Čtyřiasedmdesátiletá Čáslavská bojuje s rakovinou slinivky břišní od května loňského roku. Podstoupila tehdy operaci, a i když byla úspěšná, trojnásobná mistryně světa stále nemá vyhráno. "Pořád běhám po nemocnicích a po chemoterapiích," řekla v rozhovoru pro ČTK.
"Naštěstí jsem sportovala a moje tělo si pamatuje ty vysoké tréninkové dávky, takže teď to zúročuju a zvládám léčebné kůry. Ale těžko říct, jestli úspěšně, to nechci předbíhat," uvedla.
I proto nechce moc plánovat budoucnost ani to, jestli se nakonec pojede podívat na olympijské hry do Brazílie, kam ji pozval Český olympijský výbor. "Nevím, co bude zítra, natož v srpnu," vysvětlila Čáslavská. Ráda by však napsala knihu se vzpomínkami na doby hluboké totality.
"Z té knihy Cesta na Olymp toho hodně vyškrtali. Teď ale za mnou chodí lidé, že bych to měla oprášit, že by chtěli by vědět, co jim tam tak vadilo. Tak jsem si řekla, proč ne, a už na tom trochu pracuju," prozradila.
Originál rukopisu původní knihy nemá, neboť jí ho Státní bezpečnost kdysi zabavila. "To není žádný problém, mám to v hlavě. Ale ještě nepíšu a také musím vymyslet název," uvedla. "A zajímavé je, že se to dozvěděli Japonci, u nichž už mám dva nakladatele, a tady zatím ani písmenko," pousmála se Čáslavská, která tři zlaté olympijské medaile vybojovala v Tokiu v roce 1964 a k této zemi má stále vřelý vztah.
Ještě neví, jestli pojede do Ria, ale už opět věští úspěch. Podobně jako v Londýně, kde dostala přezdívku čarodějka. To proto, že předvěděla většinu českých cenných kovů a osobně byla u tří nejcennějších medailí Barbory Špotákové, Davida Svobody a Jaroslava Kulhavého.
"Prý mě tam potřebují. Ale já to umím i na dálku," usmála se Čáslavská. "Už dva roky vím o jedné zlaté, kterou bude mít Ondra Synek, ta je tutová," věštila úspěch českému skifaři. "A protože nemám ráda třináctku, tak tipuju, že budeme mít čtrnáct medailí," dodala.
