Rok 1994 – všichni GM volali. 2017 – 0 telefonátů. Tak vtipkoval Jaromír Jágr na Twitteru koncem června, v předvečer otevření trhu s volnými hráči. Někdo to vzal vážně. Ovšem hledat ve 45 letech v NHL nový domov není ani pro takového velikána legrace. Od návratu do zámoří Jágr nikdy nepodepsal delší než roční smlouvu. Volným hráčem se od té doby stal potřetí. Pokud neprodloužil v předstihu, vypadalo to v létě stejně jako letos. Jen časy od startovního výstřelu k podpisu nového kontraktu se prodlužují.
Kde skončí Jaromír Jágr v příští sezoně? Uplynuly teprve tři týdny, okruh možných zájemců se ještě zúžil. Třeba Carolina si zajistila svého veterána na pravé křídlo v osobě navrátilce Justina Williamse, v Los Angeles si zase plácli s Mikem Cammallerim a floridský spoluhráč Jussi Jokinen možná Jágrovi vyfouknul štaci v Edmontonu.
Zároveň s tím, jak odpadaly různé varianty, však přetrval poměrně početný zástup těch, s nimiž tento Forrest Gump světového hokeje ještě nepoklábosil na jedné lavičce. Pořád by se našlo dost míst, kde Jaromír Jágr NHL nehrál a kde by o něj mohli jevit zájem.
Zatím se však pouze spekulovalo. Jestli by pro mladíky, jako jsou Draisaitl a Puljujärvi v Edmontonu či Monahan s Gaudreauem v Calgary, byl stejně dobrým rádcem a vzorem jako pro Barkova s Huberdeauem na Floridě.
Jak by zapadal do systému ottawského kouče Guye Bouchera, který ze všeho nejvíc vyznává rychlost a zase rychlost. Jestli by Mike Hoffman za číslo 68 na dresu nechtěl od Jágra jachtu.
Nebo zda by se pro něj uprostřed arizonské pouště našel pravoslavný kostel. Jen vtip... Každopádně vyznění bylo vždycky podobné. Ano, vlastně by to šlo, proč ne.
Naposledy měl být Jágr spatřen v Ottawě. Sám se tajuplně odmlčel, což nutně není známka toho, že by ho snad přešel humor, ale že se kolem něj třeba skutečně začalo něco dít a věci se daly do pohybu. Aspoň u něj to takhle bývalo téměř pokaždé.
I jiní veteráni nebo mnohem mladší hráči nemají v NHL práci, přitom o nich není téměř slyšet. O Shanu Doanovi nebo Jarome Iginlovi se neštěbetá tolik jako o Jágrovi. A narazil snad někdo v poslední době na zámořských webech na zmínku ohledně budoucnosti Jiřího Hudlera ? Nestárnoucí osmašedesátka není ten případ. O Jágrovi se mluví neustále. Tedy žije.
Mezitím však ubylo možností, kam jít, natož kde by byli schopni poskytnout mu, co žádá. Na rozdíl od předchozích let už si nemůže moc vybírat a zvažovat nabídky hlavně podle toho, jakou roli v týmu by měl zastávat a jaký prostor mu dají, nýbrž vzít, co bude.
Současně však má svou hrdost, zná hranici, za kterou nepůjde, neprodá se za každou cenu. Nic ho nežene, na obzoru se nerýsuje žádný další milník, který by ještě toužil překonat jako v minulé sezoně, kdy v historickém žebříčku produktivity vystřídal na druhém místě Marka Messiera.
Tím pádem se klidně může stát, že nestárnoucí legenda dojde v NHL na konec cesty. A to i přesto, že naposledy Jágr posbíral ve službách Floridy 46 bodů a na ledě trávil kolem 17 minut za zápas.
Možná vás taky napadlo, jestli hokejista jako on má tohle všechno vůbec zapotřebí. Asi má, když pořád cítí, že na to stačí a má chuť pokračovat. Zároveň si ale chce zachovat důstojnost.
Současný stav připomíná situaci z léta 2008, kdy pro Jágra nezbylo místo v New York Rangers. Ti tehdy dali přednost mladším ročníkům Chrisu Drurymu a Scottu Gomezovi. Český velikán zamířil do Omsku s tím, že do NHL se jednou vrátí. To se taky stalo, dokonce v ní přežil i Druryho s Gomezem. Sám tvrdí, že nebýt odbočky do KHL, už by NHL taky nehrál.
Taky tentokrát by mu v Rusku rádi rozvinuli červený koberec. Ale tím by Jágrova zámořská mise skončila. Už definitivně.
Související články
