Ačkoli ve sportu rozhoduje především píle a výkony na hřišti či na dráze, je tu i náhoda, která může hrát důležitou roli a dokonce měnit dějiny. Dokonce i tak výrazně, že je není nikdo schopen přepsat ani po třiceti letech. Přesně to je příběh světového rekordu Jarmily Kratochvílové na 800 metrů, který je nejstarším a nejdéle trvajícím atletickým rekordem pod širým nebem.
Dnes jsou to přesně tři desetiletí, co Kratochvílová k údivu Olympijského stadionu v Mnichově časem 1:53:28 minuty o patnáct setin překonala tři roky starý výkon Sovětky Naděždy Olizarenkové. Přitom původně vůbec neměla být na startu!
Kratochvílová měla v plánu v Mnichově běžet sprint na 200 metrů. Dva dny před tím ale závodila na čtvrtce v Praze a po závodě ucítila v noze křeč. Po dlouhé cestě autem se v Mnichově necítila na to, aby své tělo podrobila dalšímu sprinterskému testu. A tak vyrazila na půlku. Světový rekord byl tehdy čistým šokem a měl dalekosáhlé důsledky.
Chybělo jen deset dní do startu světového šampionátu v Helsinkách, kde se Kratochvílová připravovala na očekávaný střet s východní Němkou Maritou Kochovou na čtvrtce.
Po úchvatném běhu na 800 metrů z Mnichova se ale nakonec rozhodla podstoupit martyrium dvojitého startu. A to přesto, že semifinále čtvrtky a finále půlky dělilo v programu pouhých 35 minut.
Zdálo se to být jako nemožná mise, ale výsledek je známý. Kratochvílová získala dvě zlaté medaile a ještě přidala stříbro ve čtvrtkařské štafetě.
Na čtvrtce navíc vytvořila časem 47,99 sekundy světový rekord. Tenhle rekord si Kochová později vzala zpět. Ale v historických tabulkách osmistovky stále vede Kratochvílová. A podle současné úrovně disciplíny to tak ještě chvíli zůstane.
