I na hráče doléhá těžká situace ve Slavii. Tedy, aspoň na některé.
Mladí kluci, kteří nestihli v kariéře ušetřit, nebo i starší, kteří živí rodiny a platí hypotéky, mají problémy. Nejtěžší to mají cizinci – Bassirou Dembélé řeší, jak se vůbec najíst. A tak po centru Prahy roznáší letáky.
Slávističtí hráči dostali naposledy výplatu v prosinci. A i když fotbalisté zrovna nepatří k sociálně slabým vrstvám, pro některé z nich už začíná být situace kritická. Nejpodivuhodnější je příběh Bassiroua Dembélého, posledního z řady „nových Tavaresů“.
Pokud jste se někdy procházeli po Václavském náměstí, určitě jste na ně narazili. Mladíci postávají na chodníku a rozdávají letáky nočních klubů nebo irských restaurací. Nedivte se, když mezi nimi narazíte na Dembélého – k tréninkům si přidal tenhle „džob“, aby měl co jíst...
Mladí cizinci to mají v klubu, který neplatí, nejtěžší. Jejich čeští vrstevníci, kteří přišli z dorostu s nevysokou smlouvou, se většinou můžou obrátit na rodiče, bydlet u nich, nebo si od nich půjčit peníze. „Kluci z Afriky to mají obráceně – mají povinnost posílat peníze domů, je to tam tak zařízené,“ vysvětluje Dembélého zástupce Lorenc Hysi.
Malijský záložník však v současné době má co dělat, aby se uživil sám. „Minulý týden po zápase s Teplicemi přišel domů a neměl tam jídlo. Tak šel spát hladový,“ tvrdí Hysi. „Poprosil jsem v jednom hotelu, aby mu tam dali najíst a strhávali mu to z výplaty. Jenže to mu vedení Slavie zatrhlo,“ mračí se.
A tak přišla na řadu nouzová varianta – v centru Prahy se fotbalista domluvil s majitelem restaurace, který fandí Slavii, že k němu může chodit na obědy za to, že bude před podnikem rozdávat propagační letáky.
„Minulý víkend byl poprvé. Já jsem měl práci v zahraničí, on neměl co jíst, tak si to zařídil takhle,“ krčí rameny středopolařův zástupce. Ten si navíc stěžuje na to, že jeho klientovi neulehčuje život ani vedení klubu.
„Je těžší komunikace, v klubu jsou lidi, kteří nemluví anglicky. A trenér Petrouš se mnou nechce mluvit, prý se vyhýbá manažerům... To je přístup amatéra. Hráč nerozumí a on nekomunikuje s jeho zástupcem,“ kroutí hlavou.
Proč má zrovna Dembélé takhle těžkou pozici? Je pravda, že hráči z Afriky nebo jiných exotických končin nemají zrovna pověst spořivých a finančně uvážlivých.
„Nepřemýšlejí jako naši. Měl jsem ve Viktorce Tingu, ten dostal padesát tisíc na účet a druhý den tam neměl nic,“ vypráví s úsměvem další hráčský agent Jiří Stejskal. „Na druhou stranu je pravda, že tady mají větší náklady – nemají blízko rodiče, nikoho...“ dodává vážněji.
Hysi se však zapřísahá, že v rozhazovačnosti u Dembélého potíž není. „Když hráč utratí peníze a jde za vedením, že už nic nemá, pak naprosto souhlasím, že je to jeho problém. Ale to není případ Bassiroua, on byl v Paris Saint-Germain, myslí jinak,“ staví se za klienta.
K podobnému řešení jako u malijského záložníka, tedy brigádě, se schylovalo i u talentovaného Filipa Duranského. Toho však vysvobodil transfer. „Dali jsme ho na hostování do Boleslavi a dlužné peníze se k němu dostaly v rámci vyrovnání klubů,“ popisuje jeho agent Pavel Zíka.
Ten přisvědčuje, že hráčů v problémech – byť ne třeba tak vážných jako v případě Dembélého – je teď ve Slavii víc. „Některým ze svých klientů půjčuju osobně, některým pomáhá firma,“ přibližuje situaci Zíka.
Mezi další „ohrožené druhy“ po mladých cizincích patří čeští mladíci bez finanční rezervy a nebo starší hráči, kteří živí rodinu, staví dům a splácejí leasing na auto.
Leckteří z nich mají plat vysoko přes padesát tisíc (třeba u Milana Černého se základní mzda odhaduje na 80 tisíc měsíčně), což rozhodně není málo – jenže nedostat ho čtyřikrát po sobě už může být pěkná šlamastyka...
| kolem 50 tisíc Jakub Hora Bassirou Dembélé Jan Hanuš 15–30 tisíc Štěpán Koreš Pavel Vyhnal Martin Dostál a další, kteří přišli z dorostu Pozn.: Jde o základní plat v korunách měsíčně, částky jsou kvalifikovaným odhadem deníku Sport |
