Fotbalový svět je modrobílý, alespoň v očích bývalého reprezentačního kapitána Jiřího Němce. Jasně, válel ve Spartě, ale největších úspěchů dosáhl v bundeslize. Modré triko, bílé trenky a dvacítka na zádech, v téhle kombinaci slavil se Schalke 04 triumf v tehdejším Poháru UEFA. Parádní příběh. Když se v něm posunete do současnosti, připadá vám, že pokračuje. Na hřišti jsou fotbalisté v modrých dresech a bílých trenkách. Pár rozdílů přece jen najdete. Němec je v roli trenéra a Gelsenkirchen vyměnil za amatérské podmínky divizního Zličína na okraji Prahy.
Pro všechny je Jiří Němec modlou, jen s novináři skoro nemluví, to mu v posledních letech zůstalo. „Určitě to neberu jako nějaké obtěžování. Čas na rozhovor přijde, ale teď za klub mluví manažer Jarolímek, tak jsme se dohodli,“ zamítá svéráz s přezdívkou „Němej“ už několikátou žádost deníku Sport o rozhovor. Na zmínku, že se pozornosti stejně nevyhne a článek vyjde jako reportáž, reaguje s letmým úsměvem: „Tak to se budu muset chovat slušně.“
Nepůsobí nafoukaně, i když by vzhledem k úspěchům klidně mohl. Nemusí mít kolem sebe nablýskaný luxus, ten mu v divizi stejně nikdo nenabídne. Když si přijde jeden s fanoušků při víkendovém zápase s Klatovy pro podpis, neodmítne. Reaguje naopak vstřícně.
„Můžete se mi podepsat?“ žádá elegantně oblečený muž s velkými fotografiemi Němce v dresu Sparty. A bývalý vynikající záložník se rozzáří. „Samozřejmě,“ prohlásí a hned sází na snímky autogram. O pár desítek sekund muž odchází. „Chyběl mi ve sbírce, mám svůj sparťanský koutek. Byl to Pan fotbalista. Na Zličín jsem přijel jen kvůli němu,“ vypráví.
A v tomhle pohodovém duchu se odvíjí celé sobotní dopoledne. Na plac Němec napochoduje jako první, pár chvil před hráči. Postaví se u lavičky a pak se pozdraví s rozhodčími. Těm prý dá občas pořádně „zahulit“. Pověstný Fergusonův fén z Anglie se podle toho, co lidé říkají, možná chvěje závistí. A arbitři si pak dávají sakra pozor, aby Němce nenamíchli.
Stačilo vydržet necelé dvě minuty – a je to tady. Němec startuje na kraj vymezeného území před lavičkou Zličína a dvakrát v řadě. Nejprve asistent otočí mylně aut. „Vždyť se i ten hráč přiznal,“ donutí muže s praporkem k opravě verdiktu. Oprávněně. Za okamžik pro změnu skončí na zemi domácí Šindelář a sudí nepíská. To je Němec zase v ráži. „Hele, vždyť je to faul, jak kráva. Na to koukám z půl metru,“ mračí se. Hlavní sudí se však tentokrát ovlivnit nedá.
Domácí kapitán Martin Zahálka se tomu všemu jen směje. „On to takhle rozhodčímu vysvětlí, ten už to pak asi nikdy nechce slyšet, tak píská všechno podle skutečnosti,“ vykládá obránce Pražanů.
Němec co chvíli vydává pokyny, usměrňuje tým. Když ale deset minut před půlí nařídí sudí penaltu pro jeho tým, postaví se zády k hřišti. „Dívejte se!“ křičí na něho jeden z fanoušků. On však tvrdohlavě kouká ven ze hřiště a diskutuje s kolegou. Otočí se, až jakmile padne gól. Na tváři vyloudí úsměv a hned zase povzbuzuje tým. „Jdeme, jdeme,“ zatleská. A za chvíli už zase nespokojeně zahaleká: „Hoši, nejdeme do souboje, to je špatně.“
Starosti mu udělá v závěru poločasu zranění gólmana, který má krvavé zranění. Že by nechal starost na realizačním týmu? Kdepak! „Není tady někdo, kdo by to vyléčil? Není tu zdravotní sestřička?“ prochází se u lajny podél publika. To ho ale jen zdraví. Gólman hrdina odchytá zbytek zápasu, a i když mu několikrát pomůže břevno, Zličín vyhrává 1:0.
| Prvoligoví trenéři Zličína z posledních let |
| Miroslav Siva Daniel Drahokoupil Radovan Hromádko Michal Šilhavý Jiří Němec |
To bude slávy, řeknete si. Domácí hřejí tři body, ale je znát, že fotbalově spokojení nejsou. „V kabině nám trenér řekl, že ho bolí srdce,“ prozradí kapitán Zahálka. Sám přiznává, že se kvalita soutěže v posledních letech snižuje. A tak náročný kouč Němcova typu musí na lavici nejspíš trpět.
„Všichni vědí, co dokázal, je to profesionál. Není výbušný, že by lítal celý zápas po lajně. Když něco řekne, dává to smysl a má to váhu,“ prohlásí. A že toho trenér moc nenapovídá, nad tím Zahálka mávne rukou. „Nemusí mluvit dlouho. Chce, ať jdeme zápas odmakat a bojovat jeden za druhého,“ prozrazuje hlavní motto. Že vám to něco připomíná? Ano, takový byl Němec jako hráč.
Navíc podle kapitána Zličína dbá kouč na to, aby jeho svěřenci nezanedbali sebemenší maličkost. „Dává k dobru příhody z hráčské kariéry. Když něco řekne, je to perla, úplně nás zabije. Naposledy říkal, že máme chodit na srazy včas. A doplnil to příhodou, jak jednou v Schalke už všichni seděli v autobusu, a z hotelu vyšel gólman, snad šlo o Lehmanna. Trenér to viděl a stejně prohlásil: Nečekáme, jedeme! Brankář musel za týmem dojet taxíkem,“ vykládá.
„Proto mě mrzí, když jsem slyšel, jak na trenéra křičel kouč Klatov. Že sice hrál bundesligu, ale trénuje jen Zličín. To bylo hodně zbytečné. Musím říct, že je pro nás čest mít takového trenéra.“
Stejně na Němce pohlíží i manažer aktuálně osmého týmu divize A Josef Jarolímek. „Něco dokázal, je to autorita. Tu by nerespektoval snad jen fotbalový neandrtálec,“ říká. „Pan Němec je obrovská osobnost. Před desítkami let u nás v klubu působil i Andrej Kvašňák a lidi na to dodnes vzpomínají. Věříme, že teď to bude něco podobného,“ dodává.
A na co tedy klub známou osobnost přilákal? „Do žádných finančních dobrodružství jsme se nepouštěli,“ říká manažer Zličína. Podmínky na divizi má prý Němec z hlediska průměru horší než lepší. „Se vším souhlasil. Určitě to nestavěl: Když mi nekoupíte tyhle hráče a nebudou tady tyhle míče, tak tady nebudu. Nedělá nějaká divadla. Dokonce se sám zasloužil o to, že máme tři nové hráče, a pomáhá nám i dál.“
Hlavní podíl na tom, že Němec přišel do Zličína, má podle všeho sekretář klubu Marek Müller. S fotbalovou legendou se zná už z doby, kdy působil v Schalke. „My jsme původně chtěli v létě řešit hráčské posily a Jirku Němece oslovili spíš ze srandy, ale život někdy píše nepředvídatelné kapitoly,“ usmál se Müller. „Nakonec jsme se dohodli. Jirka tehdy říkal, že se mu splnil sen. Může na fotbal jezdit na kole, bydlí totiž nedaleko.“
Tentokrát ale Němec prchal z areálu vozem. Aby ne. Jeho Schalke čekala bitva s rivalem z Dortmundu. „Nestihnu to a neuvidím to ani v televizi,“ posteskl si bývalý reprezentant. V Čechách se přitom večer hrálo derby Slavia-Sparta, ale on si cestu za hranice stejně neodpustil, spěchal za rodinou. Je to jasně dané. Fotbalový svět Jiřího Němce má prostě modrobílé barvy.
| KDO JE JIŘÍ NĚMEC? |
|
Narozen: 15. 5. 1966 Rodina: manželka Martina, dcera Nikola, syn Patrik Fotbalová profese: trenér (FC Zličín) Hráčská kariéra: Slavoj Pacov (1974–1981), Dynamo České Budějovice (1981–1987), Dukla Praha (1987–1990), Sparta Praha (1990–1993), Schalke 04 (1993–2002), Chmel Blšany (2002–2003), Sparta Praha (2003), Viktoria Žižkov (2004) Největší úspěchy: vicemistr Evropy 1996, účastník MS 1990 a EURO 2000, třetí na Poháru FIFA 1997, vítěz Poháru UEFA 1997, čs. mistr 1991, 1993, vicemistr Německa 2001, vítěz Německého poháru 2001, 2002, vítěz Čs. poháru 1990 a 1991, Fotbalista roku 1997, v čs. a české reprezentaci odehrál 84 zápasů a vstřelil jediný gól |
