Prohráli jsme celkem jednoznačně, ale v paměti mi to zůstalo napořád, protože to bylo moje první ligové vystoupení.

Tehdy jsem byl pořádně nervózní! Třepala se mi kolena, ale snažil jsem se hrát tak, abych toho co nejmíň zkazil. Bohužel výsledek pro nás nebyl příznivý. Můj první ligový gól přišel až později, protože plzeňská Škodovka v mé premiérové sezoně sestoupila, tak jsem další roky hrál druhou ligu. První ligový gól jsem tedy vstřelil až v době, kdy jsem z Plzně přestoupil do Sparty v roce 1983. Pamatuji si, že to byl zápas proti Slovanu Bratislava. Tehdy jsme hráli federální ligu a souboje mezi Spartou a Slovanem měly velkou prestiž, byly hodně sledované. V jednom z nich se mi po přihrávce od Jozefa Chovance podařilo skórovat.

Zase tolik branek jsem nedal, pod trenéry Ježkem, Uhrinem nebo Táborským jsem měl ve Spartě spíše úkol góly připravovat. Těšilo mě, že jsem se mohl spolupodílet na úspěších týmu, ať už to bylo přihrávkou takovým zakončovatelům, jakými byli Standa Gryga, Tomáš Skuhravý nebo v pozdější době Horst Siegl a další. Pro mě byla radost nejen góly dávat, což nebylo zas tak často, ale pomáhat i gólovou přihrávkou.

Gól je pro mě velká euforie, vyústění toho, že se na hřišti klukům něco podaří. Teď to beru z pohledu trenéra, ale když jsem byl hráč, bylo to vyústění našeho ofenzivního snažení. Vždycky říkám hráčům, aby se radovali, aby dali průchod pozitivním emocím, když se na hřišti něco podaří.

Úspěchů po dobu hráčské kariéry bylo víc, nejraději ale asi vzpomínám na období, které jsem strávil ve Spartě. Vyhrávali jsme tituly, pravidelně jsme hrávali evropské poháry a hlavně jsme měli partu výborných fotbalistů. Doba byla trochu jiná, nepřestupovalo se tak často jako dneska, takže tým se tvořil na delší dobu.

A který ze sedmi titulů byl pro mě nejdůležitější? Těžko říct. Každý je odrazem úspěšné sezony a vydařené práce celého týmu i klubu. Vzpomínám si na ten první, který jsme uhráli v sezoně 1984/85 pod vedením trenéra Ježka. Bylo to fajn, sezona se nám moc povedla.

Pokud jde o trenérskou dráhu, cením si každého úspěchu. Mám skvělé vzpomínky na titul v Liberci, strávil jsem tam celkem tři a půl roku a prožili jsme tam společně báječné časy. Velmi rád vzpomínám samozřejmě na období strávené ve Spartě, hlavně na to poslední, kdy se nám během mého tříletého působení podařilo vyhrát ligu, pohár a se superpohárem celkově i treble. To jsou vzpomínky, které mám v sobě napořád. Myslím, že jsme celkem dobře reprezentovali český fotbal i na evropské úrovni. A hlavně jsem měl možnost mít kolem sebe fajn lidi, profesionálně i lidsky.

MŮJ PRVNÍ GÓL: Brankář vyboxoval a já mu to poslal zpátky, říká Čížek
Video se připravuje ...

MŮJ PRVNÍ GÓL: Na Evertonu jsem se trefil ze třiceti metrů, těší Kováče
Video se připravuje ...

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud