Pro naprostou většinu z šestnácti tisícovek fanoušků v O2 Areně byl za vetřelce. Za člena ruské výpravy, která hodlá čím dál oblíbenějšímu Lvu překazit cestu za triumfem v KHL. Jan Kovář to i na ledě moc dobře slyší. Občas se narážkám z publika zasměje, občas vůbec ne…
Góly
Domácí: 01:25. Sekáč, 50:59. Azevedo, 59:37. Azevedo
Hosté: 38:57. Mozjakin, 58:40. Paré
Sestavy
Domácí: Vehanen (Engren) – Ševc, Mäenpää, Oystrick, Němec, Gragnani, O'Byrne, Jaakola, Nakládal – Zackrisson, Novotný, Azevedo – Sekáč, Vrána, Thörnberg – Birner, Kapanen, Řepík – Matai, Cingel, Kubalík.
Hosté: Košečkin (Pechurskij) – Antipin, Birjukov, Chabarov, Těreščenko, Lee, Ibragimov, Maleňkich – Mozjakin, Kovář, Zaripov – Potěchin, Grigorenko, Paré – Kosov, Junkov, Platonov – Osala, Brent, Timkin – Malinovskij.
Rozhodčí
Olenin, Ronn – Sivov, Šeljanin
Stadion
02 Aréna, Praha
Návštěva
16 435 diváků
Při zápasech národního týmu mu přejí, ještě do loňska byl většinu z nich i ozdobou extraligy. Teď ale Jan Kovář pro české fanoušky nežádoucím prvkem. Klíčová postava Magnitogorsku stojí na té „špatné“ straně, ve finále KHL se bije proti českému mužstvu.
„Je to zvláštní, nebudu tvrdit, že ne. Přiznávám, že na začátku zápasu jsem byl i dost nervózní. Snad to bude příště lepší. Ono postupem času, když se začne hrát a přijdou emoce, už se od toho odstřihnete, ale na začátku to ode mě bylo kvůli tomuhle takové nervózní,“ líčil své dojmy 24letý centr.
Však si také z tribun vyslechl své. Slova o zrádcích patřila mezi ta slušná…. „Jo, něco vnímám. Někdy jde i o celkem vtipné narážky, ale někteří lidé jsou docela i zlí. To spíš zamrzí, ale to k hokeji patří,“ přešel podobné pokřiky jednotlivců.
V O2 Areně ale neměl jen nepřátele, pořádnou část jednoho ze sektorů v horním patře haly obsadila třicítka kamarádů z rodného Písku v Kovářových dresech, které jim z Magnitogorsku dovezl. Zatímco během vzájemného utkání v základní části vytvořila tahle parta pořádný rachot, tentokrát zanikla v moři domácí podpory. „Měli to teď ztížené, to je fakt,“ usmál se útočník.
Další skupina jeho známých seděla ve spodní části hlediště. „Ty jsem aspoň viděl, protože ostatní měli bílá trika, tak modré dresy vynikly,“ pokýval druhý nejproduktivnější hráč ligy. „Je hezké, že mi aspoň někdo fandí. Musím jim udělat větší radost příště,“ věděl.
V úterý sice nebodoval, byl ale u obou tref svého mužstva a navíc se připomněl svou tradičně dotěrnou hrou. Třeba když na konci první třetiny atakoval gólmana Vehanena a za to šel na trestnou. „Ale on do mě šel první, já do něj pak jen trochu strčil. Hodil sebou, ale měl na to právo, je jako brankář chráněný. Ode mě to byla kravina,“ přiznal Kovář, s nímž si pak důrazně promluvil domácí kapitán Jiří Novotný, kamarád z reprezentace.
„Tohle je Honzův styl hry, na brankovišti je to hrozně nepříjemný hokejista. Neviděl jsem přesně ten jeho faul na Vehu, ale samozřejmě jsme si to s ním pak chtěli trochu vyřídit. Ale tohle je play off, finále. On hraje svou hru, dělá to výborně,“ uznal Novotný.
A Kovář zase na oplátku mluvil o pevné defenzivě Lva, kterou se jemu a jeho kumpánům nedaří vytrvale dostat ani pod tlak, natož výrazněji překonat. „Hrají opravdu dobře dozadu, čekají trpělivě na své šance a ty využijí. Stylem to je něco jako Zlín, i když samozřejmě v lepším podání. Hokej ale hrají podobný. My musíme být příště lepší a vyhrát tady aspoň ten jeden zápas,“ rozloučil se.
