Naposledy se sparťanští fandové tolik těšili na jiného Tomáše – Řepku. Ať se však obránce neurazí, tímto všechny podoby končí. V odpovědi na otázku Proč? je obsažen i jeden důvod, proč se příchod Tomáše Rosického zařadí mezi povedené návraty, i kdyby zranění byla proti.
Kdo sledoval úterní tiskovku čerstvé posily, musel vidět, co se projevuje už několik let. Že mimořádný fotbalista s roky vyzrál v dospělého muže v tom nejlepším slova smyslu. Je z něj přemýšlivý, vyrovnaný a zkušený člověk. Nepřichází dohrát, uzavřít kruh.
Může se opřít o svou fotbalovou kariéru, a nebude se toho bát. Na hřišti ani mimo ně. Jako v úterý, kdy zhodnotil sparťanskou hru jako kostrbatou. Může si to dovolit. Spartě tím pomůže i v kabině.
Vidím tu podobnost s Vladimírem Šmicrem, jenž v podobném věku a s podobnou náchylností ke zraněním výrazně přispěl ke dvěma slávistickým titulům. Na trávníku i v šatně.
Nepsal jsem tu o tom, že fotbalově na to má. Že vyčnívá, toho si všimla i má ryze nefotbalová kamarádka odsouzená v hospodě sledovat utkání EURO. Nevěřil jsem, že se Spartě vyplatí Kováč, Ujfaluši ani nyní Michal Kadlec, ale Rosický je úplně jinde.
Jasně, může se zranit. Asi se to bohužel i stane. Jenže i tak (pokud to nebude definitivní úraz) může v sezoně zasáhnout do patnácti dvaceti zápasů. Takový půlúvazek. To se vyplatí.
Související články
