S trenérem Vrbou jsem byl častěji než s manželkou, smál se Horváth
Na konec kariéry to zatím nevypadá. Pavel Horváth patřil v neděli proti Příbrami k nejlepším hráčům Plzně. Jeden gól dal (netradičně hlavou), druhý báječně připravil pro Milana Petrželu. Teď bude se svými spoluhráči sledovat, koho klub přivede na trenérskou pozici místo odcházejícího Pavla Vrby.
Bylo těžké se dnes soustředit na fotbal?
„Popravdě jsem si to vůbec nepřipouštěl. Myslím, že nikdo na hřišti na to nemyslel. Troufnu si říct, že to v první půli bylo vidět, mohli jsme dát ještě víc gólů. Možná až na konci na to někdo začal myslet.“
Dojala vás rozlučka Pavla Vrby?
„Nebylo to úplně poslední utkání, s trenérem se ještě uvidíme. Strávil tady dlouhou dobu, měl s námi úspěchy. Doma jsem v nadsázce říkal, že jsem s ním za posledních pět a půl roku strávil víc času než s manželkou. Máme spoustu zážitků, povedly se nám v Plzni věci, o kterých se nám ani jemu nesnilo. To samozřejmě v duších lidí zanechá stopy. Nedivím se, že rozlučka byla celkem dojemná. Nám nezbývá, než trenérovi popřát, aby se mu dařilo dál. Sportovní život je takový, že v Plzni strávil takovou dobu, je výjimečné a v Česku ojedinělé. Je to úspěch všech lidí, kteří se na tom podíleli. Trenér se teď rozhodl pro reprezentační cestu, my to akceptujeme a přejeme mu hodně štěstí.“
Děkovačka po zápase, kdy jste si stoupli čelem k trenérovi a tleskali mu společně s fanoušky, byla domluvená, nebo spontánní?
„Domluvené to nebylo. Přišlo mi normální, že když jde o trenérovu rozlučku, abychom se jako tým připojili spíš na stranu fanoušků než tak, jak děkovačku děláme obvykle. Myslím, že to bylo celkem dobré zakončení.“
Jak moc se za pět let trenér změnil?
„Všichni jsme zestárli, to je jasné. Určitě mu z nás přibylo pár šedivých vlasů. Tak, jak jsme těžkými zápasy získávali zkušenosti my, i pro něj to byly zkušenosti, které určitě zúročí a které by v Žilině nebo tehdejší průměrné Plzni jednoznačně nezískal. Co se týče postavy, tak nevím. Já jsem určitě přibral, jestli i on, to netuším.“
Řešíte v šatně jméno nového trenéra?
„Jména, která probíhají v médiích, samozřejmě sledujeme. Pana Zemana jsem nikdy na vlastní oči neviděl, pana Uhrina ano. S Lubošem Kozlem jsem hrál, ale ten je out. Vím, co se píše v novinách, zatím se mě na můj názor nikdo neptal. Myslím, že k tomu ani nedojde, protože já jsem tady pořád jako hráč. Jestli něco přeci jen proběhne, může to být hlas poradní, ale za to jsou tady zodpovědní jiní lidé, aby zvolili toho správného trenéra. Mužstvo je na něco zvyklé, já osobně si myslím, že to asi nebude chtít nějaký zásadní řez. Budu nového trenéra respektovat, pokusím se udržet výkonnost, abych v mužstvu mohl ještě nějaký čas být. S novým trenérem přijdou nové šance pro hráče, kteří toho teď tolik neodehráli. Boj o sestavu zase nastane, to je dobře.“
Bojíte se té změny?
„Já se bojím pátého, aby mě neodnesl čert. (smích) Určitě ne, nevidím důvod, proč bych se měl bát. Možná to bude můj poslední trenér. Nemůžu to ovlivnit, stejně jako jsem nemohl ovlivnit odchod Pavla Vrby. Takhle o tom určitě nepřemýšlím.“
