Kde se to ve mně bere? ptal se Zmrhal. A pak řídil děkovačku

Nebál jste se, že vás po zápase fanoušci umačkají?
„Ne, nějaké plácání tam bylo, ale já byl za to rád. Zkusil jsem si poprvé vyvolávat, užil jsem si to.“

Co ta situace, díky které Slavia vyhrála? Díky vaší brance z prvního poločasu…
„Já jsem si to docela dobře zpracoval, že jsem to měl akorát do kroku, že mi rána sedla. Pak jsem viděl, jak se to kutálí za gólmana, doufal jsem, že to tam dojede.“

Čím jste na Spartu vyzráli?
„Snažili jsme se vysoko vystupovat, dorážet hráče, nepustit je do kombinace, kterou mají strašně silnou. A to se nám, myslím, povedlo.“

Pomohlo i naštvání po vyřazení z poháru v Ústím nad Labem v týdnu?
„Určitě jsme to chtěli odčinit, protože nás to mrzí. Je to nejsnadnější způsob, jak se do Evropy dostat, chtěli jsme to zaváhání napravit.“

Mluvíte o pohárech, je to téma pro Slavii, když jste teď porazili Spartu a dotáhli se zase blíž čelu tabulky?
„To si netroufnu předvídat a radši to dělat vážně nebudu. Jsem tu pár let a vždycky byl nějaký začátek sezony, který se pak úplně otočil. Takže hádat nebudu.“

Cítí tým pohodu, která vychází z klubu, když přišel nový majitel?
„Asi možná ano, je to cítit. Ale to uvidíme až po celé sezoně, teď je za námi pár zápasů a to, že jsme teď čtvrtí, nic neznamená.“

Co vy? Záložník, který rozhoduje velké zápasy, minulou sezonu proti Viktorii Plzeň, teď proti Spartě…
„Nevím, kde se to ve mně bere.“ (smích)

A cítíte na sobě nějakou zvláštní schopnost zvládat tyhle těžké zápasy, umět je psychicky?
„Ne, takhle se vůbec necítím, takový já nejsem.“ (smích)