Pozor, tohle jméno extraligu osvěží. Roman Červenka. Nová posila Chomutova. Ale těžko mezi Piráty osvěží svou kariéru samotný devětadvacetiletý centr. Sen o další šanci v NHL pro něj pravděpodobně končí. A je to škoda. Tenhle hráč mohl předvést víc.
Spojení je to logické. Děti se v těžkých chvílích vždycky upínají na rodiče. Roman Červenka tak učinil, jde za svým hokejovým otcem Vladimírem Růžičkou . Ve chvíli, kdy o něj nebyl eminentní zájem v zahraničí, dává tenhle podpis logiku.
A buďme částečně rádi. Tuzemská soutěž dostává další tahák, dalšího hráče, na kterého se vyplatí kupovat si lístky. To jednoznačně. V lize by měl mistr světa z roku 2010 patřit mezi nejlepší z nejlepších, pořád umí velké věci.
Chomutov doplnil sestavu o muže, kterým zvedá nebezpečnost a ambice celého celku. Bylo by smutné, kdyby teď tohle mužstvo mělo hrát ke konci ročníku v baráži. Nikoliv. Předkolo by nyní mělo být reálným cílem ekonomicky velmi dobře zajištěného kolosu.
Mimochodem, hvízdat si může i Slavia. Pokud jí bude vyplaceno tabulkové odstupné, v plnění prvoligového rozpočtu to pro ni bude příjemná injekce. S podobným příjmem jistě v Edenu nepočítali, ne takhle brzy.
Protože na Červenkův návrat na domácí scénu brzy je. Na startu léta hovořil o touze zabojovat o druhou příležitost v zámoří. Zjevně nebyl zájem mu ji poskytnout. Čemuž se bohužel není příliš co divit.
Ligový šampion z roku 2008 nedal žádnému z potenciálních zájemců dostatek důvodů si myslet, že by se o něco chtěl rvát. Pravda, jeho anabázi v Calgary poznamenala výluka i trombóza. Nicméně to například nepřipravenost na angličtinu neomlouvá.
Následný odchod po jednom nekompletním ročníku ukázal, že si nejvýraznější a nejlepší hokejové ligy světa příliš neváží. Mohl se kousnout, ještě jedno léto zapracovat na vyladění fyzičky a zkusit prolomit rozpačitý první dojem. Neučinil tak. Tehdy znal snazší cestu.
Jenže šťastné nebylo ani další angažmá, to petrohradské. V konkurenci kvality na soupisce si český forvard stěžoval na nedostatečné vytížení, na malý prostor na přesilovce… Nebyl spokojen. Znovu jen on ví, kde byla chyba. Zda jen a jen na straně trenéra.
V Chomutově má přízeň kouče jistou. O místo se bát nemusí, protože tuzemskou scénu převyšovat bude. Jen se jeho příznivci musí rozloučit s tím, v co doufali. Že z něj jednou vyroste reprezentační lídr, skutečná hvězda světového formátu.
Nevěřte, že za rok po něm bude za oceánem nějaká velká sháňka. A těžko se věří, že on sám by si vybral nějakou těžší cestu než tu k dobrému výdělku.
