Když hlasatel oznámil, že v brance Jihlavy nastoupí Jaromír Blažek, ozval se ohlušující pískot. Fanoušci domácích při každém jeho zásahu vulgárně skandovali „Blažek je čů...“ Takhle přivítali svého odchovance, jenž ovšem podstatně větší část kariéry strávil ve Spartě. „Je mi to jedno,“ nenechal se zkušený bývalý reprezentant rozhodit.
Ke Slavii už vřelý vztah necítí. „Já tu sice vyrůstal, ale to už je mnoho let,“ vysvětluje. „Byl jsem tady jako sparťan a ne jako slávista,“ hlásí se k rudým barvám rivala.
Ubohými vulgaritami se nezabýval. „Nehodlal jsem si jich vůbec všímat a zapojovat se do nějaké debaty,“ nemínil se rozptylovat. „Nemyslel jsem na to,“ dodává.
Dlouho cítil za jejich stupiditu revanš a kochal se blahem při třígólovém vedení. „Do čeho jsme kopli, to tam spadlo,“ uznává. To však Jihlava neudržela. „Zaplatili jsme za naši nezkušenost,“ vidí hlavní příčinu ztráty tříbrankového náskoku.
Nejvíce ho mrzí první gól. „Byl docela z úhlu, líznul jsem to,“ promítá si znovu situaci. „Z takového úhlu bych gól dostat neměl,“ připouští.
Jihlava, nováček soutěže, získala bod, dokonce na půdě soupeře. „Ale to nic neznamená,“ odmítá se Blažek tetelit tímto nečekaným ziskem. „Jedna vlaštovka podzim nedělá,“ upravuje přísloví do fotbalové soutěže. „Teď přivítáme doma Plzeň a to je docela jiný level, než je Slavia,“ uvědomuje si, kdo jaký předvádí fotbal.
